Vyjeďte si s dětmi do Františkových Lázní

Nikdy jsem v lázních nebyla, natož s dětmi. Chtěla jsem, aby si také vyzkoušely masáže a nějakou léčivou lázeň, ale jen na tuto nabídku jsem se nechtěla spoléhat. Co když se jim lázeňské procedury nebudou zamlouvat? Co budeme dělat další dny?

Hledání správných lázní

Do internetového vyhledávače jsem zadávala slova jako lázně s dětmi, rodinné pobyty v lázních, apod. Našel mi jediné lázně, které kromě procedur nenabízely žádné další vyžití pro děti jako například hřiště nebo veřejný bazén. Pamatovala jsem si z databáze, že ve Františkových Lázních mají čtyři roky staré Aquaforum. A kromě bazénů mají i krásné dětské hřiště. A tak i když je to trochu dál od Prahy, snažila jsem se najít termín v době Velikonoc, kdy mají děti ve čtvrtek a v pátek prázdniny a užít si tak prodloužený víkend. Lázeňské domy byly měsíc před termínem obsazené, a tak jsem si našla na internetu blízký wellness hotel s tím, že si objednáme procedury v lázních. Hotel měl volný pokoj jen na dvě noci, které jsem si nakonec objednala, protože se mi hotel líbil. Pro začátek mi tři dny s dětmi v lázních na zkoušku stačily.

Do lázní jsme vyrazili ve čtvrtek ráno. Přes rozkopanou Prahu, kolony přes plynulý průběh jízdy až za Karlovy Vary, kde jsme opět přes stavbu nové dálnice jeli v koloně, jsme úsek 180 kilometrů urazili asi za 2,5 hodiny. Ubytovali jsme se v hotelu a šli si hned objednat relaxační procedury do hotelového wellness centra. Po vyslovení mých přání a představ jsme začali hledat vhodné termíny. První odpoledne i večer bylo plné, páteční den také a v sobotu měli naplánovány balíčky víkendových pobytů. Moje představa, že přijedu a objednám si večerní relaxační masáže, byla hodně naivní, stejně jako objednání procedur v lázních. Ale protože vedoucí místního wellness centra byla velmi příjemná a snažila se nám vyhovět, začala obvolávat všechny svoje známé lázeňské masérky a zkoušela s nimi dohodnout termíny navíc. Na druhý den jsme přece jen uspěli, byla jsem se dvěma dětmi objednána na jedenáctou hodinu. Třetí den jsme se vecpali na brzké ráno, než začnou víkendové balíčky. A první večer nám vedoucí stále zkoušela někoho najít, zatímco my jsme si šli po obědě prohlédnout město a vyhledat místní bazénové centrum nazývané Aquaforum.

Aquaforum je taková menší sestra pražského čestlického aquaparku.  Najdete tu 4 vnitřní a 3 venkovní bazény s atrakcemi, tobogány a skluzavkami. A dále fitness a wellness centrum. My jsme převážně využívali dětský bazén, jeden vnitřní velký a jeden venkovní s tobogánem. Venku se nachází dětské hřiště, ale to bylo ještě uzavřeno, stejně jako ostatní dva venkovní bazény. V Aquaforu jsme se zdrželi asi tři hodiny, pak jsme se vraceli hladoví do hotelu. Bohužel si na nás masérka nemohla udělat čas, takže první den jsme zakončili bez procedur.

Voda, co chutná „jako krev“

Druhý den jsme po snídani vyrazili na blízké lázeňské dětské hřiště, které se nachází v místním lesoparku. Odtud v pravidelných intervalech odjíždí také minivláček směrem k vyhlášenému výletnímu areálu Jadran, kde se nachází koupaliště a autokemp. Dětské hřiště bylo ale bohužel z technických důvodů zavřeno, tak jsme se zklamaní vraceli cestou směrem k soše Františka a stejnojmennému prameni, který jsme jako první v letošní sezoně navštívili. Některé prameny nejsou po celý rok otevřené. Místní pramenářka nám nabídla za 4 koruny kelímek a ochutnávku místního léčivého pramene, který pomáhá především trávicímu systému. Ochutnala jsem jen já a můj šestiletý syn. Ten si jen nedůvěřivě cucnul, je to tak vlastně správně. Jak jsem se od pramenářky dozvěděla, tento pramen se má popíjet s přestávkami. Jenže můj syn s pitím přestal hned po druhém doušku. Řekl mě, že to chutná jako krev. Stejně tak i další prameny prý chutnají jako krev, i když si nevzpomínám, kdy naposledy jsme doma krev pili. Snad jen s nadsázkou mohu říci, že moji krev pijí obě děti dost často.

Mně František chutnal asi jako stará voda, která už dlouho leží v trubkách, ale postupně jsem si zvykala a třetí den už mě skutečně chutnala. Asi jsem si vsugerovala čarovnou uzdravující moc místních pramenů.

Po ochutnávce jsme už pospíchali na slíbené masáže. V jedenáct hodin jsme stáli připravení před hotelovým wellness centrem. Děti si odvedla vedoucí Michaela a já jsem se položila ve vedlejší místnosti pod ruce masérky Věry. Objednala jsem si lymfatickou masáž, pouze nohou, protože celková trvá dvě hodiny a to by na mě děti musely hodinu čekat.

Masáže pro dospělé i děti

Masérka Věra začala aktivovat lymfu pomocí reflexní masáže, která trvala 40 minut. Nebyla tak bolestivá, jak ji znám od jiných masérů, ale přesto jsem cítila mrazení po celém těle. Dalších 40 minut trvala lymfatická masáž nohou. Začala ale u krku, pokračovala přes podpaždí, přes třísla až k nohám. Lymfatická masáž je vlastně takové hlazení, nejde o žádné silné tlaky. Ale já když na sobě nic necítím, tak mám pocit, že mě to nic nepřináší. Poslední fáze patřila znovu ploskám nohou a nakonec celým nohám a tentokrát masérka Věra pracovala s energií. Je specialistkou na reiki. Příliš jsem jí s prouděním energie nepomohla, protože jsem se nějak nedokázala uvolnit a nemyslet na věci kolem. Navíc v závěru už za mnou přišly obě děti, takže na nějaké soustředění nebyl prostor. Ale výsledek se přece jen dostavil. Odcházela jsem s velmi příjemným pocitem, nohy jsem cítila tak odlehčené, až jsem měla pocit, že mi vylétnou a budu odcházet po hlavě.

Ale než jsem odešla, tak mě masérka dětí Michaela informovala, jak proběhla masáž s nimi. Syn šel na řadu jako první, ačkoli se předtím dohodly, že první půjde dcera. Tu ale nalákali do perličkové lázně, aby se nenudila. Pro děti jsem si vybrala aromaterapeutickou masáž. Samozřejmě je potřeba vědět, zda dítě není na nějakou látku alergické, pokud ne, i tak probíhá zkouška aromaterapie na předloktí. Syn chodil dříve na reflexní terapii, celkovou masáž si vyzkoušel poprvé a pochvaloval si ji. Stejně jako dcera. Oba dva přišli nadšení a plni energie, o které jsem hned začala přemýšlet, jakým způsobem ji vybijeme.

Druhý den jsme si na masáž museli přivstat. Ale ani masáž v půl osmé ráno není k zahození. Je to sice neobvyklý začátek dne, ale rozhodně příjemnější, než čekat v kolonách aut. Jenom tělo ještě není tak rozhýbané a pružné. Bolí z předcházejícího dne a tak relaxační masáž zad a šíje je to nejlepší řešení, jak to napravit. Ale moji masáž opět od masérky Věry bych rozhodně nenazývala relaxační. I když to myslela s mými „počítačovými zády“ dobře a slušně zatuhlé svaly se snažila rozmasírovat, měl mi prý její zásah nějakou dobu ještě vydržet. Musím přiznat, že lázeňské masérky jsou opravdu třída, že umí a vědí jak na na to. A paní Věra, dovolím si říct, patří mezi nejlepší. Ne, že bych vyzkoušela jiné lázeňské masérky, ale nějakou masáž zad už mám taky za sebou. Její způsob masáže podle mě není standardní, má v sobě daleko více, snad je to zkušenostmi, snad je to tím, že svoji práci miluje, možná tím, jak je velmi pozitivně naladěna. Bylo mi v její společnosti dobře. Však by ji také v Praze brali všemi deseti. Ale ona je spokojená tam, kde žije a pracuje. Ptala jsem se jí, jak sama relaxuje, protože je to přece jen náročná práce, která musí vycucávat energii, protože ji předává ostatním. Prozradila mi, že jde jen o výměnu energie. Za odpočinkem jezdila do blízkých malých německých lázní, ale od té doby, co mají ve Františkových Lázních Aquaforum, chodí tam. Pravidelně plave a dopřává si saunu.

Děti podstoupily stejnou proceduru, jako den předtím. Jen už na nás byly masérky tři, takže nemusel čekat nikdo. Jen se mě Věra ptala, co jsem dětem nechala udělat za masáž, protože ona sama děti nemasíruje. Prý je to vhodné až od dvanácti let, protože se tělo vyvíjí. Tak mě zajímalo, co říká na masáže miminek? “To je ale jen intenzivnější hlazení, není to masáž v pravém slova smyslu,“ vysvětluje mě Věra. Stejně tak k tomu přistupovaly masérky při masírování mých dětí.

Ale zatímco já jsem si masáže příjemně užila, dceři to bylo jedno, protože netušila, co ji čeká a syn ji podstoupil jen proto, že jsem je objednala. Nejsou hyperaktivní, ale také žádná neviňátka, takže to zvládly, ale spíše si více užijí relaxaci v bazénu. A vířivka pro ně také není neznámou, zapnout si ji mohou každý den ve vaně.

Tak abych to shrnula. V lázních nám bylo dobře, protože jsme vyrazili do nového prostředí, podnikli spoustu zajímavých výletů, vykoupali jsme se v Aquaforu, užili si pěkného počasí. Ale masáže si v jejich přítomnosti neužiju ani já, ani oni z toho zřejmě nemají žádný požitek. Moc si to neužijete s dětmi, že? Příště přijeďte jen s partnerem, říkali mě místní téměř na každém rohu. První den jsem s tím nesouhlasila, třetí den už ano.

Ceník procedur:

Aquaforum stojí na dvě hodiny 120 korun, za každou další půlhodinu si připlatíte 30 korun. Děti do 120 centimetrů neplatí.

Wellnes procedury:

·         Reflexní masáž (40 minut) – 410 korun

·         Lymfatická masáž nohou (40 minut) – 390 korun

·         Relaxační masáž zad a krku (60 minut) – 370 korun

·         Perličková koupel  pro dítě (30 minut) – 150 korun

·         Celotělová masáž dětí (30 minut) – 250 korun

Co se léčí ve Františkových Lázních?

• Františkovy Lázně jsou vyhlášené léčbou ženských nemocí. Léčí se zde primární a sekundární sterilita, poruchy ovariální funkce a s tím související poruchy menstruačního cyklu, zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky, stavy po gynekologických operacích a klimakterické potíže. Je zde také prováděna rehabilitace pacientek po onkologické léčbě ženských orgánů a prsů.
• Zdejší přírodní léčivé zdroje, v úspěšné kombinaci s moderními léčebnými metodami, slouží ke zmírnění potíží pacientů s degenerativními či zánětlivými chorobami pohybového aparátu i poúrazových a pooperačních stavů.
• Léčí se zde pacienti se získanými chlopenními vadami, lidé s ischemickou chorobou srdce a cév.

Jaké výlety jsem s dětmi ve Františkových Lázních a okolí podnikla, o tom vám budu vyprávět příští týden.

Foto: autorka

• Třeboň, aneb jihočeské Lurdy