Názor k článku Vstávej, paciente, je šest ráno! Platí to ještě? od Kecka - Abyste mi sestřičko, podle nicku pravděpodobně z intenzivky,...

Abyste mi sestřičko, podle nicku pravděpodobně z intenzivky, dobře rozuměla. Já se do vás vůbec nenavážím, dokonce jsem ani nechtěl diskutovat jestli personál nemocnic dělá svou práci dobře. Jak jsem psal, já jsem rezignoval.

Nemyslím si že v nemocnicích (ale nemocnice jsou opravdu jen špička ledovce) odvádíte dobrou práci. Vidím to bohužel na svých příbuzných, ale příklady uvádět nebudu.

Když už jsem ale začal o sobě a o tom spánku, vzpoměl jsem si na pár zásadních věcí které mne v nemocnici štvaly:

Když pominu vrzavost postelí a kvalitu prokousaných a promočených slamníků, tak úplně nejhůř se mi spalo proto, že dáváte pacientům pod prostěradlo ten zasr- igelit. Pokud jste nikdy nespala na nedýchající podložce, tak vězte, že se uprostřed noci probudíte úplně promáčená, je vám zima a máte žízeň (často z toho máte i zimnici). Dospělej chlap z toho může mít po pár nocích i housera.
Žádal jsem sestry ať mi to nedávají, že se určitě nepomočím, prý musí jinak je zdrbe vrchní sestra. Po asi dvou otřesných nocích jsem si začal ten igelit potají vyndávat a konečně se trochu vyspal.

Byl jsem v nemocnici se slepákem. Na jednu stranu postele se mi vstávalo lehce na druhou velmi obtížně. Když jsem na to přišel předělal jsem si noční stolek na druhou stranu postele abych mohl lépe vstávat. Vydržel tam dvě hodiny. Člověk který byl operovaný se stejným problémem jako já, ve stejnou dobu, ale mohl vstávat z postele na druhou stranu byl na tom s uzdravováním za dva dny asi tam kde já po pěti dnech. Tak, zhruba o tom to je...

P.S. Mojí snahou není převést debatu do osobní úrovně. Pochopte, že narážka na ranní vstávání (název článku) mne nechává v klidu, jsou tu mnohem zásadnější problémy. Jak jsem ale již uvedl, dokud nebudu moci vyjádřit svoji spokojenost skrze vlastní peněženku nemá cenu jakákoliv diskuse.