Příjemné aroma kopru vyvolává představu prosluněných letních dnů a neodmyslitelně patří k prázdninovému zavařování. Ale nejenom tam udělá skvělou službu. Do pokrmů se přidává nejen kvůli vyladění chuti, ale také kvůli usnadnění trávení. Připisují se mu rovněž některé další zdravotní benefity. Jeho pěstování není obtížné a je možné si ho vypěstovat i v květináči na okně nebo na balkóně.
Co se dozvíte v článku
Léčivé vlastnosti kopru i jeho chuť oceňovali už ve starověku
Kopr vonný (Anethum graveolens) pochází z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie. Jeho chuti si užívaly už dávné civilizace, zmínky o něm se dají najít ve starých egyptských spisech. Chutnal i lidem ve starověkém Řecku a Římě.
Už tehdy se kopr doporučoval na bolest hlavy, římští gladiátoři si před zápasem natírali ruce a nohy koprem k posílení svalů, takto se na sportovní výkon později připravovali také atleti. Věřilo se, že opálená semena kopru, položená na ránu, ji dokážou brzy zahojit. Karel Veliký si cenil jeho kulinářského i léčivého významu natolik, že kopr nařídil pěstovat na svých statcích.
Kopr má pozitivní vliv nejen na trávení
V dnešním lidovém léčitelství se využívá ke zklidnění podrážděného trávicího traktu, pomáhá při nadýmání a užívá se jako prostředek ke zvýšení chuti k jídlu. Připisují se mu také močopudné účinky, má rovněž vliv na klidnější usínání a tišení kašle a podporuje tvorbu mléka u kojících matek.
Prospěšné látky, které kopr obsahuje
- kopr je poměrně bohatý na vitamíny A a C,
- obsahuje železo, draslík, hořčík, vápník a měď
- je také zdrojem vlákniny, kyseliny listové a pantothenové i omega-3 a omega-6 mastných kyselin a antioxidantů.
Jak na pěstování na zahrádce a na balkóně
Ke svému zdárnému vývoji potřebuje kopr hlavně slunné a teplé stanoviště. Protože jde o křehkou rostlinu, neměl by být vysazován na větrných místech, protože by ho vítr polámal.
Jinak je na pěstování poměrně nenáročný, na zahrádkách se často množí samovýsevem. Kopru vyhovuje lehčí půda s dostatečnou zásobou živin, nesnáší těžkou a zamokřenou zeminu nebo naopak suchou a kamenitou půdu.
Při cíleném pěstování se vysévá od března do konce července nahusto do řádků, vzdálených od sebe asi 20 centimetrů. Nať je možné sklízet už zhruba 6 týdnů po výsevu. Pro pěstování na okně či na balkóně se dají pořídit speciální odrůdy, které dorůstají maximálně do výšky 30 či 40 centimetrů.
V kuchyni má kopr nezastupitelné místo
Nezaměnitelná chuť a vůně kopru se dá využít na mnoho způsobů, nejenom v tradiční koprové omáčce nebo polévce. Ozvláštní chuť ryb, pokrmů z brambor nebo vajec, je vhodný do salátů i na kuře.
Chutná s vařeným masem, v dipech, pomazánkách i nakládané zelenině nebo domácím bylinkovém octu a jogurtové zálivce. Šmrnc dodá i obyčejnému pomazánkovému máslu.
V jižních zemích si ho oblíbili při výrobě studených delikates, příkladem může být bulharská polévka tarator anebo řecké tzatziki.
Jak zpracovat kopr
Přebytky kopru je možné zpracovat několika způsoby. Dá se naložit do octu i soli, oblíbený je také klasický sladkokyselý nálev. Sušením kopr bledne a ztrácí své typické aroma, tomu se dá zabránit uložením v uzavřených nádobách, ale mnohem lepší je kopr zmrazit.
Omyté a nadrobno nasekané rostliny, uložené do speciálních sáčků anebo do plastových krabiček, vydrží v mrazáku celou zimu a zachovají si svou chuť i vůni. Pokud ukládáte čerstvý kopr dočasně v ledničce, vydrží asi 5 dnů.
ČLÁNKY DO MAILU