Výsledky kontrol potravin za rok 2020: ČR není popelnicí Evropy, říká inspekce

4. 1. 2021

Sdílet

Jaké byly nejhorší potraviny roku 2020, co zjistily kontroly a jak situaci ovlivnil koronavirus? Zástupci dozorových orgánů exkluzivně pro server Vitalia.cz ohodnotili situaci v bezpečnosti a jakosti potravin na našem trhu. Podívejte se, které potraviny skončily „na pranýři“.

Server Vitalia.cz již řadu let mapuje situaci a upozorňuje na nebezpečné, falšované a nejakostní potraviny. Od roku 2012 tradičně připravujeme bilanci zjištění dozorových orgánů, kterými jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Státní veterinární správa (SVS).

Podle údajů aktuálně dostupných za rok 2020 vypadá situace následovně:

Nejčastější nález? Zkažené maso

SZPI a SVS provedly vzhledem k pandemii v roce 2020 méně kontrol, z toho plyne i nižší množství nálezů.

Problematické potraviny se dělí do tří kategorií:

  • Nejakostní
    Nedodržují složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny.
  • Falšované
    Uvádějí zákazníka při nákupu v omyl. Například záměrně zamlčují důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu.
  • Nebezpečné
    Obsahují nepovolené látky nebo překračují limity povolených látek. Obsahují neuvedené alergeny. Jeví známky kažení, vyskytuje se plíseň, škůdci. Obsahují cizorodé předměty apod.

V roce 2020 bylo nejvíce nálezů v kategorii nebezpečných potravin. Ke konci roku je evidováno 168 případů, oproti tomu jen 55 potravin nejakostních a 60 falšovaných.


Autor: Vitalia.cz

Na základě dat k 29. 12. 2020

Nejvíce problémů kontroloři odhalili již tradičně u masa a masných výrobků (celkem 65 případů). Většinou se jednalo o zkažené potraviny, které odborníci hodnotí jako nebezpečné.

Druhou, rovněž klasicky problematickou skupinou, byla vína (celkem 54 případů). Zde měli výrobci potíže zejména s jakostí.


Autor: Vitalia.cz

Na základě dat k 29. 12. 2020

Inspektoři chválí české výrobce potravin

Výsledky kontrol v roce 2020 pro server Vitalia.cz okomentovali Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Shodují se na tom, že tuzemští výrobci až na výjimky produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Některá pochybení jsou způsobena až při distribuci, skladování či prodeji.

Galerie: Šizené či zkažené… Potraviny původem z ČR, které v roce 2020 skončily Na pranýři

Jak hodnotíte bezpečnost a jakost potravin v roce 2020? 

Jindřich Pokora: Domnívám se, že český spotřebitel nemá vážné důvody ke stížnostem. Data za rok 2020 naznačují, že z hlediska úřední kontroly bude zachován trend, kdy nejméně problémů mají na trhu v ČR potraviny českého původu. Jsou bezpečné a kvalitní.

Důrazně tedy odmítám slogany, že Česko je popelnicí Evropy. V naší maloobchodní síti najdete potraviny prakticky v celém rozpětí možných „jakostních tříd“. Někteří zákazníci si však dokáží udělat ze svého nákupního košíku, zejména po stránce nutriční, doslova „odpadkový koš“. Kvalita samozřejmě něco stojí. U aut a elektroniky se tomu nedivíme, tak proč by to u potravin mělo být jinak?

Mám hlubokou úctu před našimi výrobci potravin, kteří se v letošním roce kromě provozních problémů museli vypořádat s epidemiologickou situací, snížením spotřebitelského zájmu a přípravou na Brexit. Při tom všem byla letos na trhu vidět snaha mnoha výrobců po inovacích a rozšíření sortimentu. Celá řada potravin se již vyrábí podle Českých cechovních norem, které jsou zárukou vyšší jakosti, než co nabízí běžný trh. Samozřejmě, jsou i problémy, ale ty nejsou systémové. Máme problémy s některými výrobci vína, doplňků stravy, provozovateli e-shopů atd. Ale tvrdím, že to není nic mimořádného.

Petr Vorlíček: Z hlediska mikrobiologické (patogenní mikroorganismy) a chemické (rezidua a kontaminanty) bezpečnosti jsou potraviny a suroviny živočišného původu u nás bezpečné. Výsledky laboratorních testů, které nevyhoví legislativou stanoveným limitům, jsou impulzem pro okamžitá opatření vedoucí k zabránění potenciálnímu poškození zdraví. Stejně tak prokázané podvodné praktiky – buď úmyslně, nebo i nedopatřením či nepochopením legislativních pravidel – jsou řešeny na místě s cílem zjednat nápravu.

Vzpomínám si na dost šílené případy z minulosti, v posledních letech jsme nic podobného nezaznamenali a i čísla vypadají pozitivně. Dá se říci, že nebezpečných či škodlivých potravin u nás ubývá?

Jindřich Pokora: Nerad hodnotím trendy. Porovnávat rok 2020 s rokem 2000 prostě nejde. Například za období posledních dvaceti let se neuvěřitelně rozvinuly možnosti laboratorní analytiky a my nyní dokážeme stanovovat látky, o kterých jsme v roce 2000, s jistou nadsázkou, ani pořádně nevěděli, že existují. O kvantitativních hranicích metod platí to samé. Ještě pár let a možná se budeme bavit o nikoliv koncentracích a hmotnosti, ale o počtech molekul kontaminantů.

Petr Vorlíček: Pokud hodnotíme trendy ve zjištění nevyhovujících výsledků vyšetření mikrobiologické i chemické kontaminace z dlouhodobého hlediska, tj. např. pěti až deseti let, můžeme doložit, že zdravotní nezávadnost potravin má stále zlepšující se tendenci. Za rok 2020 nemusela SVS řešit (až na výjimky většinou u drobných výrobců) žádný závažný případ u tuzemských potravin.

To je celkový obrázek, ale přeci jen – udál se v uplynulém roce ve vašem oboru nějaký, byť ojedinělý významný případ?

Petr Vorlíček: Větší kauzy (typu polská salmonela) se letos neobjevily, veterinární dozor například zachytil španělské fuety (září), krevety s nebezpečnou bakterií (listopad), britskou pomazánku Primula s bakterií (červen).

Jindřich Pokora: Rok 2020 poznamenala kauza výskytu ethylenoxidu v sezamových semínkách původem z Indie. Je to látka, která se nesmí v ochraně rostlin na území Evropy používat. Má karcinogenní a mutagenní účinky. Podle sdělení některých dozorových orgánů v EU, která jsou uložena do systému rychlého varování RASFF, byla její koncentrace v potravinách překročena nikoliv v násobcích, ale až o tři řády. Časem se pak začal vysoký obsah ethylenoxidu objevovat i například v pastě tahini nebo v sezamovém oleji. Sezam není až tak okrajovou záležitostí, je běžnou součástí směsí určených pro výrobu řady pekařských výrobků, a tato aféra tak citelně postihla i český potravinářský průmysl.

Minulý rok významně poznamenala pandemie koronaviru. Platí to i pro váš obor?

Jindřich Pokora: V potravinářství jistě, jak už jsem zmínil. Co se pak výkonu úřední kontroly týče, tak i zde jsme se museli vypořádat s oběma lockdowny. I úředníci mají školou povinné děti nebo žijí v rodině s rizikovými členy. Počty úředních kontrol se tak logicky snížily, ale tento pokles nebude až tak dramatický, jako to vypadalo letos v dubnu. Velmi se zkomplikoval samotný výkon úřední kontroly, kde byla přijata řada opatření k maximálnímu omezení šíření koronaviru. Znamenalo to vybavení inspektorů rouškami, desinfekcí, rukavicemi atd., podobně jako vybavoval svoje zaměstnance například maloobchod. Také jsme omezili kontroly na místech, kde by přenos infekce měl negativní dopady na zásobování obyvatel – zejména malé obchody na vesnicích. Omezila se také kontrola u výrobců.

V provozech společného stravování probíhala kontrola v podstatě pouze na základě spotřebitelských podnětů. Prakticky nikdo z našich kontrolovaných podniků letošní situaci nezneužil ve svůj sobecký prospěch. Jedinou výjimkou byli někteří výrobci a distributoři doplňků stravy, kteří se snažili zneužít koronavirové epidemie tak, že v označení svých výrobků uváděli, že tyto výrobky zvýší imunitu před nemocí COVID-19 atd. Ale tyto případy jsou již kontrolně vyřešeny. Náš právní řád nepřipouští používání zdravotních tvrzení u potravin.

Petr Vorlíček: I kontroly SVS poznamenal koronavirus. Snížily se počty určitého typu kontrol, například auditů potravinářských podniků, neboť audity vyžadují přítomnost celého auditního týmu krajské veterinární správy a několika zaměstnanců provozovatele. Bylo tedy třeba dbát na ochranu zdraví veterinárních inspektorů i provozovatelů potravinářských podniků. Dále se snížily kontroly zařízení stravovacích služeb, neboť tyto byly v důsledku COVID-19 uzavřeny.

Na co se chcete zaměřit v novém roce?

Petr Vorlíček: V roce 2021 bude i nadále prioritou SVS zabezpečit veterinární prohlídku na jatkách tak, aby byl zajištěn plný, nepřerušovaný chod jatek a porážek v ČR, a to i za předpokladu, že nepříznivá situace v pandemii COVID-19 bude i nadále přetrvávat.

V tomto roce budeme pokračovat v kontrolách dodržování legislativou stanovených pravidel v celém rozsahu od chovu zvířat pro produkci potravin přes jejich porážení, zpracování a uvádění do oběhu včetně kontroly potravin uplatňovaných na společném trhu. S větším důrazem a cíleně budeme sledovat rezidua antimikrobiálních látek a nepovolených nebo zakázaných farmakologicky účinných látek v mase hospodářských zvířat na jatkách a v chovu ryb v rámci kontrolního plánu reziduí a kontaminantů. Zaměříme se také na nelegální uvádění potravin živočišného původu na trh. V souvislosti s výskytem afrického moru prasat v sousedním Německu budeme pečlivě monitorovat a sledovat postup této nákazy.

Jindřich Pokora: Nejraději bych se zaměřil na co nejrychlejší obnovu běžné, rutinní kontrolní činnosti. Ale to bohužel nezávisí na nás. My jsme na obnovu běžné činnosti připraveni, máme schválený plán kontrol na rok 2021 a v něm nové věci, na které se chceme zaměřit. Ty se budou týkat například autenticity některých koření. Máme čerstvou pekařskou vyhlášku, takže jedna z kontrol se zaměří na označování chleba, zda jde skutečně o chléb „kvasový“, nebo „kváskový“, nebo „s kvasem“, případně „s kváskem“. Důsledně bude v roce 2021 kontrolována distribuce vína ve stáčírnách atd.

Ve sledování cizorodých látek se rozšíří spektrum sledovaných pesticidů v naší Národní referenční laboratoři, která působí při pražském Inspektorátu SZPI. Mimo jiné jsem kolegy pověřil zintenzivněním kontroly reziduí denaturačních činidel v alkoholických nápojích. A nemohu opomenout problematiku tzv. dvojí kvality potravin. Zde musíme vyčkat na schválení novely zákona č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který zakotví tuto problematiku do právního řádu ČR. Nicméně, SZPI se již téměř rok na řešení tohoto problému připravuje a průběžně konzultujeme možné postupy kontroly s ministerstvem zemědělství na jedné straně a s Potravinářskou komorou ČR a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR na straně druhé. V České republice by tedy měla být na řešení této klamavé obchodní praktiky připravena jak státní správa, tak i potravinářská podnikatelská sféra.

A tak bych mohl pokračovat ještě dále a dále. Tak si přejme, ať se nám to vše podaří realizovat a ať výsledek kontrol potvrdí, že naši spotřebitelé na tom jsou stále velmi dobře.

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).