Podobnou zkušenost prodělala většina pacientů v českých nemocnicích. Ne nadarmo nám v zahraničí – s jistým posměškem a údivem – říkají Franz Josef people, na paměť panovníka, jehož nespavosti, nebo pracovitosti, nebo obojímu dohromady „vděčíme“ za nastavení našich nemocnic, škol a úřadů na poměrně brzkou ranní hodinu.
Časy se mění?
Z průzkumu, který si nechalo koncem roku 2009 vypracovat ministerstvo zdravotnictví, vyplynulo, že právě buzení v nekřesťanskou hodinu je jednou z věcí, která vadí českým pacientům nejvíce.
Spolu s touto tradicí se na „stupních vítězů“ umístila kvalita jídla a čistota toalet a sprch.
Průzkum se uskutečnil v 15 velkých nemocnicích a ústavech, jež ministerstvo přímo řídí. Dotazník vyplnilo 22 374 pacientů.
„Přitom buzení nemá žádné opodstatnění,“ řekla před časem pro MF Dnes Vladimíra Bošková, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů. „V zahraničí nikdo nikoho nebudí na povel. Dokonce jsou sestry a lékaři navyklí, že když pacient neodpoví na klepání, tak spí a netřeba ho rušit. Klidně se kvůli němu posune i vizita,“ popsala Bošková. „Dokonce to nemocnice mají ve svých standardech, že je personál povinen maximálně přizpůsobit organizaci práce tomu, jak pacient žije doma. Takže to vypadá třeba tak, že se sestry ptají, jestli smí píchnout injekci pacientovi. A když ten řekne ne, teď se na to necítím, přijďte za dvě hodiny, tak to respektují,“ dodává.
Změnilo se něco i u nás?
Nejsi v hotelu, paciente
Proč se u nás budí na povel a ještě příliš brzy? A je to opravdu nutné? Server Moderní Brno, který se tématem zabýval, cituje jednatele boskovické nemocnice, kde se vstává mezi šestou a půl sedmou, Jaroslava Černého: „Nemocnice není hotel. Sestry přicházejí na šest a lékaři na sedm hodin a nemohou čekat, až se pacienti vyspí.“
Náměstkyně blanenské nemocnice Renata Švarcová pro změnu uvedla: „Už to tak máme zavedené hodně dlouho a podle zdravotních sester jsou v tuto dobu již všichni pacienti stejně vzhůru. Nezaznamenali jsme, že by si na to někdo stěžoval."
Ale pacienti si stěžují, ne že ne. Spolupracovník serveru Vitalia.cz MUDr. Jan Hnízdil nám poskytl korespondenci a texty, které ilustrují jeho marnou snahu u zrušení zbytečného ranního buzení pacientů, v tomto konkrétním případě dětí. Výsledek? Nula. Respektive budíček v šest ráno i na dětském oddělení beze změn a odpovědi kompetentních míst.
Přečtěte si: Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba, říká MUDr. Hnízdil
Milé sestřičky, páni doktoři…
„V závěru uplynulého roku (2007, pozn. redakce) utrpěla naše osmiletá dcera zlomeninu několika hrudních obratlů a strávili jsme s ní téměř nepřetržitě týden na lůžkovém oddělení dětské ortopedie FN Motol. Každý den v 6 hodin ráno byly děti naprosto zbytečně stresovány buzením a měřením teploty,“ píše lékař – zbytečně – na ministerstvo.
"Milé sestřičky, páni doktoři. Moc vám děkujeme, že se o nás tak hezky staráte. Jsme také rádi, že můžou celý den chodit návštěvy na pokoje. Trošku nás mrzí, že tady s menšími dětmi nemůžou spát rodiče. Moc vás prosíme, abyste nás ráno nebudili v 6 hodin na měření teploty. Kdyby to šlo o něco později, tak bychom byli moc rádi. Děkujeme. Tereza, Sarah, Johanka, lůžková ortopedie dětí.“
Dopis předaný prostřednictvím sestry lékařům kliniky, i jeho kopie k rukám ředitele FN Motol, zůstal rovněž bez odpovědi.
„Vážený pane ministře, závěr tohoto roku jsem prožíval s naší zraněnou dcerou na lůžkové ortopedii FN Motol. Osobní zkušenost s chodem tohoto zařízení byla mírně řečeno tristní. Největším překvapením pro mne bylo naprosto zbytečné a bezohledné buzení dětských pacientů v šest hodin ráno na měření teploty. Dovoluji si Vás proto požádat o zvážení možnosti vydání metodického pokynu, který by ředitelům státem řízených nemocnic ukládal tento zbytečný rituál zrušit. Věřím, že by to výrazným způsobem přispělo k větší přívětivosti nemocnic a spokojenosti pacientů,“ následuje dopis určený tehdejšímu ministru Tomáši Julínkovi podle rčení „proč chodit ke kováříčkovi, když máme kováře“. Jenže kovář mlčel.
Zkouším se tedy nyní, po třech letech, zeptat na ministerstvu na „kauzu buzení“. „Ministerstvo zdravotnictví ranní buzení ve zdravotnictví centrálně neřeší a ani řešit nemůže,“ vysvětluje Libuše Borská z odboru komunikace s veřejností. „Každá nemocnice má svůj Provozní řád, kde je uveden denní režim. Čas buzení se může lišit i na jednotlivých odděleních v rámci jednoho zdravotnického zařízení. Souvisí to například s předáváním služeb, nutnými úkony před tzv. vizitou, na medicínském opodstatnění a pokynech jednotlivých přednostů a primářů zodpovědných za chod konkrétních oddělení.“ Takže zpátky ke kováříčkům, tedy do nemocnic.
Začala opravdová reforma?
„Skutečná reforma zdravotnictví spočívá hlavně ve změně chování a způsobu medicínské praxe. Poznáme ji podle toho, že skončí bezcitné ranní buzení, z nemocnic zmizí lhostejnost a s pacientem se začne zacházet jako s lidskou bytostí,“ napsal nakonec MUDr. Hnízdil v bezmoci v textu pro Lidové noviny.
V posledních dnech, týdnech a měsících se slovo reforma zmiňuje často a také stále dokola slýcháme debatu o více či méně opodstatněných požadavcích a představách lékařů, kteří děkují a odcházejí. O pacientech se v této kampani příliš nemluví.
Obrátila jsem se s několika dotazy na současnou situaci ohledně buzení pacientů na mluvčí větších nemocnic z celé ČR a doufala, že veškeré jejich síly nevyčerpala odborářská akce:
„Jaká je praxe ve Vašem zařízení? V kolik hodin jsou pacienti na lůžkových odděleních buzeni? Z jakých důvodů? Liší se to na jednotlivých odděleních? Kdo o tom rozhoduje? Jaké jsou reakce pacientů, vyhovuje jim daný čas (pokud to zjišťujete)? Změnilo se něco v tomto směru v poslední době?“
Změna by znamenala – změny
Z odpovědí vyplývá, že většina zdravotnických zařízení se problematikou ranního buzení zabývá a upravuje ji ve svých interních předpisech.
V hrůzostrašných pět se již nevstává snad nikde, rekordmanem mezi odpovídajícími je Uherské Hradiště, kde pacienti skotačí z postele mezi 5.30–6.00. Jinde je to většinou mezi šestou a půl sedmou, v případě operačních oborů obvykle o něco dříve, nejčastěji právě kolem šesté. Výjimku představují oddělení ARO a JIP, které vyžadují speciální přístup. Delší spánek je častěji dopřáván pacientům na dětských a geriatrických odděleních.
A proč se pořád tak drží šestá hodina, i když ledaskde již jen v případě operačních oddělení? Zase se vracíme k tradici Františka Josefa. „Je to tak již dlouho,“ zní totiž časný argument pro buzení v šest či dříve. „S časem buzení by se musely posunout i začátky – směn v laboratořích, vizity, služby…“ zní další obvyklý v různých variacích. Anebo: „Znamenalo by to změny v provozu oddělení.“ A změny my nechceme…
Pacientům prý současný stav podle šetření a průzkumů zařízení vyhovuje. Zřejmě v nemocnicích odpovídají samá ranní ptáčata a v dotazníku ministerstva, kde výsledky vyzněly úplně jinak, věčně nespokojení povaleči.
Čtěte také: Anabáze pacienta po české nemocnici
Motol: Ne před sedmou ráno
Vraťme se na „místo činu“ z úvodního příběhu. Jaká je dnes situace v motolské fakultní nemocnici?
„Ranní provoz se zpravidla zahajuje po sedmé hodině ranní,“ sděluje Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. „Hospitalizovaní pacienti jsou buzeni kolem 7. hodiny, ale praxe se liší podle charakteru pracovišť. Na chirurgických pracovištích se většinou uvedená doba dodržuje vzhledem k prováděným výkonům, ale na ostatních pracovištích je režim volnější. Vedoucí jednotlivých pracovišť mohou stanovit dobu buzení, ale dle celonemocničního provozního řádu nemohou být pacienti buzeni před 7. hodinou ranní,“ říká a doplňuje: „Na základě výsledků z průběžného sledování spokojenosti pacientů prostřednictvím dotazníků je patrné, že většině pacientů doba ranního buzení vyhovuje.“
Jak jste s hodinou buzení v nemocnicích spokojeni vy? Jaké máte zkušenosti?
Jak se kde budí:
Ústřední vojenská nemocnice Praha: Kde to je možné, budíme před snídaní
„Požadavky pacientů dlouhodobě sledujeme,“ říká tisková mluvčí Jitka Zinke. „V rámci hodnocení Kvalita očima pacienta, jehož se účastníme od roku 2007, je právě „buzení“ jedním z posuzovaných kritérií. V porovnání s jinými nemocnicemi si sice nevedeme špatně, ale jsme si vědomi, že hodnocení od našich pacientů, co se týká buzení, by mohlo mít ještě lepší výsledky. I proto organizačně postupně nastavujeme systém tak, abychom i v této oblasti mohli pacienty co nejvíce uspokojit.“
A v kolik se tu vstává? „Čas buzení pacientů je na různých pracovištích rozdílný. Naším cílem je vyjít co nejvíce vstříc komfortu pacienta, přesto jsou pracoviště, kde je časné buzení nezbytné (např. na chirurgii, obecně u předoperační přípravy, u měření a odběrů apod.). Tam, kde je to možné, je buzení až krátce před snídaní (např. v LDN jsou pacienti buzeni v půl osmé). Pokud se týká osobních stížností (ústních či písemných), pak neevidujeme žádnou, která by se buzení týkala.“
Oblastní nemocnice Kolín: Místo v šest budíme v sedm
Dobu buzení z šesté na sedmou hodinu posunuli zhruba před rokem. „Ale nikdy nelze vyhovět všem a na 100 %,“ říká hlavní sestra Irena Šandová. „V dotazníkové formě doba buzení vyhovuje 83 % pacientů, což považujeme za vysoké číslo. Pacienti si nestěžují a čas akceptují, většina jich doma vstává ve stejný čas.“ Stejně jako jinde i tady představují výjimku operační obory – na chirurgii a urologii se budí v 6.30. „Je to z důvodu přípravy na operaci, odjezdu pacienta na sál a odchodu lékařů na operační sál. Lékař musí udělat vizitu a napsat ordinace pro pacienta. Na některých odděleních se respektuje přání pacienta a budí se i déle, např. geriatrie, ale nesmí to narušit léčebný program,“ uvádí hlavní sestra.
Nemocnice v Chebu (Karlovarská krajská nemocnice a.s.): 6–6.30
Marie Bartíková, ředitelka ošetřovatelské péče, uvádí: „Pokud mají pacienti odběry krve nebo speciální vyšetření, jsou buzeni kolem šesté hodiny. Jinak kolem 6.30. Záleží na typu oddělení a stavu pacienta. Režim jednotlivých oddělení se liší, například dětská oddělení a porodnice mají jiný režim než chirurgie a interna.“ A doplňuje: „Z dotazníků spokojenosti pacientů na toto téma nemáme problémy.“
Nemocnice Písek: Pacienti by chtěli ještě spát
V písecké nemocnici panuje podobný režim: „Na všech odděleních budíme v 6.30,“ píše Jana Somrová.“ Výjimka je ARO a JIP, tam nelze dát nějaký čas.“ A jak to vidí pacienti? „Podle průzkumu by rádi buzení posunuli ještě o něco déle,“ uvádí hlavní sestra.
Fakultní nemocnice Brno: Najdou se i tací, kteří by chtěli vstávat v osm
„Buzení pacientek na gynekologicko-porodnické klinice je v 6.30 rozdáním teploměrů. Poté mají klientky ještě čas cca 15 minut, kdy sestra prochází znovu pokoje. Vizita lékařů je v 7.30 hod. Z dotazníkových šetření vyplývá, že většině klientů to vyhovuje. Najdou se i tací, kteří by chtěli buzení v 8 hodin,“ píše vrchní sestra Marie Švábová. “Takto nastavené to je již několik let.“
Fakultní nemocnice v Hradci Králové: Nemělo by docházet k dřívějším nešvarům
„Buzení pacientů probíhá nejdříve v 6 hodin ráno, pokud podmínky umožňují, i později,“ uvádí MUDr. Zdeněk Tušl. „Zásada může být porušena jen ze závažných medicínských nebo provozních důvodů u individuálních pacientů. Dodržování zásad je sledováno audity i vedoucími pracovníky. Nemělo by tedy docházet k dřívějším nešvarům dřívějšího buzení v naší nemocnici.“
FN Na Bulovce: Apelujeme na vrchní sestry
„Časné buzení pacientů je dlouholetý problém v nemocničních zařízeních,“ připouští náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Petra Pipková. „Pravidelně – kontinuálně sledujeme a vyhodnocujeme spokojenost hospitalizovaných pacientů (každý měsíc provádíme vlastní průzkumy na všech klinikách a odděleních). Pacienti jsou buzeni od 6 hodin ráno. Dříve budí chirurgická pracoviště z důvodu časných vizit lékařů, kteří odcházejí na operační sály a z důvodu přípravy pacientů k operacím. Několikrát bylo apelováno na vrchní sestry pracovišť, aby sestry budily pacienty později. Nyní se objevuje již jen ojedinělá stížnost pacienta na čas buzení.“
Nemocnice Ivančice: Muselo by se to posunout
„Na základě připomínek dotazníkového průzkumu spokojenosti pacientů s pobytem v nemocnici jsme před třemi roky změnili čas buzení pacientů,“ sdělila Marie Povolná, hlavní sestra. „JIP, interní, chirurgické a gynekologické lůžkové oddělení od 6 hodin. Na těchto odděleních požadují časné laboratorní výsledky a přípravu k operacím. Dětské, novorozenecké, porodní, rehabilitační lůžkové oddělení a LDN budí od 06.30.“ Připomínky k časům buzení jsou nyní prý výjimečné. „Pokud by se vedení nemocnice rozhodlo a doporučilo buzení v 6.30 na všech odděleních, musely by se posunout i začátky směn v obslužných provozech a laboratoři,“ dodává hlavní sestra.
Uherskohradišťská nemocnice: Už od půl šesté
„Ve většině případů jsou pacienti buzeni od 5.30 do 6.00,“ napsal tiskový mluvčí Ludvík Valouch. „Na dětském oddělení je stanoven čas buzení na 6.30, i když je spíše orientační. Většinou jsou malí pacienti buzeni individuálně. Nejvíce si mohou „přispat“ klienti zdravotně sociálního střediska, kteří vstávají přibližně v rozmezí 6.30–7.00 hodin. Z průběžné analýzy dotazníků spokojenosti, které zajišťují v naší nemocnici zpětnou vazbu od pacientů, jsme až na výjimky nezaznamenali nespokojenost s takto nastaveným režimem vstávání.“
Nemocnice Jihlava: Dovoluje-li to provoz oddělení…
„Na většině oddělení jsou pacienti buzeni v 6 hodin. Od šesté hodiny ranní jsou podávány teploměry a je prováděna hygiena. Dovoluje-li to provoz oddělení, je možné i pozdější buzení – např. na ORL či na dětském oddělení,“ sděluje tisková mluvčí Veronika Novotná. „Pacienti jsou (prostřednictvím písemné ankety) pravidelně dotazováni, zda jim doba buzení vyhovuje a většinou již nejsou připomínky. V posledních letech se na zaběhnutém a dobře fungujícím systému prakticky nic nezměnilo.“
ČLÁNKY DO MAILU