Úroda tuzemských jablek je letos nízká. Jejich zásoby pro tuzemský trh i vzhledem k tomu dojdou dříve, než je běžné – pravděpodobně už počátkem příštího jara. Prodloužit sezónu konzumace našich jablek si ale můžeme jejich „zkapalněním“ – tedy výrobou domácího cideru.
Jablek jíme dost, ale pořád je to málo
Jablka jsou nejkonzumovanějším tuzemským druhem ovoce, a je to veskrze dobře. Jejich spotřeba, ale i spotřeba dalších druhů ovoce, by se ale mohla přesto ještě zvýšit. Podle zdravotních doporučení by měl každý člověk sníst osmdesát až sto kilogramů ovoce ročně, u nás je to ale méně než pětasedmdesát kilogramů. I když to nemusí být jediný důvod, v zemích s vyšší spotřebou ovoce se lidé statisticky dožívají vyššího průměrného věku.
Jablečné nápoje
- Jablečný mošt – šťáva vznikající lisováním nebo ohříváním jablečných stroužků
- Jablečný džus – jablečný mošt dále upravený chemicky (přislazený, přikyselený, chemicky konzervovaný) nebo smícháním
- Cider – jablečné víno, alkoholický nápoj vyrobený kvašením jablečného moštu
Zůstaneme-li u jablek, pak jedno jablko o průměrné hmotnosti 150 gramů představuje pro organismus stejnou antioxidační aktivitu jako 1500 miligramů vitamínu C. Jeho obsah ve 100 gramech jablka činí totiž až 35 miligramů, další výraznou složkou jsou pak sacharidy (13 gramů), dále následuje vláknina (3,2 gramu), pektin (1,1 gramu) a kyselina jablečná (0,5 gramu). Ze sacharidů je v jablku nejvíce fruktózy (ovocný cukr).
I to jsou důvody k domácí výrobě cideru.
Cider: pro námořníky i celiaky
Cider je v zásadě jablečné víno, alkoholický nápoj odpovídající obsahem alkoholu dvanácti- až třináctistupňovému pivu. Cider je přitom vhodný i pro celiaky, neboť neobsahuje lepek, a naopak má vysoký obsah vitamínu B. Cidery mimochodem v minulosti, ale i v současné době pravidelně konzumují britští námořníci, patří také k často konzumovanému alkoholu v anglosaském světě obecně. Například v Austrálii jsou někdy až převažující složkou nabídky v rámci různých pivních festivalů.
Různé druhy ciderů tvoří samozřejmě v současné době také nabídku v našich maloobchodech. Součástí takových nápojů jsou ale často různé přídatné látky zlepšující barvu, chuť či vůni nebo prodlužující jejich trvanlivost.
Galerie: Tradiční cider versus koncentrát
Cider – zkvašenou jablečnou šťávu ve zcela přirozené formě si ale může každý vyrobit sám.
Jak si vyrobíte domácí cider
Stačí jablka, nádoba (demižon) na stáčení, takzvaná kvasná zátka a trocha trpělivosti – vylisovaná šťáva z jablek kvasí zhruba po dobu dvou měsíců v chladnější místnosti o teplotě deset až patnáct stupňů Celsia.
Výhodou je, že k výrobě cideru lze použít ne zcela výstavní jablka, jedinou důležitou podmínkou je, že plody nesmí být ani částečně zasaženy hnilobou. Zřejmě nejdůležitější podmínkou při domácí výrobě cideru je ale čistota demižonu na stáčení i kvasné zátky. Mošt bychom také v průběhu kvašení neměli ochutnávat, protože tím se do nápoje dostane vzduch. To, aby se do nápoje nedostal, zajišťuje právě kvasná zátka, kterou sice našinec obvykle doma nemá, ale lze ji koupit za pár korun, obvykle tak za čtyřicet až padesát.
Postup při výrobě cideru je velmi jednoduchý – z jablek vylisujeme šťávu, tou naplníme demižon (kvasnou nádobu) a uzavřeme kvasnou zátkou. Do tekutiny není nutné nic přidávat, byť někteří kvašení urychlují přidáním kvasnic (vhodné jsou pivovarské). Po dvou měsících (spíš ještě o něco déle) přelijeme nápoj do další čisté nádoby, necháme ještě pár dní dozrát a můžeme konzumovat. Nápoj vydrží několik měsíců, záleží ale také samozřejmě na tom, jak hodně nám vyrobený produkt chutná a jak často si s ním budeme zpestřovat svůj pitný režim.
Galerie: V kladenském jablářství se vyrábí jablečný cider z českých jablek
ČLÁNKY DO MAILU