Názory k článku Vítejte ve světě pracujících zombie
-
revmatik (neregistrovaný)
Část mé rodiny a spousta kamarádů bydlí od šedesátých let v USA a Kanadě, takže mám představu jak se ve státech žije.Tenhle článek popisuje sice nemalé procento potrhlých lidí, kteří žijí ale po celém světě a honí se za luxusem stůj co stůj.Je jich spousta i u nás.Hlavně potomci a příbuzní bývalých bolševiků si na tento styl potrpí a žijí v neustálém stresu o svůj majetek.Normální stádo, žije v poklidu u své TV a grilu ...
-
V té vaší reakci je drobná chybička v logice, kterou je ta větička "od šedesátých let". To je totiž zásadní - stav v USA v 60tých letech je od toho dnešního odlišný dost zásadně (a samozřejmě to platí i obecněji, že člověk, který si tam zvykal od 60tých let, tak i dnes funguje dost jinak, než mladší generace či noví přistěhovalci).
Autorka článku podle mě dost vystihla, že jednou z hlavních změn je sílící "eroze tradičních hodnot", která se projevuje v celé řadě oblastí a docela věřím, že to má nemalý vliv i na pracovní styl atd. Nedá se říct, že bych s ní souhlasil ve všem, ale určitě to téma k zamyšlení je...
-
dave_007 (neregistrovaný)
Otazkou je, komu to vadi. Myslim, ze mit, ci nemit deti, je ciste soukroma vec kazdeho paru.
Myslenkovy proud prosazujici nazor, ze 'ti spravni lide' by se ve vyssim zajmu meli rozmnozovat, jiz zde byl - nacismus.
Vubec nedokazu pochopit, proc rada lidi tak resi, zda jini deti maji, ci nemaji.
-
P2010 (neregistrovaný)
Srovnejte to se zdejsim stavem. Cena nevelkeho 2+kk bytu je takova, ze ani s prumernym prijmem na ktery nedosahne 60% populace na nej nemate sanci vydelat. A to i na ten "nedustojny" byt v komunistickem panelaku. Jina varianta najem, ten pak casto tvori az 70% z prijmu, takze vam opet moc nezbyva. Tako situace je konstantni temer 15 let. Za tu dobu vrostla cena bytu na dvojnasobek, platy nikoli.
Jestli Vam toto prijde jako "luxus ze ktereho lze slevit" ...
-
Pavel (neregistrovaný)
Nějak se mi ty vaše ceny nezdají. Pravda je, že už jsem dlouho nabídku nájmů nestudoval, ale já teď platím za 80m2 3+1 v centru Prahy (tedy v nejdražší lokalitě v republice) 12 000. Což je lehce nad polovinu průměrného příjmu. A není to žádné bydlení ze známosti, prostě jsem probral nabídky na Internetu.
-
P2010 (neregistrovaný)
To zalezi na tom jake centrum. Treba Vinohrady nebo Dejvice jsou stale docela drahe. Pokud jde o Prahu 1 a okoli Vaclavaku, tak tam je bydlet spise za trest :-) Nejedna se nahodou o prizemi ?
Prumerna hruba mzda za rok 2014 byla v Praze kolem 33000 Kc, to je asi 25000 Kc cisteho. Takze 12000 + odhadem tak 3000 poplatky, to uz jsme docela na 60%. Pricemz vice realisticke rozlozeni platu (median) bude jeste nize nez tento statisticky prumer.
-
tsd (neregistrovaný)
Pokud považujete za neuživení to, že vám neparkují v garáži luxusního domu alespoň dvě luxusní auta a nemáte jenom čas odjet na luxusní dovolenou na Vanuatu, pak máta jistě pravdu.
Pravda je totiž ta, že v USA žije mnohem víc lidí na dluh a na hypotéku než u nás a protože nechtějí slevit ze svých nároků aby se před ostatními neznemožnili je výsledek jaký je. Jak to dopadlo s jejich hypoteční a úvěrovou politikou pocítila pociťuje dodnes celý svět. Ale když to chtějí mají to mít. Bohužel do toho světa, kde mírou úspěchu jsou jen a pouze peníze, máme nakročeno taky.
tsd -
edu (neregistrovaný)
... asi je třeba rozlišovat různě náročné zombíky. Když se někdo sedře na kost, aby mohl předstírat, že patří do vyšší kasty, pak je to jeho volba. Mne spíše zajímá ta skupina zombie, která má nároky střízlivé, a přeci je zachycena ve vleku povinností a nedostatku času. Jenže právě míra těch nároků je relativní, proto se diskutující sotva někdy shodnou. Mně osobně přijde smutný, že mít dítě často znamená přijít o práci, po návratu z mateřské je dotyčná hodnocena personalisty jako osoba se zmlíkovatělým mozkem anebo jako nevhodný uchazeč, protože děti jsou přeci pořád nemocné. Podle mně by měli mít lidi šanci skloubit práci a rodinný život podle svých potřeb. Jenže vždycky se najdou lidi, kteří sebevíce promyšlený systém začnou zneužívat (a tím se vracíme oklikou k vrchu tohoto komentáře, to budou pravděpodobně ty druhy zombie, které chtějí za každou cenu co nejvíc peněz a nikolik rovnováhu mezi jednotlivými oblastmi života). Když někomu řeknu, že bych klidně brala o pár tisíc méně výměnou za redukci přesčasů, kouká na mne jako na blázna. Lidi si neumí přepočítat člověkohodiny na peníze a to, že padají na hubu, berou jako standard.
-
tsd (neregistrovaný)
U nás to někdy někde funguje dobře, ale bohužel ne zdaleka všude. Znám např. německou firmu s filiálkami v Čechách, kde matkám s dětmi vyházejí vstříc co to jde. Sponzorují blízké školky, bez problémů poskytují zkrácené úvazky a klouzavou dobu. Na pozicích kde to jde povolují home office. Neznám bohužel ani jednu českou firmu, která by se chovala podobně. Máte pravdu v drtivé většině to nefunguje, ale jsou příklady, které ukazují, že to jde když se chce.
tsd -
Pavel (neregistrovaný)
Problém je v tom, že si nevyrovíte přes kopírák zaměstnance.
Ono totiž tam, kde to funguje, se trochu jinak pracuje. Každý zaměstnanec projde drezůrou, a na své pozici pak dělají všichni všechno úpně stejně, takže se klidně na jedné židli může střídat Anička s Máničkou na poloviční úvazek a nikdo si nevšimne, že tam sedí pokaždé někdo jiný.
U nás si každý dělá všechno po svém, takže v okamžiku, kdy místo Aničky nastoupí Mánička, nikdo neví, co vlastně Anička před ní rozdělala a buďto zůstanou úkoly Aničky nedodělany, nebo je Mánička dělá znovu.
To na jednu stranu vede k tomu, že jsou čeké týmy ve světě velmi dobře hodnoceny, protože každý člen týmu si zvolí styl práce, který mu vyhovuje a jako celek je tým velmi výkonný, ale na druhou stranu jsou jednotliví lidé v týmu velmi obtížně zastupitelní, což právě znemožňuje zkrácené úvazky.
-
TSD (neregistrovaný)
Musím se omluvit americkým zombíkům. V sobotu večer 24.1. běžel v televizi film "Lítám v tom" hl. role George Clooney, který hrál managera agentury,zabývající se vyhazováním lidí z práce.
Bylo to tvrdě naturalistické a celkem mi to vlezlo pod kůži, až jsem z toho měl zimnici. Zapomněl jsem totiž při hodnocení na aspekt tohoto Damoklova meče, který visí nad hlavou každého takového zombíka. V zemi, kde i vyhazov z práce je propracován do nejmenších detailů a týmy psychologů trénují takové vyhazovače se asi moc lehce nedýchá. Tak se těm lidem přestávám divit, že to v práci přehánějí, protože touha po vysokém standardu není jediným hnacím motorem, Mnohem silnější je asi strach si ten standard udržet.tsd
ČLÁNKY DO MAILU