Světový den ústního zdraví, který organizuje Světová federace zubních lékařů každoročně 20. března, se letos slaví již podesáté. Jeho cílem je podpořit správnou péči o zdraví ústní dutiny a upozornit na důležitost prevence stomatologických onemocnění. Ta je i ve třetím tisíciletí v mnoha zemích stále velmi nízká.
90 % lidí má zánět, 80 % zubní kaz
Ze statistik vyplývá, že přibližně devadesát procent populace trpí nějakým druhem různě závažného zánětu dutiny ústní a například zubní kaz celosvětově trápí téměř osmdesát procent lidí. Jedná se tedy o velmi rozšířená a zdánlivě banální onemocnění, jejichž následky však mohou být rozsáhlé – a to jak zdravotně, tak sociálně a ekonomicky. Zanedbaný zubní kaz může vést k postupné ztrátě chrupu a ke zhoršení celkového zdravotního stavu, negativnímu ovlivnění pracovního a sociálního uplatnění člověka i k ekonomickým ztrátám. „Většina hlavních onemocnění ústní dutiny, jako je třeba právě zubní kaz nebo onemocnění dásní, v prvních a dobře léčitelných stádiích žádné subjektivní potíže nezpůsobuje. Ve chvíli, kdy už něco bolí, je ale třeba počítat s tím, že léčba bude náročnější nejen časově, ale i finančně,“ varuje Ondřej Makal z Dentální kliniky Jan Stuchlík.
Je alarmující, že většina postižených o svém stavu ani neví, chronické záněty totiž bolí jen zřídkakdy. „I malý neřešený zánět dásní ale může přerůst v parodontitidu, která může vést až ke ztrátě chrupu a dalším onemocněním, jejichž důsledky mohou být fatální,“ doplňuje zubní lékař. Přitom zánět dásní, odborně gingivitida, je onemocněním, kterému lze v zásadě snadno předejít. Je totiž důsledkem nedostatečné domácí i profesionální dentální hygieny a zanedbávání preventivních prohlídek u stomatologa.
Zánět úst uvolňuje bakterie do celého těla
Zánětů v ústech však zubní lékaři rozeznávají několik typů. Prvním jsou již zmiňované záněty dásní, které se zpravidla projevují jejich zvýšenou krvácivostí. Dalším druhem je zánět zubních kořenů. Může jít o chronický stav, o kterém nemusí jeho nositel ani vědět. Zánět v kořeni zubu se často odhalí až při provedení tzv. panoramatického rentgenu, kde jsou kolem kořenu zubu znatelné zánětlivé „váčky“. „Přítomnost váčků je pro mnoho klientů překvapující zjištění. Často se spící chronický zánět mění v ten akutní v momentu celkového oslabení organismu,“ vysvětluje Ondřej Makal a dodává: „V akutním stavu je váček velmi bolestivý a celý proces léčby může trvat i několik měsíců. Pacient často nenávratně přichází i o postižený zub.“
Zuby však nejsou jediná část těla, která kvůli zánětu v ústech trpí. Při zánětu vznikají ložiska obsahující značné množství bakterií, které se mohou uvolňovat a šířit do celého organismu a způsobovat další zdravotní problémy. Zvýšeným zdravotním rizikem trpí například pacienti s náhradou srdečních chlopní (tzv. infekční endokarditida), s aterosklerózou, cukrovkou nebo plicním onemocněním. Bylo prokázáno i to, že parodontitida u těhotných žen zvyšuje riziko potratu a předčasného porodu. Záněty v ústní dutině mají vliv na zdravotní stav celého organismu, souvisí s nimi mrtvice i infarkty.
Čistit, čistit, čistit…
Léčba nebo v optimálním případě předcházení zánětům v ústní dutině spočívá především v nápravě domácí péče o chrup a v dodržování pravidelných návštěv u profesionálních dentálních hygienistů.
Prohlídky u obou těchto specialistů bychom měli absolvovat dvakrát ročně. Zcela klíčové je ale pro zdravý chrup a dásně také správné čištění. Pravidelnou domácí ústní hygienu je třeba provádět nejméně dvakrát denně, ráno a večer před spaním, a po večerním čištění už nic nejíst a pít jen vodu. Součástí večerního čištění je také hygiena mezizubních prostor. „Zuby doporučuji čistit mechanicky kartáčkem s měkkými vlákny po celém jejich povrchu, každý zub ze všech stran, a nezapomínat ani na méně dostupná místa jako zadní zuby nebo místo za posledním zubem. Prostory mezi zuby je třeba dočistit ještě mezizubním kartáčkem,“ vysvětluje správnou techniku čištění doktor Makal. „Zubní pasta je pouze pomůckou – pokud totiž na zubech zůstane plak, fluoridy se ke sklovině ani nedostanou,“ dodává lékař.
Zuby ovlivňujeme od dětství
Zapomíná se také, že dentální hygiena a preventivní prohlídky jsou zásadní rovněž pro správný vývoj dětských zubů. Děti by si podle zubařů měly vštěpovat návyky v péči o chrup od malička. Je-li v ústech zub, je třeba ho čistit, říkají o dětských zubech lékaři.
Profesionální dentální hygienu je možné začít navštěvovat už kolem sedmého roku života dítěte. První preventivní prohlídku u stomatologa by dítě mělo absolvovat s prvním zoubkem a následně pak dvakrát do roka, stejně jako dospělý.
Odborná spolupráce:
MDDr. Ondřej Makal
Zubní lékař z Dentální kliniky Jan Stuchlík.
Poskytuje komplexní zubní péči se zaměřením na konzervační stomatologii a estetiku.
ČLÁNKY DO MAILU