Z vlastní zkušenosti vím, že to ranní vstávání je až třešnička na dortu. Zkušenost z nemocnice na Bulovce byla pro mě tak traumatizující, že se modlím, aby se mi jakýkoli pobyt v nemocnici vyhnul.
Sestry a doktoři si málokdy uvědomují, že operace je pro pacienta především psychická zátěž a stres. Když se k tomu přidá příšerné prostředí (jít na záchod, na který se štítíte sednout, je po operaci břicha opravdu náročné), hlasité vybavování sestřiček na chodbě tak, že se to rozléhá po celém patře (a tudíž se během dne dospat nedá) a zmíněné ranní vstávání - není divu, že jsem nakonec odešla na reverz.
Doufám, že už nikdy více - rozhodně ne Bulovku.