Víte, že včela žije jen šest týdnů? Kvůli půlkilovce medu nalétají včely přes 50 tisíc kilometrů

20. 5. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Málokdo to ví, ale i včely mají svůj světový den. Připadá právě na dnešek, na dvacátého května, a slaví se teprve po šesté. Má připomenout význam včel pro lidstvo a jejich zranitelnost.

Bez každodenní píle miliard včel na celé planetě by lidé mnohdy umírali hlady, nebo by přinejmenším pocítili nedostatek potravin. Včely jsou obdivuhodné, jsou jediným hmyzem, který produkuje potravu vhodnou pro člověka, med. A jsou samozřejmě významnými opylovači, bez nichž by příroda nemohla existovat, říká bývalý včelař a medový someliér Milan Špaček ze společnosti Medokomerc, která se zabývá produkcí medu. 

Česká zemědělská univerzita v Praze uvádí, že včely opylují přibližně 80 procent rostlin závislých na opylování, což vede k větší kvalitě i kvantitě plodů. 

Zahynula až půlka českých včel

Počet včel se celosvětově snižuje a ani letošní zimu nezvládla včelstva nejlépe. Včelaři odhadují až poloviční úhyny českých včelích rodin, což je při počtu 10 tisíc včel v jednom úlu celkově tři miliardy mrtvých včelích dělnic.

Loni česká včelstva zvládla zimu nebývale dobře, tu letošní ale podle odhadů nepřežila až polovina. Opakuje se tak situace z let 2019 a 2020. Tehdy na jaře byl úhyn včelstev okolo šedesáti procent, loni pak byl úhyn okolo třiceti až pětatřiceti procent podle lokality. Včelám svědčí krátká zima a dostatek vody v krajině, dodává Milan Špaček. Velký podíl na tehdejším úhynu měl virus přenášený včelím roztočem.

Na jaké medy si dát pozor: čtvrtina kontrolovaných nevyhověla Přečtěte si také:

Na jaké medy si dát pozor: čtvrtina kontrolovaných nevyhověla

Navzdory úhynům včelstev přibývá, produkce medu však klesá. Aktuální data Českého statistického úřadu ukazují, že počet kmenových včelstev v České republice dlouhodobě roste. Česká produkce medu ovšem posledních pět let klesala, mírně se zvýšila až loni. Hlavním důvodem byly nemoci a problémy spojené s pandemií covid-19, částečný vliv však má také řepka olejka. Z této nejvíce medonosné rostliny v Česku totiž medu pomalu ubývá. V posledních letech má významný vliv na množství řepkového nektaru volba hybridů řepky, v jejichž případě zemědělci nehledí na nektarodárnost, ale na výnos. Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tak tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci, popisuje Špaček.

Jak často konzumujete med?

10 faktů o včelách

Včely jsou nesmírně zajímavý hmyz. Jejich organismus je už od vylíhnutí připraven na velkou zátěž, kterou sběr pylu obnáší. Přinášíme 10 zajímavostí, které s včelami a jejich produkty souvisí. 

  1. Včela létá rychlostí 29 kilometrů za hodinu.
  2. Včela mávne křídly 200krát za vteřinu, tato nebývalá rychlost vytváří bzučení, které slyšíme.
  3. Za jedinou minutu navštíví přibližně 10 květů.
  4. Život včely trvá pouhých 6 týdnů.
  5. Dělnice kvůli půlkilovce medu dohromady nalétají více než 57 000 kilometrů.
  6. Jedna včela vyprodukuje za svůj život přibližně 9 gramů medu.
  7. K nasbírání 0,5 kg medu pracuje zhruba 556 včel celý svůj život.
  8. Češi jsou národ včelařů, v Evropě jsme ve včelaření na třetím místě. Čerstvé včelařské statistiky říkají, že v únoru 2023 u nás 716 144 včelstev chovalo 65 431 včelařů. Zatímco počet včelařů od stejného období roku 2020 vzrostl o cca 2000, včelstev je o více než 30 760 více.
  9. Med slouží lidstvu ke slazení desítky tisíc let, je podle někerých odborníků zdravější alternativou než rafinovaný cukr.
  10. Med podporuje imunitu. Obsahuje mnohé vitaminy, minerální látky, stopové prvky, enzymy, koenzymy, flavonidy, antioxidanty a další bioaktivní látky

Včelí med se tedy díky svým vlastnostem řadí mezi superpotraviny. V našem jídelníčku jsme se ho ale stále nenaučili používat dostatečně. Češi snědí zhruba kilogram medu na osobu ročně, což vychází na jednu kávovou lžičku za týden. To není mnoho, pokud jsou známá fakta o jeho účinku na zdraví, dodává medový someliér Milan Špaček.

Na druhou stranu, je dobré uvědomit si, že med obsahuje především cukr, a to znamená mimo jiné velké množství kalorií. Cukr obsažený v medu navíc není sám o sobě zdravější než jiný druh sacharidů. 

Květový, nebo medovicový? 

Původem květových medů je obvykle směs několika druhů rostlin. Vznikají sice i jednodruhové medy, ale toto pojmenování je ve většině případů pouze přibližné.

Včelař totiž čeká, co zrovna včely donesou – nelze jim nařídit, jaký nektar mají sbírat, a také je pravděpodobné, že v plástvích zraje med z jiných květů. Při dělení podle doby kvetení konkrétní rostliny se však dá docílit jednodruhového medu (například řepkový v květnu atd.). 

Medovicový med pochází ze sladké šťávy mízy stromů (nejčastěji smrků, jedlí, dubů), kterou zpracovává a vylučuje mnoho druhů hmyzu (například mšice, puklice, červci). 

Med je méně kyselý než květový, má tmavší barvu a více minerálů. Mezi medovicové medy se řadí i oblíbený med lesní, který včely sbírají v lesních prostorech.

Zdroj statistik: ČMSCH, a.s. – Včelařské statistiky (cmsch.cz)

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).