Vyražte na výlet. Balonem

30. 6. 2009

Sdílet

Filip Singer
Filip Singer
Neuvěřitelný klid, podivný pocit bezpečí a pohled do kraje zhruba z kilometrové výšky. Proletět se balonem je opravdový zážitek. Svobodný a tichý, podobně jako plavání v klidné vodě. V neposlední řadě je to romantika, která dojme snad i největšího tvrďáka.

Nerozhodovala jsem se dlouho, vlastně ani vteřinu. Hned jsem řekla, že poletím. Strachu jsem nedala prostor. Když jsem ovšem na vlastní oči viděla proutěný koš, mou jedinou „půdu“ pod nohama tam nahoře, překvapilo mě, jak moc je malý. 

Vzlétnout jsme měli z louky poblíž Bělé pod Bezdězem. Čekání na příznivý vítr bylo dlouhé, více jak dvouhodinové. Pro vyhlídkové lety může vítr proudit rychlostí maximálně čtyři metry za vteřinu (u závodních letů je to až osm metrů za vteřinu). Za úplného bezvětří se samozřejmě létat nedá, to by balon zůstal na místě a připomínal spíš „nudný“ výtah. Rovněž záleží na směru větru, který určí, kde se vlastně přistane, často jinde, než bylo v plánu. Piloti balonů musejí vždy před letem pečlivě prostudovat předpověď počasí.    

Vzlétnutí balonu

Jedinou nevýhodou je, že vám nikdo nemůže zaručit, že vezmete ženu do vzduchu zrovna v den výročí svatby. Jsou případy, že se termín letu několikrát přesouval. Na louce u Bělé pod Bezdězem už jsem skoro přestávala doufat a smiřovala jsem se s tím, že pojedeme domů s nepořízenou, blížil se totiž večer a balony nesmějí létat za tmy. Pak náš pilot zavelel: „Do koše!“. Po dlouhém čekání následoval slet rychlých událostí. Balon se nafukoval, ve větru sebou házel a hořák se snažil ze všech sil. Potom několik chlapů muselo držet koš, aby se nepřevrátil a my jsme do něj mohli nasednout. Vzpomínám si na šílený rámus: křik lidí, pouštění propan-butanu do hořáku a šlehání plamene. Pak jsme najednou vzlétli, tak rychle, že jsme snad ve vteřině opustili pevnou půdu a pozemský ruch náhle utichl. Nic tam dole se nás už netýkalo.

Vyhrajte volňásky do wellness! Zúčastněte se Velké fotosoutěže serveru Vitalia.cz!  

Létá se do maximální výšky jednoho kilometru nad zemí – nejste tedy ani příliš nízko, abyste slyšeli křik mávajících dětí a štěkot psů, ani příliš vysoko, abyste je neviděli. Z balonu můžete být svědky každodenních událostí a lidského hemžení ve vesnicích a městech pod vámi. Někdo griluje, jiný se opaluje u bazénu nebo seká trávu…

Zvláštní pocit bezpečí

Když není vesnice, tak jsou louky, pole a lesy. Vysoká tráva mi připadala jako měkká peřina, do které jsem chvilkami toužila skočit. Všechno se nahoře pohybovalo pomalu a s naprostou samozřejmostí. Stejně tak jako plyne čas, jako poletuje chmýří a částice prachu. Měla jsem pocit, že bych se stejně musela vznášet a poletovat si i já, kdybych z balonu vyskočila, než bych přistála v měkoučké trávě.

Více jak hodinu se krajinou ploužil stín našeho balonu, který občas vyplašil skupinku srn, které pak před námi prchaly. Když  nastala příprava na přistání, pilot vysílal doprovodným autům naši polohu. Skutečně nikdy nevíte, kde přistanete.

Přistání proběhlo hladce, pomalu se kleslo k poli, než koš narazil na zem a několik metrů poskakoval, až se zastavil a vzápětí  se k zemi snesl i ohromný zplihlý balon, z něhož už unikal horký vzduch. Při přistávání se musíte koše pevně držet a stoupnout si k jeho zadní straně kvůli vyvažování, aby se nepřevrátil. Po výstupu se balon pomalu vyfukuje a je dobré jej držet co nejdéle napnutý, aby se pak dobře složil. Každý, kdo letěl poprvé balonem, musí být následně pokřtěn šampaňským a povýšen do šlechtického stavu sestávajícího z křestního jména, přídomku „von“ a názvu místa přistání.

Jak z pole ven

Let balonem není jen dobrodružstvím pro ty nahoře, ale i řidiči doprovodných aut prožívají dávku napětí. Balon si letí, kam jej vítr nese, bez ohledu na mosty, silnice a cesty. Jenže auto nelevituje a řidič se musí držet silnice a pravidel, a k tomu neustále vzhlíží k nebi a sleduje, kam balon letí. Samozřejmě vše ulehčuje vysílačka a navigování pilota.

Co do balonu a kolik to stojí

Většinou si lidé myslí, že je nahoře zima. Vzhledem k tomu, že se nelétá příliš vysoko, ani rychle a navíc vás čas od času ohřeje žár z hořáku, není třeba žádné speciální oblečení, čepice a podobně. Bohatě si vystačíte s běžnou bundou nebo svetrem. Záleží také pochopitelně na aktuální teplotě. Balony létají celoročně, většinou ráno a v podvečer.  Balon stojí okolo 800 000 korun a jeho provoz je také poměrně nákladný – za hodinu letu se spotřebuje asi 35 kg propan-butanu v závislosti na venkovní teplotě, zatížení a objemu balonu. Hodinová letenka stojí zhruba čtyři tisíce korun na osobu.

Historie letu balonem

Koncem osmnáctého století žili ve Francii bratři Jacques Étiénne a Joseph Michel Montgolfiérové. Poblíž Lyonu měli továrnu na výrobnu papíru. Jednoho dne zjistili, že lehký sáček naplněný dýmem z hořící slámy a vlny se vznese do výše. V létě 1983 naplnili horkým vzduchem hedvábný balon polepený papírem. Vynález dále zdokonalovali. Nejprve létala zvířata a později si troufli i lidé. Traduje se, že vynález velice zaujal Ludvíka XIV., který se každému odvážlivci, co vzlétl v balonu, odvděčil šlechtickým titulem. Sám se ale údajně létat bál.

Foto: Filip Singer

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).