Paní profesorka to vidí poněkud jednostranně. Například nezmiňuje tyto aspekty:
1. Trvanlivé mléko má zřejmě stejné chemické složení jako čerstvé. Jenže když necháte mléko delší dobu stát při pokojové teplotě, tak čerstvé zkysne, kdežto trvanlivé (za delší dobu) shnije. Myslí snad někdo, že mléka s těmito rozdílnými vlastnostmi se budou v žaludku a v těle chovat při trávení stejně?
2. Mnohé průmyslové potraviny jsou vyráběny Babišovými holdingy. A takové prostě podporovat nechci (proto při nákupech používám v mobilu aplikaci Bez Andreje, která naskenuje čárov kód a hned vím, na čem jsem).
Dobrá reklama. Jana Dostálová je dlouhá léta známou obhájkyní průmyslových výrobců potravin v českých a moravských luzích a hájích a napomáhá tak epidemii diabezity. Proč ji je neustále poskytován prostor je mimo mé chápání.
Napsat článek nazvaný "Výhody a nevýhody průmyslově vyráběných potravin" a napsat téměř jen samá pozitiva a sociální jistoty, a PŘEDEVŠÍM nezmínit RCT Hall (2019) o vlivu průmyslově zpracované stravy na příjem kalorií, to je dost bizár.
Hall (odkaz na studii a komentáře hlavního autora) : https://twitter.com/KevinH_PhD/status/1095087669980352515
Průmyslové vyráběné potraviny jsou výhodné hlavně pro výrobce: dobře se skladují, nepodléhají rychlému kažení, vyrobeny z levných surovin se prodají dráž, pomocí eček se vylepší barevný vzhled i vůně, tím prodejnost vzroste, no idylka. Co však tomu řekne organismus, který neumí trávit neprirozenou stravu, a proto vzniká v žaludku kompost? Zajímalo by mě, proč výrobci ještě ke všemu kombinují v jednom výrobku více druhu cukrů , nebo více druhu mléčné složky? Aby byl výrobek ještě hůře stravitelný? Rozhodně nejsme zdravější než v minulém stoleti .