Zhruba dva miliony kuřáků, tři čtvrtě milionu lidí pijících alkohol rizikovým způsobem, čtyři sta tisíc uživatelů marihuany a další desítky tisíc lidí závislých na lécích, pervitinu, heroinu a dalších látkách. To je nepřívětivá bilance České republiky co do počtu lidí bojujících se závislostí.
„Závislosti se nevyhýbají nikomu, tedy ani žádné sociální skupině, a neexistuje nic jako bezproblémové děti nebo rodiny. Existují ale cesty, jak riziko snižovat a jak problémy včas a efektivně řešit,“ říká Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Míra problematičnosti a rozšířenosti je přitom přímo úměrná dostupnosti daných návykových látek, do popředí tak vstupují tabák a alkohol. „Současně jsou však tyto látky nejvíce bagatelizovány a podceňovány a je zde největší míra nevole cokoliv řešit,“ podotýká Michal Miovský s tím, že inspirovat bychom se měli v zahraničních zemí, které provedly úspěšná opatření. Jde například o omezení kouření v restauracích a na veřejných prostranstvích nebo snížení dostupnosti alkoholu. Jen dvě procenta dětí se nikdy nenapily alkoholu, většinou jej vyzkouší už před svými dvanáctými narozeninami a jedenatřicet procent dětí má za poslední měsíc zkušenost s opilostí.
„U nás je extrémně vysoká míra tolerance. V cizině je Česká republika dokonce prezentována jako země, kde se dá pít a kde vás bez problémů pustí do klubu. V podnicích zaplatíte za nealkoholické nápoje víc než za alkoholické, v zahraničí je alkohol několikanásobně dražší než u nás,“ popisuje adiktolog. Na místě jsou prevence a systematická opatření, která musí jít ruku v ruce. Jenže jiný přístup potřebuje kouření a jinak je potřeba přistupovat k alkoholu. Jinak je potřeba cílit na děti a jinak na dospělé. Co platí celoplošně, je doba, kdy by se mělo s prevencí začít.
„V případě rizikového chování, kam patří i závislosti, bychom se měli bavit o přelomu mateřské a základní školy. Už v té době totiž děti zaregistrují, že se pořádají rodinné oslavy, kde se konzumuje alkohol, který způsobuje změnu chování. Děti jsou vnímavé a v hlavě se jim to ukládá. Mělo by se s nimi pracovat tak, aby tato zkušenost měla pozitivní efekt, nikoliv ten, aby je to v teenagerovském období vedlo k rizikovému chování,“ říká Michal Miovský.
K tématu: Dětičky, nechlastejte!
Nejvíce jsou ohroženy děti a mladiství
U rozvoje závislosti ovšem nikdy nehraje roli jen jeden faktor, jde o souhru mnoha vlivů. A tak nemusí být na místě, aby rodič vztahoval vinu vždy na sebe. Podle Miovského hrají roli už genetické předpoklady, s dispozicí pro vznik závislosti na té které látce se už rodíme. Dále se na ní podílí období po porodu i výživa, a zejména pak moment, kdy se dítě začíná pohybovat v různých kolektivech.
Návykové látky a závislostní chování nejvíce ohrožuje právě děti a mladistvé, a to mimo jiné i proto, že se jejich ještě zrající mozek vypořádává s účinky drog mnohem obtížněji než mozek dospělých. Navíc některé dopady na vyvíjející se mozek mohou být i nevratné nebo obtížně rehabilitovatelné, například poruchy pozornosti nebo paměti. Přitom se věková hranice, při níž děti a mládež s užíváním těchto návykových látek začínají, posunula velmi nízko. Podle nedávných průzkumů mezi dospívajícími ve věku 16 až 18 let začalo až 30 procent z nich pravidelně kouřit již v 11 letech, někteří dokonce i dříve. Co se týká alkoholu, více než 60 procent adolescentů lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholických nápojů, přičemž chlapci pijí častěji než dívky.
Pokud zjistíte, že váš potomek nebo někdo z vašich blízkých má problém s alkoholem nebo drogami, na místě je tvrdý zásah. „V tu chvíli je třeba být nekompromisní a důsledný. Dát jasnou informaci, například buď to začneš řešit, nebo od tebe odejdu, a stát si za ní. Hlavně problém netolerovat a nepřehlížet, závislému nepomůže, když ho budeme opatrovat. Naopak je dobré, pokud svolí, vyhledat pomoc společně, člověka to může více motivovat,“ radí Monika Plocová, ředitelka Domu Moniky Plocové, který se zaměřuje na terapeutické služby v oblasti závislostí.
Apatie, nezájem, změny chování. Všímejte si
Co může být vodítky pro odhalení závislosti? Společným jmenovatelem jsou změny v chování a nálad vystupňované až v agresi nebo pozdní či žádné příchody domů. V případě drog si můžete všimnout ztrácejících se peněz. „Člověk ztrácí o všechno zájem, je apatický nebo naopak nabuzený novou energií. Zaregistrovat lze i rozšířené zornice,“ popisuje Monika Plocová.
Prudké změny chování doprovázejí také alkoholismus, nicméně ženy a muži ho prožívají jinak. Do života muže se pití většinou vplíží jako společenská událost při obchodním styku. Zato u žen jde o emoční záležitost. „Ženy alkohol používají k potlačení emocí a citlivost, najednou zjistí, že jí sklenička dělá dobře a alkohol se pak stává její drogou,“ nastiňuje terapeutka. Svou roli hraje pocit prázdnoty, nefungující vztahy, úzkost nebo deprese. V tomto případě je také obtížnější závislost odhalit, alkoholičky se rafinovaně schovávají a podobně umí zacházet i s lahvemi. Přitom ženy alkohol snáší hůře a disponují i vyšším rizikem vzniku závislosti.
„Ženy obecně se snáze opíjí a pomaleji střízliví. Je to z důvodu vyššího zastoupení tuků, nižšího obsahu vody, menším játrům a jiným poměrem látek v žaludku. Zároveň mají vyšší riziko vzniku jaterních onemocnění i rakoviny prsu,“ vysvětluje lékař Jan Vojáček z kliniky Endala.
Statistiky uvádějí, že by denní dávka alkoholu neměla překračovat 10 gramů u žen a 20 gramů u mužů. Pro představu půllitr desetistupňového piva, dvojka vína nebo velký panák tvrdého alkoholu obsahuje zhruba 16 gramů alkoholu.
Obliba a dostupnost pervitinu netrápí v Evropě jen Česko
Podle odhadů z roku 2013 existuje v České republice přibližně 45 tisíc problémových uživatelů drog, tedy uživatelů stimulačních nebo opiátových drog, případně uživatelů aplikujících injekčně. Dvě třetiny z nich jsou uživatelé pervitinu (metamfetaminu) a jejich počet v posledních letech mírně stoupl. Vzrůstající obliba a dostupnost pervitinu se staly velkým problémem mnoha evropských zemí a konfliktním tématem nejen například se sousedním Bavorskem. Z pervitinu se stal mezinárodní fenomén a trh s touto látkou prochází zásadními proměnami.
„V naší zemi momentálně neexistuje výrobce efedrinu, jako tomu bylo v minulosti, a léky s pseudoefedrinem jsou přísněji kontrolovány. Je tedy zřejmé, že se k nám tyto látky potřebné pro výrobu pervitinu dostávají ze zahraničí, a to především ze zemí s volnějším režimem kontroly těchto léků a dále také prostřednictvím černého trhu se samotným efedrinem z východní a jihovýchodní části Evropy,“ vysvětluje profesor Miovský. U léků s pseudoefedrinem jde například o Polsko, Slovensko či Maďarsko, odkud podle něj není větším problémem dovézt léky přes hranici do Česka.
Do centra pozornosti se opakovaně v posledních letech dostala výroba a distribuce pervitinu, která je u nás v současné době z významné části v rukou vietnamsky hovořících skupin. Ukazuje se, že jde o mimořádně dobře organizované skupiny, vyrábějící metamfetamin téměř výhradně na export, a to zejména do Německa. Výroba a distribuce se soustřeďuje především v různých starých a opuštěných objektech na západě a severu Čech a okolo tržišť, kde je téměř nemožná běžná kontrola.
„Celá situace je velmi vážná a ukazuje, že nejde jen o českoněmecký problém a nedostatky tuzemské legislativy. Řešení vyžaduje spolupráci mezi rezorty i kooperaci všech zemí, jichž se tento problém týká,” varuje Michal Miovský.
ČLÁNKY DO MAILU