Nazývat bádání Linuse Pulinga "posedlostí" - to už vyžaduje opravdu velkou dávku mindráku zabaleného do ještě větší drzosti, a bohužel velké odborné negramotnosti. Člověk, který pokračoval v bádání po slavném objeviteli vitamínu C , s úžasnými výsledky a obrovskou odvahou postavit se farmaceutickému molochu, je na rozdíl od tzv.nutričních odborníků, kteří ve svém pseudočlánku předvádějí totální bludy, mistrem ve svém oboru. A že obdržel Nobelovu cenu (dokonce dvě - ta druhá byla za mír) není jen tak plezír Nobelovy komise, ale nejprestižnější ocenění, na jaké autoři článku/tzv.nutriční poradci se svými nesmysly nikdy nedosáhnou. Doporučuji jim přečíst si jeho poslední knihu "Jak déle žít a lépe se cítit" a možná procitnou, pokud ji ovšem pochopí.
Princip kyseliny askorbové/vit.C jako záchranného lana tkví v obnovení imunity a "nastartování" porouchaného metabolismu (psáno nejstručnějšími pojmy), a tento člověk se jednoduchým způsobem, tj. poukázáním na kyselinu askorbovou, postavil celému farmaceutickému byznysu, který potřebuje jen a jen kvůli zisku vyrábět tuny cytostatik proti rakovině, které stojí statisíce, zatímco kys.askorbová ? Ta nestojí ve srovnání s touto kontroverzní léčbou nic, a farmaceutický průmysl by šel ke dnu. Tohle a nic jiného v tom není, a proto je potřeba tyto lidi očerňovat a pošlapávat. Však on si za svého života zažil své.
Toto byl jen zlomek mého vyjádření, ale věřte, že o této problematice vím hodně a zkušeností mám také mnoho. A kdyby pan Linus Pauling ještě žil, ze srdce bych mu poděkovala a prosila ho, ať bojuje s lidskou blbostí dál.