Kdo o sebevraždě mluví, ten ji nespáchá… říká se. Tak to je příliš kategorické tvrzení. Platí, že většina sebevrahů před tímto aktem své úmysly přinejmenším naznačila. Ještě podstatnější je, že třeba i nešťastnou náhodou se může stát cokoliv. I demonstrativní, vážně nemyšlený pokus, jehož jediným smyslem bylo citové vydírání, se může vymknout z rukou. Náhoda je nevyzpytatelná a někdy zlá.
Vyhrožování sebevraždou může skončit tragicky, i když nebylo míněno vážně
Sebevražedný pokus může být zkratkovitý, ale i dítě jej může delší dobu promýšlet. Častější než bilanční záležitost bývá zbrklé rozhodnutí pod tlakem aktuálního pocitu bezvýchodnosti a obvykle přehnaného strachu z různých následků.
Děti do deseti let se nesebevraždí
U dívek je více pokusů ve věku 15–18 let než předtím. U chlapců s věkem výrazně stoupá počet dokonaných sebevražd. Jsou ovšem i tragické případy z doby na počátku puberty.
Sebevražedné chování u dětí před desátým rokem věku je ojedinělé. Až tehdy dítě pochopí nevratnost konce lidského života. Pouhá 2 % sebevražd školáků připadají na školní prázdniny. Školu – respektive výuku a vyučující – samu o sobě vinit nelze. Velmi riskantní jsou nepřiměřené, tvrdé a ponižující tresty. Výrok „s pětkou nechoď domů“ je, ať si říká, kdo chce, co chce, nabádání buď k útěku z domova nebo přímo k sebevraždě.
U dospělých jsou u žen pravděpodobnější sebevražedné pokusy. U mužů dokonané sebevraždy. Nejčastější příčina u dospělých spočívá v problémech partnerských vztahů. V posledních letech roste počet sebevražd spojených s nesnázemi v zaměstnání.
Čtěte téma: Dg: Nezaměstnanost
Sebevražda, lat. suicidium
- Suicidium je definováno jako sebepoškozující akt s následkem smrti, který je způsoben sebou samým, s vědomým úmyslem zemřít.
- Odlišují se suicidální myšlenky a tendence, suicidální pokus a dokonané suicidium.
- Suicidální pokus je každý život ohrožující akt, s úmyslem zemřít, avšak nikoli se smrtelným koncem.
- Suicidální myšlenky a tendence jsou charakterizovány slovními i mimoslovními projevy, z nichž je zřejmé, že jejich nositel se zabývá myšlenkami na sebevraždu. Úmysl zemřít však nemusí být jednoznačný, mohou být přítomny ambivalentní postoje ke smrti
- Parasuicidium bývá definováno jako demonstrativní suicidální pokus, u něhož není přítomen úmysl zemřít, jde tedy spíše o sebepoškození. I to však může skončit smrtí.
- Pro úplnost ještě: Pokud se dva lidé domluví, že společně spáchají sebevraždu, např. à la „milenci Veronští“ hovoří se o suicidální dohodě.
- Rozšířené suicidum je takové jednání, kdy nemocný v psychotické motivaci před vlastní sebevraždou usmrtí blízkou osobu, například motivován ochránit ji před zlem tohoto světa.
- Depresivní presuicidální syndrom naznačuje riziko pozdější sebevraždy. Jde o kombinaci depresivních příznaků představami o vlastním pohřbu. V zahraniční literatuře je věnována značná pozornost tzv. rizikovým faktorům.
Varující příznaky, chování a situace
- Přítomnost psychického onemocnění, speciálně deprese, bipolární afektivní poruchy, užívání alkoholu a jiných návykových substancí
- Silný stres, neklid a vyšší sklon k rozčilování
- Pocity beznaděje a pocity méněcennosti, které často doprovází deprese
- Suicidální pokus v anamnéze
- Deprese či sebevražda v rodinné anamnéze (depresivní onemocnění může mít genetické komponenty)
- Psychické či fyzické týrání, sexuální zneužívání sebevraha
- Nedostatečná podpůrná sociální síť, nefungující vztahy s rodiči či vrstevníky, pocity sociální izolace
- Vyrovnání se s homosexualitou nebo s jinou odlišností a nedostatečné pochopení a podpora ze strany rodiny
Jiný, britský přehled předchozí doplňuje o:
- Impulzivní a/nebo agresivní tendence
- Snadný přístup k smrtícím prostředkům
- Zážitek smrti sebevraždou u člena rodiny, přítele či jiné důležité osoby
- Interpersonální ztráty, právní a disciplinární problémy
- Nedostatečné zakotvení a úspěch ve škole, v práci
Kdy hrozí riziko sebevraždy
Za rizikové období lze označit jaro a podzim. Ze dnů v týdnu poněkud překvapivě pondělí.
Riziko recidivy existuje. Nebezpečím pro budoucnost je již jednou nebo víckrát uskutečněný sebevražedný pokus.
Rizikové faktory pro opakování sebevražedných pokusů
- Mužské pohlaví, zvláště u starších mladistvých
- Dřívější suicidální pokusy
- Psychická onemocnění
- Původ z velké rodiny
- Alkoholismus v rodině
- Narušené vztahy mezi členy rodiny
- Odloučení od rodiny
- Chronické problémy a porucha v chování
- Zneužívání alkoholu nebo drog
- Sociální izolace
- Špatné školní výsledky
- Depresivní tendence
Všechny rizikové faktory se mohou vzájemně kombinovat, ovlivňovat a tím zvyšovat nebezpečí.
Tvrdí, že si něco udělá…
Mnohokrát jsem v rámci psychologického partnerského poradenství slyšel otázku: „Co mám dělat, když mi on/ona říká, že rozchod (rozvod) nepřežije? Tvrdí, že si něco udělá…“Těžká odpověď.
Nejsem zastáncem tzv. bezradného poradenství a nemám pocit, že přiměřenou reakcí na takový dotaz je zamyšlené: „Hm… co myslíte, že byste měl(a) udělat?“ S obavou hovořím pak o tom, že vyděračům, včetně těch citových nelze ustupovat. Nakonec bychom ztratili právo na svůj názor i na své hodnocení situace. Byli bychom jen jakousi hračkou v jejich rukách. Jedno z asertivních práv proklamuje: Máme právo posoudit, jak dalece jsme zodpovědní za problémy druhých lidí.
Připouštím, že jsem se již se sebevraždami ve zmíněné souvislosti setkal. Ne však u lidí, kteří výhrůžkou suicidia drželi své blízké ve své moci. Šlo o jejich protějšky. S odstupem času si uvědomuji, že to často byly dejme tomu skryté a neprokazatelné sebevraždy. Prokazatelná byla jen diagnóza závažné psychosomaticky podmíněné choroby.
Čtěte dále: Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje