Jednak kvůli tomu, že na trhu nebyl dostatek těchto (a mnoha dalších) produktů, také ale proto, že se vnitřnosti v minulosti konzumovaly mnohem častěji než dnes.
Co se dozvíte v článku
Droby mimo zájem spotřebitelů
Postupující změny stravovacích návyků ale játra a spol. odsunuly na vedlejší kolej, a droby tak téměř nenajdeme ani v nabídce maloobchodních sítí, s výjimkou jater kuřecích. Je to ovlivněno také strukturou jídelníčků v zahraničí, kdy zejména v anglosaských zemích je na droby nahlíženo jako na podřadné masné produkty.
13 potravin: Tipněte si – které jíme více a méně než před 70 lety?
Významnou roli v poklesu zájmu o droby sehrály také mýty a doporučení různých nutričních poradců. Pro někoho zase hraje roli i konzistence vnitřností a skutečnost, že se při zpracování některých z nich, třeba právě jater, člověk nevyhne přítomnosti krve.
Důvodů k poklesu zájmu spotřebitelů o játra a droby obecně, zejména v těch případech, kdy je potřeba zpracovávat je doma, je tedy opticky dost. Bohužel však stojí především na emocích, a ne na racionálních argumentech.
Játra zatížená nečistotami?
Jediným „poloracionálním“ argumentem je teze, že se v játrech zvířat, stejně jako u člověka, ukládají různé „nečistoty“ a obecně nepříliš zdravé látky, neboť játra slouží jako tělní čistič a filtr. To ovšem už řadu let neplatí.
Tak, jak se zpřísňovaly a měnily nároky na stravu hospodářských zvířat, se také snižovalo zatížení jejich jater nežádoucími látkami. Složení všech částí hospodářských zvířat, které se prodávají na trhu, se mimo to intenzivně kontroluje. A navíc nežijí hospodářská zvířata tak dlouho jako člověk, takže se jejich tělní filtry nestačí nežádoucími látkami zanést.
Benefity vnitřností
Vynechávat konzumaci jater, především pak vepřových jater, přitom není zrovna strategicky a nutričně správné rozhodnutí. Jsou to totiž především játra, z nichž lidé přijímají prostřednictvím stravy pro tělo potřebné látky, například vitamíny B2 a B12.
Játra samozřejmě obsahují i mnohé další žádoucí látky (mimo jiné jsou velmi dobrým zdrojem železa), uvedené vitamíny nicméně kromě jater z jiných běžně konzumovaných potravin v dostatečné míře nezískáme.
Galerie: Vitamíny v potravinách
Vitamín B12 (kobalamin)
To platí vůbec nejvíce pro vitamín B12 (kobalamin), který člověk přijímá jen ze stravy živočišného původu (také z masa, mléka, vajec a sýrů), neboť se „podle současných poznatků žádný rostlinný zdroj neprokázal jako důvěryhodný“. Lze jen připomenout, že nedostatek vitamínu B12 se v praxi projevuje nervovými poruchami a zhoršováním paměti, ale také chudokrevností. Stejně jako v řadě jiných případů si člověk nedokáže sám tento vitamín vyrobit a stejně jako hospodářská zvířata si jej ukládá v játrech. V nich vydrží zásoba B12 zhruba pět až deset let, což je jedno z možných vysvětlení, proč nemají vegetariáni a hlavně vegani zdravotní problémy ještě dlouho poté, co na veganskou stravu přejdou, ale často až za několik let, kdy už se ovšem vzniklé problémy se způsobem stravování nespojují.
Vitamín B2 (riboflavin)
Játra jsou kromě toho zdrojem i dalšího ze skupiny B vitamínů, konkrétně vitamínu B2 (riboflavin). I v tomto případě může jeho nedostatek způsobit řadu problémů těm, kteří programově vynechávají stravu živočišného původu, i když B2 lze získat také například z kakaa, ořechů nebo pivovarských kvasnic.
Riboflavin je přitom důležitý v celé řadě procesů probíhajících v organismu, kromě syntézy cukrů a tuků má také vliv na správnou funkci srdce. Více vitamínu B2 by přitom měli přijímat v podobě stravy lidé léčení antibiotiky či lidé trpící cukrovkou nebo celiakií. Což je skutečně nezanedbatelná část populace. Především se ale doporučuje vyšší příjem všech druhů vitamínů B těhotným a kojícím ženám. Jednou a často jedinou možností, jak toho dosáhnout, je konzumovat játra.
ČLÁNKY DO MAILU