Vynikající paměť jako diagnóza. Rádi by aspoň něco zapomněli, ale nejde to

Počítače, respektive jejich paměť, se musí pravidelně čistit. Bez toho jim totiž dojde prostor v úložišti a nebudou moct správně fungovat. 

Podobné mechanismy používá i lidský mozek. Rozeznává, co stačí podržet v krátkodobé paměti a co je třeba vědět dlouhodobě. Vzpomínky nasbírané během dne pak v noci třídí. Časem však můžeme zapomenout, co jsme nechtěli, a naopak.

Nedokáží zapomínat, i když chtějí

Perfektní paměť vypadá jako terno, ale vůbec tomu tak nemusí být. Výjimečně dobrá paměť má odborné označení hyperthymésie neboli HSAM. Zkratka znamená highly superior autobiographical memory – mimořádná autobiografická paměť. Lidé s HSAM si tedy pamatují i s podrobnostmi všechno, co v životě zažili. Zdá se, že tato výjimečná paměťová schopnost je však omezená na osobní zkušenost a nenapomáhá zapamatovávání informací z učebnic. Výsledky testů z krátkodobé paměti jsou u těchto osob průměrné.

HSAM může být užitečná, ale rozhodně i nepříjemná. Znamená totiž v podstatě neschopnost zapomínat na zážitky. Představte si, že například vyváznete z havárie autobusu a do konce života se vám vybavuje každá kapka krve lidí okolo…

Přečtěte si také:

Cvičit mozek lze už třetí den po mrtvici nebo úrazu. Pomůže tablet a program Eddie

Subjektem případové studie z roku 2006 je žena, která svou paměť popisuje jako nonstop, nekontrolovatelnou a automatickou. Jako dítě si psala deníky, ale nečte si je po sobě. Vědcům posloužily jako důkaz, že vzpomínky, které popisuje, jsou pravdivé. Právě tato studie položila základy výzkumu HSAM jakožto do té doby nepopsaného jevu. Vzhledem k jeho vzácnosti není snadné dosavadní poznatky o něm generalizovat.

O fungování HSAM existuje několik hypotéz. Jedna předpokládá, že jde o jistou mentální otevřenost a citlivost, na základě které tito lidé mají tendenci k mentálnímu chování, kterým si vzpomínky upevňují. Zkrátka mají psychologickou potřebu si hned rekapitulovat všechno, co zažili. Pravděpodobně je však HSAM zakotvena i ve fyziologii, která přesné zapamatování umožní. Někteří tvrdí, že za to může amygdala, jiní, že jiné oblasti mozku.

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Spustit kvíz

Aktuálně je známo jen něco přes 60 osob s hyperthymésií. Patří mezi ně například herečka Marilu Henner. Když ji Queen Latifah ve své talkshow zkoušela z dat, Henner dokázala popsat i po mnoha letech, co v daný den svého života dělala a co měla na sobě.

Existuje fotografická paměť?

Mediálně populárnější a vědě déle známá je jiná forma výjimečné paměti – eidetická. Také ji známe pod pojmem fotografická, což je ale nepřesný pojem. Schopnost se definuje jako detailní zapamatování obrazu už po jeho letmém spatření. 

Na rozdíl od HSAM se tyto vjemy nevstřebávají do dlouhodobé paměti a také nemusí mít žádnou sentimentální hodnotu. Od fotografické paměti se eidetická odlišuje v tom, že se u ní připouští jistá míra chybovosti. Jako opravdovou fotku si v hlavě obraz nevybaví nikdo – vědci často pochybují, že by fotografická paměť existovala. Jiné definice tyto dva pojmy rozlišuje také podle toho, že fotografická paměť by byla více dlouhodobá.

Schopnost eidetického vybavování má dle expertů až desetina malých dětí. V hlavě se jim po uvidění vjemu ještě chvíli drží obraz, ze kterého mohou stále číst detaily. Už v mladším školním věku však tento jev zaniká – člověk se naučí abstraktnější ukládání a mentální reprezentaci vjemů. U dospělých je eidetické vybavování extrémně vzácné. Dokonce není jisté, zda jde o to samé, nebo o jiný typ výjimečné paměti. Ani u těch nejslavnějších eidetiků není většinou patřičně prokázána eidetická paměť sama o sobě. A ti, kteří ji mají, mohou také dělat chyby.

Opravdoví Rain Mani

Co si někteří lidé dokáží zapamatovat, je však rozhodně obdivuhodné. Guinnessův světový rekord v zapamatování desetinných míst čísla pí má Japonec Akira Haraguči. Odrecitoval jich 83 431! V tomto století silnou vizuální pamětí veřejnost fascinoval také Brit Stephen Wiltshire. Tento umělec totiž dokáže kresbou věrně zachytit panorama města po tom, co si jej prohlédne. Stačí mu k tomu párminutový výlet vrtulníkem. Geniální vizuální paměť využívala v umění také australská Aboriginka Winnie Bamara. Její dnes už zapomenuté realistické krajinomalby byly v 50. letech lokální senzací, protože je malovala zpaměti – říkali o ní, že snad dokáže fotit očima. 

Samozřejmě nesmíme opomenout Kima Peeka, živou předlohu filmového Rain Mana. Peek měl geniální paměť mimo jiné kvůli odchylkám v anatomii mozku, které měly za následek sníženou schopnost motoriky a interpretace informací. Dlouhodobě si však pamatoval obsah tisíců knih a zvládal rychle a precizně náročné matematické operace pouze za užití vlastního mozku. 

K Peekovi se někdy přirovnává spisovatel Daniel Tammet, také s výjimečnou pamětí a matematickými schopnostmi. Kromě toho se dokáže velmi rychle učit jazyky – islandštinu si osvojil během týdne. Ve své autobiografii Narozen v modrý den popisuje své dětství i fungování se svým darem paměti, synestezií a autismem v běžném životě.

Přečtěte si také:

Jak spolu komunikují mozek a trávení. Lidé s duševními potížemi mají ve střevech jiné bakterie

Molekulární bioložka Lucy Shapiro využívá svou vizuální paměť ve vědě. Čtení stránek literatury popisuje jako jejich focení. Dokonce má prostorovou představivost, díky které si v hlavě dokáže vizualizovat 3D modely molekul a libovolně si je otáčet. O eidetické paměti však slýcháme i u mnohem starších vědců. Měl ji mít například matematik a fyzik Leonhard Euler, který žil v 18. století. Údajně si dokázal zapamatovat Vergiliovu Aeneidu a z hlavy přednést libovolnou stránku.

Mistrovství světa v paměti

Eidetici dle definic nepotřebují pomůcky pro zapamatování vjemu. Řada paměťových géniů však svou superschopnost vědomě trénuje různými metodami. 

Proč by někdo chtěl umět odříkat z hlavy sáhodlouhé sekvence čísel?

Například aby se v tom předvedl na šampionátu. Existuje hned několik paměťových soutěží. Spolky World Memory Sports Council a International Association of Memory pořádají dokonce světová mistrovství. 

Na paměťových soutěžích se účastníci utkávají v různých disciplínách. Deset disciplín na mistrovství WMSC jsou tyto: abstraktní obrázky, čísla v binární soustavě, náhodné číslice, přiřazování jmen k tvářím, náhodné číslice na čas, letopočty, hrací karty, náhodná slova, vyslovené číslovky a hrací karty na čas. Dosavadní rekordy jsou fascinující – pohybují se v řádech stovek správně vyjmenovaných článků sekvence.

Galerie: Podívejte se na známé optické iluze

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

Pravidelný trénink paměti se nám odvděčí v každodenním životě, a to klidně i v pokročilém věku. Důležité koreláty se správným fungováním paměti jsou dostatek fyzické aktivity, kvalitního spánku a dobrá dieta. Ve zdravém těle je zdravý mozek, a ten je pak efektivní ve správném ukládání autobiografických vzpomínek. Co se týče učení faktických informací, na to existují osvědčené metody. Všichni se můžeme inspirovat metodami používanými paměťovými génii při nácviku na soutěže.

Je třeba učit se v menších časových úsecích a dávat si časté přestávky. Také je důležité sám sebe vyzkoušet, aktivně látku prezentovat. Mnemonické pomůcky volíme tak, aby byly pro nás zajímavé a dostatečně propojovaly jednotlivé informace, které si chceme zapamatovat. Experti doporučují například tvořit z nich drobné scénky, kdy některé jsou reprezentovány objektem a jiné slovesem. Osvědčila se metoda paměťového paláce: položky rozdělíme do skupinek a představujeme si je jako umístěné v různých pokojích místa, které známe, například vlastního domu. Pak při vybavování touto představou místa procházíme.