Když vědec zjistí, že určitá vada se vyskytla u skupiny 4 500 dětí, u kterých lze zjistit a prokázat ve velkém počtu případů výskyt dvou až tří jiných a společných faktorů a poté u dvou desítek z nich nalezne další faktor, který u naprosté většiny prokazatelný není, ale již mohl vymizet, ve většině případů nasměruje své úsilí nejprve k prozkoumání těch společných prokazatelných faktorů, které jsou zcela zjevné. Co z toho plyne?
Pokud by vývojovou vadu v určité fázi vývoje plodu způsoboval některý z jiných a u 4500 dětí zjevně prokazatelných a ve velkém počtu vyjádřených faktorů, měli bychom především předpokládat že příčinou vady je ten faktor, u kterého existuje teoretická možnost, že vymizel, a zejména tento faktor horečnatě zkoumat a kvůli výhradně tomuto faktoru udělat celosvětový humbuk?
Nicméně nechci si Váš styl již pouze dobírat. Byla by to nekonečná smyčka. Oba víme o čem tady mluvíme. Snažit se Vám odpovídat na vaše cyklické otázky rozhodně nebudu. To je pouze ztráta času. Dohledejte si údaje o přítomnosti viru zarděnek u plodů a dětí s vrozenými vývojovými vadami po zarděnkách v těhotenství a způsobech, jakými se to zjišťovalo. Důležité je poté doplnit si znalost o moderní metody detekce proběhlých virových infekcí, po kterých již nenaleznete virus, ale třeba něco jiného ano. A zkuste si to dát dohromady. Dá to ale trošku práce. Tohle na Vás z jedné studie nevypadne.