Když Vláďa (30) poznal Marii (40), bylo mu dvacet. Právě se rozváděla a byla častým hostem jeho sestry, s níž rozebírala své partnerské trable. Líbila se mu. Věděl, že je starší, i to, že má desetiletou dceru Anetu. Přesto ji pozval na rande. O půl roku později už spolu bydleli.
Vláďa se bál, že ho v té době už úspěšná, navíc o deset let starší tlumočnice nebude brát vážně. „Vždyť jsem teprve začínal studovat medicínu,“ dodává na vysvětlenou s tím, že si však s odstupem doby myslí, že zase až tak daleko od pravdy nebyl.
„Marie v době našeho seznámení prožívala složité období. Odhalila nevěru manžela, kterého si ve dvaceti vzala kvůli neplánovanému těhotenství, a podala žádost o rozvod,“ vysvětluje Vláďa a dodává, že rozhodně nehledala vážný vztah. Nevadilo jí tedy, že Vláďovi bylo v době seznámení čerstvých dvacet a že má před sebou šest let studia. „Myslím, že se tak daleko nedívala. Rozhodně se nechystala zůstat se mnou šest let,“ tvrdí dnes s odstupem Vláďa. Jenže člověk míní a život mění. Marie s Vláďou spolu zůstali mnohem déle, než čekali, a zřejmě podstatně déle, než bylo v zájmu obou.
Dcera jako věcné břemeno
„Zamilovali jsme se do sebe a po dvou letech jsme se vzali,“ vypráví dál Vláďa, který považoval Marii za svou osudovou ženu. „Měl jsem rád i Anetu, ale v té době jsem ji bral spíš jako věcné břemeno. Když chci být s milovanou ženou, musím přijmout i její dítě,“ dodává s tím, že to díky její milé povaze nebylo těžké. Problém byl jinde. Marie nechtěla další děti. Byla ráda, že dcera je už relativně samostatná a může se tudíž naplno věnovat tlumočení. „Jenže já jsem si dítě přál,“ vysvětluje Vláďa, „ne hned, ale časem určitě.“ Někdy v té době se v jejich vztahu objevila první trhlina a nezůstalo jen u ní.
Čtěte dále: Starší žena, mladý muž – je to problém?
Jednoho večera Marie rodině oznámila, že dostala pracovní nabídku, která se neodmítá: „Budu tlumočit v Evropském parlamentu ve Štrasburku,“ řekla, a když viděla jejich udivené pohledy, dodala na vysvětlenou, že z každých čtrnácti dní bude pryč jen pět. Ve zbylém čase se jim pokusí svou nepřítomnost vynahradit.
„Už tehdy mě napadlo, že někoho má,“ tvrdí Vláďa, „nikdy mi nezavdala příčinu k žárlivosti, přesto jsem se podezření nemohl zbavit. Ona s námi zkrátka skoro vůbec nebyla.“
Dcera jako milenka
„Náš vztah byl už čistě obchodní záležitost. Budu tě živit, abys mohl dostudovat, ale za to mi dáš pozor na dceru. Nebyl to až tak těžký úkol. Anetě už bylo čtrnáct, nebyla nijak problémová. Dohled přesto logicky potřebovala.“
Zvykli si nejen na to, že máma není doma, ale i jeden na druhého. Na společné snídaně, které se posléze staly rituálem, čekali na sebe s večeří, občas si vyšli do kina, divadla, na výstavu nebo jen tak projít se po městě. A mluvili. Pořád mluvili a Vláďa začal objevovat Anetin svět, který ho donedávna ještě příliš nezajímal. Ke svému překvapení zjistil, že Aneta má už ve svém věku jasnou představu, čím chce být; a světe, div se, stejně jako Vláďa by ráda studovala medicínu. Další věc, která je spojovala. Když bylo Anetě šestnáct, stali se milenci.
„Doprovázel jsem ji do tanečních, pokaždé jí to moc slušelo a já jsem na ní mohl oči nechat. Už dávno jsem v ní neviděl jen dceru své manželky. Věděl jsem, že bych měl odejít, rozvést se s Marií a hlavně dát prostor téhle krásné slečně, aby mohla prožívat svoje první náctileté lásky. Cítil jsem, že i její vztah ke mně je jiný, než by měl vzhledem k okolnostem být. Pak přišel první ples a první milování.“ Na odchod bylo pozdě. Rozum kapituloval.
Přečtěte si: Kdy muž přestává být svým pánem?
Táhneme to dál. A mlčíme
Podle psychologa Petra Knotka se tu sešla dvě silná témata, mateřský komplex, kdy v prvním případě se matka a dcera stanou rivalkami, a pak mateřský komplex u muže, kdy muž hledá podvědomě matku a zároveň milenku. Ta je ovšem v konkurenčním vztahu s vlastní dcerou.
Podstatné je, jestli si někdo z tohoto vzájemného karambolu dokáže odnést střípek poznání a posunout se ve svém vnitřním vývoji, což by mohlo prospět všem zúčastněným. Pokud k žádnému posunu nedojde, lze očekával zhoršení vztahů mezi matkou a dcerou. Vyloučit nelze ani variantu, že klapat to nebude ani nově vzniklé dvojici.
„Očekával bych dvojí průběh,“ říká Petr Knotek, „jestliže jde o lidi bez sklonu k reflexi a sebereflexi, neboli si nikdo z nich neuvědomí, kde se stala chyba ve vzájemných vztazích, je to názorný obraz toho, kam až může dospět soudobá nevědomost. V opačném případě může být vzniklá, byť zraňující situace velkým obohacením v oblasti vnitřního poznání pro všechny zúčastněné,“ dodává psycholog.
Uběhly tři roky, Aneta maturuje a chystá se na studia medicíny. Vláďův vztah k ní i manželství s Marií trvá.
„Je zvláštní, že jsme si za ty roky s Marií nikdy neřekli, jak to s námi vlastně je,“ přemýšlí Vláďa, „nikdy jsem se jí nezeptal, jestli nemá v zahraničí další vztah, stejně jako se ona nezeptala mě. Nikdy jsme se nebavili o rozvodu, přestože spolu už dávno nežijeme.“
Čtětte také: Rozvod po padesátce: Nový trend?
Vláďa se Marii nesvěřil ani s tím, že ji už tři roky podvádí s její dcerou. On sám by to udělal rád, ale respektuje přání Anety, která si zhoršení vztahů s matkou nepřeje. Alespoň než dostuduje. A pak? Co bude pak?
„Šest let budu čekat, jestli na studiích nebo na praxi nepotká někoho jiného. Pokud ne? Budeme za šest let spolu? Matka se dozví, že ji spoustu let podvádíme. Je Aneta připravená na to, že jí to matka třeba nikdy neodpustí? Nebude pak z rozkolu vinit mě? Za šest let mi bude skoro čtyřicet – rozvedený, osamělý – znovu na startu. Chci to tak?“
Nevěra je vždycky problém. V tomhle případě tuplovaný. Možná lze pochopit všechny zúčastněné, ale co teď s tím? Měl by Vláďa počkat, až Aneta dostuduje, a respektovat její přání, že matka se zatím nesmí nic dozvědět? Nebo by se měl od obou žen odstřihnout a jít svou cestou?
ČLÁNKY DO MAILU