Vracím se do práce. Kdo mi pohlídá dítě?

Hledáme chůvu

Najdeme takovou, která splní naše očekávání a přitom nám ještě něco zůstane v peněžence? Na příkladech jiných maminek uvidíte, co očekávat a čemu předcházet. Hanka z Prahy říká: Když se mi narodil syn, vůbec jsem si nedokázala představit, že bych ho dala z rukou, ale u dcery jsem si možnost občasného pohlídání dokázala představit. Přece jenom jsem byla na rodičovské pátým rokem a chtěla jsem si sem tam vyřídit něco sama, jít si zacvičit, kamarádovi vypomoci ve firmě, tak jsem se začala poohlížet po chůvě, protože manžel pracuje od rána do večera a nemůže mě vystřídat. Cesta za tou správnou chůvou byla dlouhá, ale vyplatilo se ji najít.

Ideální hlídání je mezi partnery, dítě si nemusí zvykat na někoho cizího. Tak to řešila Alžběta, která se vracela do práce kvůli finanční situaci půl roku po porodu. Můj manžel chodí do práce dopoledne, pak si bere práci domů a já chodím do práce na odpolední nebo víkendové směny, říká. Sice se s manželem doma moc nepotkávají, ale na jejich partnerský život jsem se raději neptala.

A co babičky? Ty přece také dítě zná. Šance, že alespoň jedna bude v důchodu, je velká, i když dnešní babičky jsou hodně zaměstnané ženy a i v důchodu mají spoustu zájmů než jen hlídat vnoučata. Přesto znám jednu takovou babičku na plný úvazek. Měla pět let do důchodu, když musela změnit práci kvůli krachu firmy. Nová práce ji nebavila, byla špatně placená, a tak přistoupila na návrh svých dvou dcer, aby hlídala dohromady tři vnoučata, která byla věkově jako stupínky: jeden, dva a tři roky. Novou práci si nemůže vynachválit, vnoučata si užije, i když přiznává, že toho má za celý den až nad hlavu. A navíc je o její služby velký zájem. Nejstarší vnouče půjde v září do školky, proto už se hlásí dceřiny kamarádky, jestli by jim také nehlídala děti. A tak se důchod asi odloží na neurčito. Tohle je ukázka další možnosti – ptát se známých, jestli neznají nějakou spolehlivou chůvu, která někomu hlídá, kterou bychom buď podědili nebo si ji půjčovali. Nenajdeme–li, budeme hledat v inzerátech.

Inzerát = riziko?

Dnes už asi inzeráty nebudeme hledat a zadávat do novin, k tomu nám poslouží internet. Výhodou je velký výběr, přesně napsané podmínky a cena dohodou. Ale přece jen v nás hlodá červík nejistoty. Vidíme ty nejčernější myšlenky, od únosu dítěte přes duševní nemoc chůvy až po ztracené klíče a vykradený byt. Dívky a ženy, hlásící se o práci pečovatelky, bych rozdělila do několika kategorií. Podle věku a podle toho, zda chcete, aby hlídaly nepravidelně, nebo každý den ve stejnou dobu.

Pokud vkládáte inzerát, neměly by chybět nejdříve hlavní a poté doplňující informace jako například:

– Ve kterém městě bydlíte (popřípadě městské části). To aby chůva nemusela jezdit přes celou Prahu.

– Místo, kde bude chůva dítě hlídat (buď váš byt, nebo budete k chůvě dojíždět, protože má dům se zahradou).

– Jaké dny, popřípadě večery budete potřebovat dítě pohlídat (pravidelně, nepravidelně, jen večer, apod.).

– Vyžadujete flexibilní přístup?

– Odborné vzdělání chůvy.

– Doporučení z předchozí rodiny, ve které chůva působila.

– Jak by chůva měla trávit s dítětem čas.

– Požadujete řidičské oprávnění, mobilní přístup?

– Měla by to být nekuřačka?

– Měli byste mít představu o věku chůvy (chcete spíše mladou dívku nebo starší ženu, která má nahradit chybějící babičku).

– Měla by ovládat cizí jazyk?

– Navrhněte cenu za hlídání.

Mladou dívku nebo babičku?

Na úvod bych začala mladými dívkami, které studují teprve střední školu a chtějí si přivydělat o víkendech a prázdninách. Tyhle „puberťandy“ většinou slibují jen „bohaté“ zkušenosti s dětmi svých starších sourozenců. Výhodou je nízká cena, nevýhodou hlídání pouze o víkendech a prázdninách, malá zodpovědnost a nezkušenost.

Pak je tu kategorie vysokoškolaček. Jejich výhodou je opět nižší cena za hlídání. Budeme k nim mít větší důvěru, protože jsou to přece jen studentky vysokých škol a většinou pedagogického zaměření nebo medičky. Nevýhodou je, že vám budou moci hlídat jen podle svého rozvrhu a v době zkoušek s nimi vůbec nepočítejte.

Dále je tu kategorie dívek, které dostudovaly střední nebo vysokou školu a bez praxe nemohou najít odpovídající práci. Chtějí hlídat děti, protože takto „lehce“ vydělané peníze se hodí k malé státní podpoře. Zkušenosti také nemají žádné, zato volného času moře.

V inzerátech narazíte také na maminky, které jsou samy na rodičovské dovolené. A když už na té rodičovské jednou jsou, chtějí si přivydělat. Jedno dítě nebo dvě, stejně se o to jedno musí postarat, tak o to druhé to nebude větší problém a ještě si vydělají. Osobní zkušenosti jsou nejlepší praxí, v tom jim můžeme věřit, ale každá víme, jak nám dá zabrat jeden mazlíček, natož si zvykat na nové hyperaktivní dítě, které má jako naschvál obrácený režim, než mé vlastní dítě. Paní Dana si jednu takovou maminku na mateřské našla. Byla ji sympatická už po e-mailu a nejinak to bylo při osobním seznámení. Měla o měsíc starší dceru, než byla ta její. Svoji jeden a půlletou dceru nechtěla dát do jeslí, ale zároveň si pro ni přála dětskou společnost, tak se obě dohodly. I cena byla přijatelná. Maminka s „dvojčaty“ to vydržela jen tři měsíce. Její dcera začala chorobně žárlit, navíc uznala, že dvě na ni byly moc.

Další kategorií jsou chůvy, které chodí do práce, své děti zatím nemají a hlídají po večerech a víkendech. Cena je ještě výhodná a hlídání pravidelné a tedy i spolehlivé.

Když mluvím o nízké ceně, myslím tím částku od 50 korun za hodinu. „Cena výhodná“ znamená kolem 80 korun za hodinu. Cena, která odpovídá průměru, je kolem 100 korun za hodinu, kvalitní chůvu zaplatíme 120 korunami na hodinu a cena agenturní se pohybuje na hranici 250 korun/h.

A další už jsou chůvy na plný úvazek. Dámy, které byly propuštěny nějaký ten rok před důchodem, nebo jsou už v důchodu, anebo jsou to zdravotní sestřičky a učitelky z mateřských školek, které dají přednost přibližně stejně vysoké finanční odměně, ne–li vyšší, ale bez dalších povinností, zodpovědnosti, úkolů a nočních směn. Jsou flexibilní, spolehlivé, většinou samy maminky nebo babičky a umí vařit… A jejich cena se od jejich dovedností, zkušeností a praxe odvíjí. Měli jsme rok úžasnou chůvu, odešla do důchodu a hlídáním si chtěla přivydělat nějaké peníze, popisovala mě své zkušenosti paní Eva. Ale po roce odjela do ciziny hlídat děti své dceři. Tu měly moje děti tak rády, že jsem jim vůbec nechyběla při mém odchodu, a když jsem přišla domů, tak mě přemlouvaly, abych si šla ještě něco zařídit. Děti pohlídala, kdykoli jsem potřebovala. Vždycky mi řekla do nejmenších podrobností, co dělali přes den, co se naučili, jak byly hodné, jak jsou šikovné. Dům byl sice plný rozházených hraček, ale šťastných dětí. Už nikdy jsme takovou chůvu nenašli a ještě teď se nám všem po ní moc stýská.

Agentury – hlídání jen pro bohaté?

Agentur, které se specializují na hlídání dětí, vyrostlo v poslední době jako hub po dešti. Téměř všechny chtějí využít dnešního trendu, kdy novopečené matky nechtějí dlouho zůstávat na mateřské dovolené a pro své děti hledají pečovatelku. Hlídání dětí se spíše než výsadou těch nejbohatších, jak jsme to mohli pozorovat dříve, stává stále více službou pro efektivní moderní pracující ženu, která chce žít plnohodnotný život. Druhou podstatnou změnou je, že dnešní mladé ženy chtějí být pracovně aktivní, a jsou natolik schopné, že se stále častěji dostávají do profesí nebo na pozice, kde je nemyslitelné, aby zůstaly na mateřské dovolené déle než šest měsíců. Tento typ zákaznic hledá především jistotu, že o jejich dítě bude kvalitně postaráno v době, kdy potřebují plnit své pracovní povinnosti, uvedla pro server Podnikatel.cz Jana Míčková Sladká, majitelka agentury BIBO.

Hlídání dětí přes agenturu už není záležitostí velkých měst jako je Praha, Brno nebo Ostrava. Když si do některých z internetových vyhledávačů zadáte „hlídání dětí“, ukážou se vám desítky nejrůznějších agentur, které nabízejí komplexní služby pro domácnost. Od uklízení, vaření, žehlení, hlídání dětí až po venčení psů. Najdeme je i v menších městech nebo nově tam, kde se to hemží turisty. Například docela nedávno začala fungovat jedna agentura ve Špindlerově Mlýně. Návštěvníci hor se rádi večer zajdou pobavit a své děti svěří chůvě, kterou zajistí agentura.

Největší výhodou agentur nabízejících hlídání dětí je ověřená chůva. To znamená, že kvalitní agentura si svoji pečovatelku prověří. Upřednostňuje dětské sestry, absolventky středních a vysokých pedagogických škol, požadují dlouhou praxi s hlídáním dětí, ověřují si zdravotní stav a čistý trestní rejstřík, vyhledávají nekuřačky, s jazykovým vybavením, s řidičským oprávněním. Každá pečovatelka prochází školením a testy.

Jednu dobu jsem si platila pečovatelku z agentury, vypráví mi Petra, která potřebuje své děti pohlídat spíše nárazově, a dřív než den předem neví, zda bude pracovat. Zaskakuje totiž za nemocné kolegy v práci a tím si přivydělává, nebo spíš odpočívá od dětí. Požadavek agentury byl alespoň tři hodiny hlídání, což jsem splňovala, ale jelikož jsem předem nevěděla, kdy mě budou v práci potřebovat, agentura mě nemohla zajistit hlídání jedné a té samé pečovatelky, na kterou by si děti zvykly. A i když byly všechny fajn, tak jsem se rychle sháněla po nějaké paní v důchodu, která budeme mít čas kdykoli a ze dne na den mě děti pohlídá, vysvětluje.

Největší nevýhodou je cena, za kterou nám agentura pečovatelku zprostředkuje a která se odvíjí od požadavků rodiny, ve které bude hlídat. Kdo v dnešní době má na to, aby platil až 250 korun na hodinu? Snad jen vysoká manažerka, která odchází od dítěte půl roku po jeho narození.

Hlídání v mateřských centrech

Snad v každém městě se dnes najde alespoň jedno mateřské centrum, jehož program si vytvářejí samy maminky. V některých si své děti vzájemně hlídají, například dopoledne za symbolický poplatek 20 korun. Cena je to lákavá a představa v klidu vypité kávy, uklizeného bytu, návštěvy kadeřnice nebo kosmetičky, zaskočení si na cvičení nebo nakupování oblečení ještě lákavější. Ale já bych tuto nabídku odpovědně zvažovala. Za vše by mohl vyprávět příběh z jedné pražské čtvrti, kde si takto hlídaly maminky vzájemně děti a jedno dvouleté jim vyběhlo ven, přeběhlo frekventovanou silnici a topilo se v rybníku. Dodnes má trvalé následky.

Hlídání dětí na horách, ve fitness centrech, v nákupních centrech

Jde sice o hlídání, i když ne o to, o kterém je tento článek, ale ráda ho tu zmíním. V nákupních centrech sice hlídají děti až od tří let, ale hlídají je silné slovo. Hlídají jen vchod, aby jim žádné dítě neuteklo, ale přece jen bude i těmto starším dětem o něco lépe na prolézačkách, než aby je maminky vláčely půl dne nákupním centrem. Hlídání dětí pod sjezdovkou slibují do budoucna majitelé lyžařského centra v Janských Lázních. Zatímco rodiče si příjemně a bezstarostně zalyžují, o děti se jim v koutku postarají zkušené tety. A do třetice ne úplně horkou novinkou je hlídání dětí ve fitness centrech. Například ve fitness centru Blue Orange, které se nachází v pražských Letňanech, tvoří maminky na mateřské dovolené převážnou část klientely, která chodí cvičit dopoledne a využije tak volná místa v posilovně a tělocvičně. V dětském koutku pracují dvě pečovatelky, které se postarají o omezený počet kojenců a starších dětí.

Každé dítě je jiné

A proto nemůžeme dlouho dopředu plánovat, že si necháme dítě od půl roku hlídat chůvou. Například paní Klára má dvouletou holčičku, která se od ní nebo od svého tatínka nehne ani na krok. Hlídat ji nemohou ani babičky.

Dítě si musí na novou pečovatelku zvyknout poprvé nejlépe ještě v přítomnosti maminky, podruhé může být maminka ve vedlejší místnosti a pak už jen stačí vyřešit slzavé odchody, protože chvíli potom, co se maminka ztratí a dítě uklidní, čas s chůvou tráví radostně.

A jak si zvykne na novou chůvu maminka a další dospělí členové rodiny?

Ze začátku budete volat každou chvíli domů, zda je všechno v pořádku. Budete mít špatný pocit i se sebelepší chůvou, budete mít výčitky svědomí, že od dítěte odcházíte. Možná vám bude vadit, že se někdo cizí pohybuje po vašem bytě, že chůva nevykonává všechno tak, jak byste si představovali. Několikrát jsme narazili na problém s babičkou v domácnosti, která špatně snášela přítomnost pečovatelky. Jakmile však babičky překonají úvodní nedůvěru v chůvu, vše se upraví. Zde musí pečovatelka pracovat se situací, kdy dává mamince či jiné osobě najevo, že nechce nahradit jejich místo, ale pomoci chod domácnosti zvládnout snadněji, dodává Jana Míčková Sladká.

Kvalitní chůva se dříve nebo později stane členem rodiny. Ale pozor: o krásných a mladých chůvách, které se zamilovaly do otce dítěte a jejich city byly opětovány, byla natočena spousta filmů…