Marta Tovtová: Východní medicína umí většinu nemocí úplně vyléčit

Východní medicína se i u nás v posledních letech potkává s tou západní. Ještě si moc netykají, ale už mají nakročeno ke spolupráci. V nedávné době například ve východních Čechách vznikla Klinika tradiční čínské medicíny při fakultní nemocnici, v Praze zas Akademie léčivé výživy. Jak člověka vlastně východní medicína dokáže léčit, v čem se liší od přístupu, který známe z českých ordinací? „Podle tradiční čínské medicíny v lidském těle vše souvisí se vším. Je to protiklad západní medicíny, ve které léčí jednotlivé části lidského těla specialisté,“ říká Marta Tovtová, která praktikuje čínskou medicínu a ajurvédu (Meeta.cz).

Jak dlouho se věnujete východním způsobům léčby?

Ajurvédě se věnuji od dob, kdy jsem cestovala Asií, to už bude sedmnáct let. Co se čínské medicíny týče, ta mě uchvátila, když jsem při pobytu v Irsku podstoupila ošetření pomocí akupunktury. Právě tam jsem si řekla: Tohle je to, co chci dělat, a začala jsem studovat v Irsku na International School of Acupuncture. Po návratu jsem pokračovala na TCM Bohemia. Velmi mě ale ovlivnily a formovaly i dlouhodobé pobyty v Izraeli a cesty po Střední a Jižní Americe a jižní Africe, kde jsem se zajímala nejen o tradiční léčitelství, ale i o kuchařské umění.

Jak byste laikovi vysvětlila principy, na kterých funguje ajurvéda a čínská medicína?

Tradiční čínská medicína (TČM) pojímá člověka a přístup k jeho léčbě holisticky. Respektuje princip, že v lidském těle vše souvisí se vším. Je to protiklad západní medicíny, ve které léčí jednotlivé části lidského těla specialisté. Něco se opraví, nicméně častokrát na úkor jiné části těla. TČM pracuje s člověkem jako celkem a ví, že oslabí-li se jeden orgán, následuje dominový efekt, což má vliv na další části těla. Zároveň je ovlivněna i psychika. Začnou vznikat negativní emoce, které zpětně ovlivní určitý orgán a takto se rozvíjí koloběh nerovnováhy. Z tohoto principu se dá pochopit, že lidské tělo i duši nelze léčit odděleně.

Jak probíhá základní diagnostika podle východních principů léčby?

Diagnostika podle principů TČM se od naší západní velmi liší. Praktik čínské medicíny bere v potaz celkový vzhled člověka, jak se pohybuje, jak mluví, prozkoumá stav kůže, změří pulz na zápěstích, pečlivě prohlédne jazyk. Poté klienta důkladně vyzpovídá. Zeptá se například, zda preferuje chlad nebo teplo, jestli se potí, jak spí. U žen je velmi důležitá otázka týkající se gynekologie. Jakou má žena menstruaci, její pravidelnost, PMS, bolesti apod. Tato oblast velmi jasně ukáže, jak na tom zdraví ženy je. Dále se klienta ptá na životní styl.

Když prohlížíte klientův jazyk, co na něm vídáte?

Občas hodně divné věci. Jazyk je rozdělen na několik částí, přičemž každá z nich na sobě promítá nějaký orgán nebo část těla. Hodnotíme barvu jazyka, jestli je jazyk oteklý, jsou-li na něm otisky zubů nebo rýhy, dále pak jestli je na jazyku povlak, či naopak chybí, jakou má povlak barvu atd. Podle toho celkem spolehlivě zjistíme, co se v těle děje. Od začátku léčby tak sledujeme vývoj jazyka, což nám pomáhá určit, zdali tělo na léčbu dobře reaguje.

Jak vypadá zdravý jazyk?

To je zavádějící, nejde to tak zjednodušeně říct. Ideální jazyk by měl být světle růžový, bez otisků a otoků s jemným bílým povlakem. Ale nerada bych, aby se teď někdo při pohledu na svůj jazyk vyděsil. I já jsem kolikrát viděla opravdu nepěkný jazyka a přitom byl člověk docela zdráv. Na jazyku se totiž mohou odrážet i nemoci z dětství. Například po horečce mohl jazyk popraskat a už se do dospělosti nezacelil.

Jaké metody léčby na pacienty používáte?

TČM používá k léčbě dietetiku, léčbu bylinami, akupunkturu, cvičení Qigong, masáže Tuina, baňkování a moxování. Já ve své praxi využívám hlavně léčbu stravou, byliny a úpravu životního stylu. Snažím se lidi vést k úpravě životního stylu, bez čehož se většinou trvalého vyléčení nedá dosáhnout. Pro někoho je hrozně těžké chodit brzy spát, u jiného musím klást důraz na změnu jídelníčku. Jde o velmi individuální přístup, kdy zohledňuji konstituci daného člověka, věk, životní styl a třeba i roční období, ve kterém se nacházíme. Mezi další, velmi účinné techniky léčby patří moxování – kouřícími doutníky nahříváme přesně dané body na těle, čímž se v těle rozhýbává a doplňuje energie. Tato technika se dá využívat i doma, například u bolestivé menstruace nebo při chladu v těle, oslabení. Baňky jsou výborné třeba na rozmasírování ztuhlých zad, krvavé baňky zas velmi dobře pomáhají na akné.

Vy ve své praxi oba východní směry propojujete, co všechno jimi dokážete léčit?

Většina nemocí se dá vyléčit úplně a u některých lze zmírnit průběh či stabilizovat stav. Hodně se specializuji na potíže s trávením, gynekologické a urologické problémy, alergie, nemoci dýchacího ústrojí, oslabenou imunitu a problémy s nadváhou. Většinou ke mně chodí lidé, kteří jsou odhodlaní a připravení se sebou něco dělat a to se pak léčba vyvíjí úplně jinak, než když je člověk ochotný maximálně vypít dvakrát denně odvar z bylin.

A dají se čínské byliny nahradit třeba tuzemskými, levnějšími a pro naše tělo dost možná přirozenějšími?

Já bych moc ráda používala české byliny, jsou okolo nás, jsou čistější, levnější, ale nedají se zatím jako čínské používat. Nicméně výzkumem evropských bylin z pohledu čínské medicíny se už dnes zabývá hodně lidí, takže je možné, že v nějaké nedaleké budoucnosti české byliny ty čínské dokážou zastoupit.

Čínské bylinné směsi jsou úžasně propracované, některé jsou hodně staré. Používáme třeba směsi ze 13. století. Jsou přesně zacílené na určitý zdravotní problém. Játra mohou mít různé disbalance, např. je oslabená krev, můžou být moc horká nebo jejich energie stagnuje atd. Na každý problém pak použijeme jinou směs. Velmi zajímavé je, že my v Evropě si proplachujeme ledviny, na východě ledviny doplňují velmi hutnými výživnými bylinami. Říkají, že ledviny jsou naše pokladnička, kterou si proplachujeme.

Mohu si sama nějakými čínskými směskami ublížit?

Některými ano, je to jako kdybychom si sami ordinovali západní léky namísto našeho lékaře. Je důležitá přesná diagnostika.

Zmiňovala jste častou léčbu lidí, kteří mají trávicí obtíže. Jak se například léčí člověk, který k vám přijde třeba s poruchou příjmu potravy?

Zde je samozřejmě nutná spolupráce s terapeutem nebo psychologem. Podle čínské medicíny je jednou z příčin poruchy příjmu potravy oslabená slezina. Oslabení tohoto orgánu je dnes velmi časté, škodí jí totiž nepravidelnost jak v jídle, tak v životě, přejídání, neodborné diety, hladovky, složité kombinace jídel a také nadměrné sezení a myšlení. Základem léčby je pravidelnost, což ale nutně neznamená, že musíme snídat. Pro některé konstituční typy je přirozené nesnídat a cítí se při tom dobře, nejsou unavení, pak první jídlo může být oběd. Ale neznamená to, že nesnídáme, protože to nestíháme a místo toho si dáme kávu. Ke každému orgánu podle TČM patří určitá chuť a touto chutí ho harmonizujeme. Například k játrům patří kyselá, k ledvinám slaná a ke slezině sladká.

Když je řeč o sladké chuti, co třeba sušenky, větrníky, indiány…?

To určitě ne, nadměrná nevhodná chuť naopak slezinu oslabuje. Pokud nás honí mlsná a máme chuť na sladké, je to právě ta slezina, která volá po sladkém, protože potřebuje doplnit energii. A to my obvykle děláme tou rychlou energií, což je špatně. Slezině udělá velmi dobře obilná kaše k snídani, jáhlový dezert, přirozeně sladká zelenina (mrkev, dýně), dále pak vývary, všeobecně jednoduchá, tepelně zpracovaná jídla.

Jsou způsoby, kterými léčíte, vhodné pro každého? Poznáte, kdy už TČM nebo ajurvéda nestačí?

Ano, samozřejmě, když vidím, že jde o závažný akutní stav, tak pacienta pošlu k lékaři. Ideální by ale bylo, kdyby západní medicína s tou východní spolupracovala. Léčit se pak nemocný může jak u lékaře, tak u mě, kde můžeme pomáhat čínskými bylinami a upravit dietetiku.

Jsou ochotni lékaři s vámi spolupracovat?

Záleží na konkrétním lékaři, je to tak na půl. Ale já přesně vím, kdy a jaké čínské byliny mohu pacientovi s konkrétní diagnózou dát.

Má východní medicína léčbu i na západní potíž dneška, kterou je stres?

Stres negativně ovlivňuje zejména naše játra, která se pod velkým stresem zadřou jako motor u auta. A když je zadřený motor, nemůže tělem proudit energie, v těle začne všechno stagnovat, a to je vstupní brána pro nemoci. Na stres tedy funguje pohyb, který energii dokáže znovu rozhýbat. Velmi silné cvičení je i qigong, jež se zaměřuje na sjednocení těla a mysli skrze dech.

S čím od vás pacient odejde a kdy uvidí nějaké výsledky, když bude snaživý…?

Z první návštěvy si odnese dva tři jednoduché tipy, co může zařadit či vyřadit z jídelníčku. Na druhé návštěvě už mám zpracovaný výživový plán, doporučím byliny, poradím, jaké nové potraviny lze do jídelníčku zařadit, připravím i recepty, anebo i v rámci kurzů vaření naučím nová jídla vařit. Výsledky pak člověk na sobě může poznat i po týdnu nastolených změn. Pokud jako první ráno pil kávu a dnes je to voda s citronem, pak i tak jednoduchá změna může mít obrovský vliv na jeho zdraví.