Většina lidí o vitamínu K2 nikdy neslyšela. Při západním stylu stravování se z potravy dá získat jen vzácně. Dosud mu nebyla věnována velká pozornost, hraje však zásadní roli v mnoha oblastech lidského zdraví. Jeho nedostatek může souviset s některými chronickými onemocněními.
Co se dozvíte v článku
Co je vitamín K
Byl objeven v roce 1929 jako faktor důležitý pro srážlivost krve (koagulaci). Poprvé se o něm psalo v německém vědeckém časopise, kde dostal název „koagulationvitamin“, odtud pochází jeho pojmenování „K“.
Objevil ho i legendární kanadský zubní lékař Weston Price, který během svých cest po světě zkoumal vztah mezi stravou a nemocemi v různých populacích. Při svých bádáních objevil v průmyslově neupravované stravě jakousi „tajemnou živinu“, která podle všeho poskytovala ochranu proti zubnímu kazu a chronickými nemocem. Označil ji jako aktivátor X a s největší pravděpodobností šlo o vitamín K2.
Přirozené zdroje vitamínu K2
- natto, tradiční japonské jídlo z fermentovaných sójových bobů
- kysané zelí
- mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry
- játra a další vnitřnosti
- hovězí maso
- vepřové maso
- žloutky
- kuře
- tučné ryby, jako je např. losos
Zdroj: Medicalnewstoday.com
Existují totiž dvě hlavní formy vitamínu K: jednak K1 (fylochinon), který se nachází v rostlinách, například v listové zelenině, a K2 (menachinon) nacházející se v potravinách živočišného původu a ve fermentovaných (kvašených) potravinách.
Vitamín K2 lze dále rozdělit do několika různých podtypů, z nichž nejdůležitější jsou MK-4 a MK-7.
Jak fungují vitamíny K1 a K2
Vitamín K aktivuje bílkoviny, které hrají roli při srážení krve, metabolismu vápníku a zdraví srdce. Jednou z jeho nejdůležitějších funkcí je regulace ukládání vápníku. Jinými slovy, podporuje kalcifikaci kostí a zabraňuje témuž procesu u cév a vnitřních orgánů.
Někteří vědci tvrdí, že působení vitamínů K1 a K2 je zcela odlišné a mnozí se domnívají, že by měly být klasifikovány jako dvě samostatné látky.
Tuto myšlenku podporuje studie na zvířatech, která ukazuje, že vitamín K2 (MK-4) snižoval kalcifikaci krevních cév, zatímco vitamín K1 nikoli. Řízené studie u lidí také pozorují, že doplňky vitamínu K2 obecně zlepšují zdraví kostí a srdce, zatímco vitamín K1 nemá žádné významné výhody. Je však zapotřebí více studií na lidech, než bude možné plně pochopit funkční rozdíly mezi vitamíny K1 a K2.
Vitamín K2 může pomoci předcházet srdečním onemocněním
Nahromadění vápníku v tepnách kolem srdce je značně rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění. Proto vše, co může snížit tuto akumulaci vápníku, může pomoci předcházet srdečním onemocněním. Předpokládá se, že vitamín K pomáhá předcházet ukládání vápníku v tepnách.
V jedné studii trvající až deset let měli lidé s nejvyšším příjmem vitamínu K2 o 52 % nižší pravděpodobnost rozvoje kalcifikace tepen a o 57 % nižší riziko úmrtí na srdeční onemocnění.
Další studie na 16 057 ženách zjistila, že účastnice s nejvyšším příjmem vitamínu K2 měly mnohem nižší riziko srdečních onemocnění – na každých 10 mikrogramů K2, které denně konzumovaly, bylo riziko srdečních onemocnění sníženo o 9 %.
V žádné z těchto studií se neprokázal obdobný účinek vitamínu K1. Jde však o pozorovací studie, které nemohou prokázat příčinnou souvislost, tedy nelze v nich dokázat, že ke snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob došlo výhradně v souvislosti s konzumací vitamínu K2, anebo zda hrají roli i jiné faktory.
V několika kontrolovaných studiích se pak vitamín K1 ukázal jako neúčinný. Jsou tedy zapotřebí dlouhodobé kontrolované studie, které by prokázaly vliv vitamínu K2 na nemoci cév a srdce. Přesto existuje velmi pravděpodobný biologický mechanismus, zaručující jeho účinnost a silné pozitivní korelace se zdravím srdce.
Pomáhá zlepšit zdraví kostí a snížit riziko osteoporózy
Osteoporóza (řídnutí kostí) převažuje zejména u starších žen a výrazně zvyšuje riziko zlomenin.
Jak již bylo zmíněno výše, vitamín K2 hraje ústřední roli v metabolismu vápníku – hlavního minerálu, který se nachází v kostech a zubech. Vitamín K2 aktivuje schopnost vázat vápník u dvou důležitých bílkovin (Matrix GLA protein a osteokalcin), které se podílejí na budování a udržování hustoty kostí.
Díky kontrolovaným studiím také existují důkazy, že K2 hraje roli při udržování zdraví kostí. Tříletá studie u 244 žen po přechodu zjistila, že u těch, které užívaly doplňky stravy s obsahem vitamínu K2 došlo k mnohem pomalejšímu úbytku hustoty kostních minerálů související s věkem.
Dlouhodobé studie u japonských žen zaznamenaly podobné výsledky – i když v těchto případech byly použity velmi vysoké dávky vitamínu K2. Ze třinácti studií pouze jediná neprokázala významné zlepšení. Sedm z těchto studií, které braly v úvahu zlomeniny, zjistilo, že vitamín K2 snížil rizika zlomenin páteře o 60 %, zlomenin kyčle o 77 % a všech dalších zlomenin o 81 %.
Je cestou ke zdravým zubům i podporou při rakovině
Vědci se domnívají, že vitamín K2 může také ovlivnit zdraví zubů, a to na základě studií na zvířatech a úloze, kterou tento vitamín hraje v kostním metabolismu.
Jedním z hlavních regulačních proteinů ve zdraví zubů je osteokalcin – stejný protein, který je zásadní pro metabolismus kostí a je aktivován vitamínem K2. Osteokalcin spouští mechanismus, který stimuluje růst nového dentinu, což je kalcifikovaná tkáň pod sklovinou zubů. Předpokládá se také, že zde hrají důležitou roli vitamíny A a D, které působí synergicky s vitamínem K2.
Bylo provedeno také několik studií týkajících se vitamínu K2 ve vztahu k některým druhům rakoviny. Dvě klinické studie naznačují, že vitamín K2 snižuje recidivu rakoviny jater a zvyšuje dobu přežití.
Pozorovací studie na 11 000 mužích navíc zjistila, že vysoký příjem vitamínu K2 byl spojen s o 63 % nižším rizikem pokročilého karcinomu prostaty, zatímco vitamín K1 neměl žádný účinek.
Je však opět zapotřebí více kvalitních studií, aby bylo možné jasně potvrdit podobné účinky.
Zabraňuje nežádoucím účinkům při užívání vitamínu D
Protože běžná strava obsahuje jen velmi málo zdrojů vitamínu K2, je vhodné užívat doplňky stravy s tímto vitamínem.
Vitamín K2 také pomáhá lidskému tělu zpracovat vitamín D. Při vysokém příjmu vitamínu D může docházet ke kalcifikaci cév a vitamín K2 tomu může pomoci zabránit.
Žádné přesvědčivé důkazy však neprokazují, že mírné množství vitamínu D je škodlivé bez adekvátního příjmu vitamínu K2.
Podle současného výzkumu, týkajícího se vitamínu K2, je jeho potenciál velmi slibný a může se významně podílet nejenom na zlepšení průběhu již vzniklých onemocnění, ale také být významným faktorem, hrajícím důležitou roli v prevenci vzniku řady zdravotních problémů.