Názory k článku Vitamin C při chřipce ani nachlazení nepomáhá, je to mýtus
-
Nazývat bádání Linuse Pulinga "posedlostí" - to už vyžaduje opravdu velkou dávku mindráku zabaleného do ještě větší drzosti, a bohužel velké odborné negramotnosti. Člověk, který pokračoval v bádání po slavném objeviteli vitamínu C , s úžasnými výsledky a obrovskou odvahou postavit se farmaceutickému molochu, je na rozdíl od tzv.nutričních odborníků, kteří ve svém pseudočlánku předvádějí totální bludy, mistrem ve svém oboru. A že obdržel Nobelovu cenu (dokonce dvě - ta druhá byla za mír) není jen tak plezír Nobelovy komise, ale nejprestižnější ocenění, na jaké autoři článku/tzv.nutriční poradci se svými nesmysly nikdy nedosáhnou. Doporučuji jim přečíst si jeho poslední knihu "Jak déle žít a lépe se cítit" a možná procitnou, pokud ji ovšem pochopí.
Princip kyseliny askorbové/vit.C jako záchranného lana tkví v obnovení imunity a "nastartování" porouchaného metabolismu (psáno nejstručnějšími pojmy), a tento člověk se jednoduchým způsobem, tj. poukázáním na kyselinu askorbovou, postavil celému farmaceutickému byznysu, který potřebuje jen a jen kvůli zisku vyrábět tuny cytostatik proti rakovině, které stojí statisíce, zatímco kys.askorbová ? Ta nestojí ve srovnání s touto kontroverzní léčbou nic, a farmaceutický průmysl by šel ke dnu. Tohle a nic jiného v tom není, a proto je potřeba tyto lidi očerňovat a pošlapávat. Však on si za svého života zažil své.
Toto byl jen zlomek mého vyjádření, ale věřte, že o této problematice vím hodně a zkušeností mám také mnoho. A kdyby pan Linus Pauling ještě žil, ze srdce bych mu poděkovala a prosila ho, ať bojuje s lidskou blbostí dál. -
Dobrý den, možná by šlo svůj pohled na věc formulovat i bez urážek. Mimochodem, autory článku nejsou nutriční poradci, které opakovaně urážíte, autorka je uvedena, stejně jako odbornosti našich odborných spolupracovníků. A článek se týká vlivu vitamínu C na chřipku a nachlazení. Jestli jste článek vůbec četla, mj. "rozhodně doporučuje přijímat vitamin C v přírodní podobě". Pokud v článku vidíte "totální bludy", lze na to reagovat pouze tehdy, pokud je konkrétně uvedete. LK, Vitalia.cz
-
V prirodni podobe? Je po sezone. Kde chcete kupovat ovoce plne vitaminu ? Myslite ty mrazene dovozove napriklad jablka v kazdem druhem obchode bez chuti ? Nebo pasterovane zeli proste vetsiny vitaminu? Mozna chcete rict, at si kazdy na sidlisti poridi vlastni zahradu, velky sklep pro skladovani a vlastni zelny hrnec a nejlepe at se odstehuje do prirody. Ne tak jednoduche to neni a ani realne.... V dnesnich potravinach v beznych obchodech dnes nenajdete plnohodnotny obsah prirodnich vitaminu, ktere jdou ruku v ruce s chuti tak, aby se to dalo koupit. Proto se bohuzel musi doplnovat zvlast.
-
Před cca dvaadvaceti lety jsem v posilovně dostal radu od zkušenějších, jak pokračovat ve cvičení i při těžkých virózách. Doporučili mi zvednout denní dávku céčka až na 15 gramů. Poslechl jsem je a výsledek se dostavil - po dvou dnech jsem byl schopen přijít a "lámat" železo v posilovně (kromě toho jsem vykonával velmi těžkou fyzickou práci). Od té doby nedám na kyselinu askorbovou dopustit a většinu takovýchto nachlazení řěším kombinací kyseliny askorbové a sody bicarbony - askorban sodný tolik nepřekyseluje žaludek.
O propagaci céčka profesorem Linusem Paulingem jsem se dozvěděl až poměrně nedávno - před šesti-sedmi lety. Od té doby jsem zvedl dávky céčka při těžkých virózách až na nějakých 50 gramů/den a z 95% tato jednoduchá "léčba" zabere - bez předražených preparátů , které nabourávají ledviny, játra a popřípadě se usazují v organismu.
Samozřejmě je zde problém , který vysoké dávky céčka způsobují - průjem. Proto je dávkování nutné uzpůsobit na celodenní příjem tohoto množství. Pozitivum na tom celém je ten fakt, že kyselina askorbová se nikde v těle neusazuje a odchází ven v moči nebo stolici - aniž by nějak zatěžovala či "nabourávala" jakýkoliv výše zmiňovaný orgán lidského těla. Slovo léčba jsem záměrně dal do úvozovek, protože se o léčbu v pravém slova smyslu nejedná - kyselina askorbová ve vyšších či vysokých dávkách pomáhá nastartovat organismu autoimunitní systém a ten si pak za podpory (byť syntetického) vitamínu C s problémem umí sám poradit.
A na závěr:
"Před dvěma lety jsem četl názor nějakého polovzdělaného pisálka, který se snažil pana profesora Paulinga dehonestovat a v závěru článku napsal, že stejně mu jeho "posedlost" vitamínem C nepomohla, protože zemřel na rakovinu prostaty. Jenom nějak pozapomněl napsat, že zemřel v 94 letech....
Tak si říkám, že to do těch devadesáti klidně risknu...!!!" -
s tím souhlasím. Přes 20 let pravidelně denně ráno na lačno beru 1g vit. C. Pokud už jsem "nemocný", mám max. rýmu, která do 2 dnů zmizí. Je sice pravda, že se také každé ráno koupu ve venkovímm bazénu (i v zimě) a nepoužívám teplou vodu (jen od čas od času abych si uvědomil vymoženosti dnešní doby). Většina známých, kterým jsem poradil brát vit. C pravidelně i klidně ve vysokých dávkách je nemocná méně. Léčivům moc nevěřím, dnes není snaha lidi vyléčit, ale jen léčit. Dokonce jsem někde i četl studii, že syntetický vit. C je pro lidské tělo monohem lépe vstřebatelný než přírodní. Nevím zda je to pravda, ale osobně citrony nejím a kdyř vidím ovoce, které se u nás prodává, není možné mluvit o vitamínech v něm obsažených. V dnešní době se i na "zaražené prdy" předepisují antibiotika, přitom stačí tak málo.
-
Podobný příspěvěk mohu já napsat o vitamínu D3. Občas si dám jednu tabletu, což u toho, které beru já znamená dávku 1000 IU a když cítím, že na mě "něco leze" zvednu dávku na dvě tablety za den čili 2000 IU a další dny dle potřeby 1-2 tablety a to mi stačí k tomu aby se první příznaky nějaké virózy překonaly a viróza zmizela než se dále rozvine. Naopak vitamín C vůbec neberu, ani ovoce moc nejím.
-
V tejto knihe sa dozviete, prečo sa výživoví odborníci tragicky mýlia. Veľmi nahrubo povedané, držia sa 100 rokov starého (a 50 rokov prekonaného) výživového konceptu, pričom už je dávno známe, že vitamín C spadá do sféry genetiky.
http://rizikaockovania.sk/dok/Vitamin_C-liecba.pdfV kapitole Nádcha nájdete aj vysvetlenie, prečo je fínska štúdia nepoužiteľná ako "dôkaz o neúčinnosti" vitamínu C:
"Ďalšia metaanalýza od Cochrane[2064] sa nepoučila z kritiky a zopakovala predošlé chyby. Skúmala štúdie o preventívnych dávkach 0,2-2g denne a liečebných dávkach 1-8g denne, pričom dávky nad 3g boli zvyčajne podávané len 1 deň, a preventívne štúdie trvali zvyčajne len niekoľko týždňov, zriedkavejšie mesiacov. Farmakokinetika opäť mimo zorné pole. Na výhradu nízkych dávok autori reagovali povzdychom nad nedostatkom štúdií s vyššími dávkami. Na základe výsledkov priznávajú možný efekt vyšších dávok v pomere k hmotnosti a sami uvádzajú niekoľko príkladov, ktoré to potvrdzujú; dávky 1-2g skrátili nádchu u detí o 18%. U fyzicky namáhaných znížil vitamín C výskyt nádchy na polovicu, čo naznačuje efekt nápravy deficitu. Výsledky a ich vysoká heterogénnosť celkovo vyvracajú „placebo efekt“ vitamínu C. Viacero štúdií zaznamenalo zvýšený efekt vitamínu C u mužského pohlavia; keby vitamín C nemal žiadny vplyv, tak by tu nemohol byť ani rozdiel medzi pohlaviami. Prínosom analýzy je výstižné zhrnutie „prečo by vitamín C mohol fungovať“, zahŕňajúce vplyv na imunitu i význam antioxidantov počas infekcie."Uvedená citácia sa síce zaoberala štúdiou z roku 2013 toho istého tímu, ale konštatujem, že v štúdii z roku 2017 zopakovali (už tretíkrát) tie isté chyby, pričom tou hlavnou je: žalostne nízke dávkovanie.
Farmakologické dávky vitamínu C pri nádche sa totiž pohybujú okolo 30g denne v rozdelených dávkach, ale v štúdii za "liečebné" považujú už dávky od 1,5g denne. Dávkovať na spodnej hranici genetického konceptu, a očakávať farmakologické účinky, to jednoducho nefunguje.
ČLÁNKY DO MAILU