Před pár lety jsem byl na Zakynthosu a když jsem poodešel z pláže, byl to dost smutný pohled - všude zanedbané citronovníkové sady, zarostlé buřinou a citrony hnily na zemi. Jejich majitelé se buďto vrhli na turisty nebo na státní podporu. Ale teď by je mohla bída zase naučit něco opravdu dělat a o ty citronovníky se začít starat.
Přesně.
Já osobně nestojím o citrony z Brazílie, které na mně v poslední době bafají v Albertu. Stála bych o řecké, španělské citrony, klidně za vyšší cenu. Nejsem žádný velký ekologista, jen mi prostě připadá dovážení citronů bůhvíodkud jako pitomost, když v naší blízkosti jsou dobré oblasti pro pěstování.
Jinak-citron utržený ze stromu u moře, to je neskutečná lahoda. To se může jít jakýkoliv dovezený citron naložit.
Pane Chrzi, máte tam logickou chybu.
Dotace a cla EU snižují ceny EU produkce a navyšují cenu mimoevropských surovin. Takže je potřeba napsat NAVZDORY ochranářským opatřením EU, nikoli v jejich důsledku, je levnější některé potraviny dovážet přes půl zeměkoule.
Příčinou bude nejspíše levná pracovní síla, levná cena lodní dopravy a úspory z rozsahu, kterých dosahují velcí producenti, velcí dopravci a velké obchodní řetězce. Samozřejmě ty úspory se promítají do ceny pouze dočasně v době likvidace lokální konkurence. Jakmile konkurence odpadne, tak koncové ceny vystřelí nahoru.
Za zvrácené to můžete považovat z hlediska ekosystému, ale pokud se na to díváte výhradně skrz peníze (chamtiví zemědělci ať zdechnou, v HM to mají levnější), tak je vše v tom nejlepším pořádku.
No, toť otázka. Třeba jsem četl výzkum, že EU by byla SE STEJNÝMI NÁKLADY schopna vyrobit dvojnásobné množství mléka, než produkuje nyní. Ale dotace zapřičiňují, že se vyrábí méně (při zachování nákladů).
Pokud někdo dostává dotace na sad (jen proto, že je), může ovoce klidně nechat hnít, protože sama dotace mu zabezpečuje bezpracný a dostatečný příjem (např. není bez zajíamvosti, že jedním z největších příjemců dotací v EU je britská královna). V momentě, kdy by dotace nedostával, musel by se o sad starat a produkci prodat, aby mohl např. zaplatit daň z pozemku.
Problémem zemědělských dotací je, že jsou často vypláceny "na plochu" a nejsou vázány na produkci. Sice se liší od druhu pěstované plodiny, ale dále již nezávisí na velikosti skutečně prodané produkce.
Já jsem dalek toho, abych se tady zastával eurodotací. Šlo mi čistě o logiku věci, kdy dotace zcela jistě nezpůsobí to, že zámořská produkce je levnější. Stejně jako u dovozních cel je samotná podstata těchto opatření, aby domácí produkci zvýhodnili. Pokud máte seriózní zdroj informací, že efekt je opačný, tak uveďte odkaz.
Zamýšlel jste se nad tím, jaký to má vliv na stav našeho českého nebo evropského zemědělství, když při každém nákupu v hypermarketu dáváte hlas cenově akčnímu zboží bez ohledu na to, jestli není dovezené ze zámoří?
Zamýšlel jste se nad tím, jaký to má vliv na stav našeho českého nebo evropského zemědělství, když při každém nákupu v hypermarketu dáváte hlas cenově akčnímu zboží bez ohledu na to, jestli není dovezené ze zámoří?
Zamyslel jste se nad tim, ze to udajne "cenove akcni zbozi" v zahranicnim hypermarketu na uzemi CR je stale drazsi nez (kvalitnejsi) v zahranici pri zde ctvrtinovych platech a neustale vzrustajici realne inflaci (nemyslim ted ty lzi CSU) ? Nechapu cemu se divite.
Divím se tomu, kolik lidí věří hypermarketům, že to s námi myslí dobře :-)
Nepotřebuji nakupovat potraviny v zahraničí nebo si porovnávat maloobchodní ceny potravin u nás a venku, abych poznal, že nás už mají velké obchodní řetězce v hrsti a hezky s námi cvičí.
Ale nejsem zase takový pesimista. Ještě pořád jde žít i bez nich, nebo aspoň nebýt na nich úplně závislý. A to si ani nemusím (zatím) všechno vypěstovat sám :-)
Přesně tak! Původním smyslem dotací bylo, že zboží bude levnější, tím pádem se ho více prodá (což je ale blbost, žaludek máme každý jen jeden a se snižující cenou toho více nesníme, maximálně změníme skladbu stravy - např. změníme poměr mezi pečivem x rýží x těstovinami x bramborami, případně mezi různými druhy masa či ovoce a zeleniny navzájem, ale více toho opravdu nespotřebujeme), nakonec to vede k tomu, že zemědělci ani prodat nemusí, jim stačí, když danou plodinu zasadí. Sklidit ani není nutné, při určité velikosti vlastněné plochy lze dost dobře žít i ze samotných dotací.
Jeden o voze, druhý o koze. Dobře, do diskuze o prodejní ceně jste začal plést výrobní cenu, tak si v tom udělejme jasno.
Ano výrobní cena v EU je vyšší v porovnání s většinou jiných kontinentů. To platí pro téměř všechny obory, zemědělství není výjimkou. Takže musíme čelit produkci z dovozu, jejíž prodejní cena je nižší, než zdejší výrobní cena.
Jak z toho ven?
Var. A)
Nechat EU zemědělce zkrachovat.
Var. B)
Přimět spotřebitele k uvědomělé preferenci domácí produkce, i přes vyšší cenu.
Var. C)
Dotovat zemědělcům rozdíl mezi jejich výrobní cenou a prodejní cenou levného dovozu.
Já nejsem slepým zastáncem dotací ani nehodnotím, jak to v praxi funguje. Píšu to proto, aby bylo jasné, že dotace nejsou PŘÍČINOU ale DŮSLEDKEM toho, že v EU je zemědělská výroba drahá, že EU nechce své zemědělství nechat zemřít a že spotřebitelé odmítají zaplatit více za lokální produkci.
O krachu jsem psal ve variantě A. Už jen žonglujete se slovíčky.
Dotace nemusíte uznávat, to je nějaký váš ekonomický nebo politický názor, který mě nezajímá.
Když se bavíme o vlivu dotace na cenu produktu, tak to je matematika. Pokud někdo tvrdí, že dotace cenu produktu zvyšuje, tak si plete znaménka plus a mínus a měl by si doplnit vzdělání.
V momentě, kdy má zajištěn dostatečný příjem z pouhého vlastnictví půdy, nemusí již efektivně hospodařit, tedy jeho výrobky mohou být dražší, než výrobky toho, pro kterého je SKUTEČNĚ PRODANÁ produkce jediným zdrojem příjmů.
Můj názor je, že dotace evidentně škodí a nejhorší jsou právě ty paušální z výběry půdy, spotřebované nafty (tzv. zelená nafta), atd. Když už (a i to je špatně, ale nejméně špatně), tak jedině dotace dle objemu produkce SKUTEČNĚ DODANÉ na trh.
I tenhle zjednodušený případ máte naruby.
Právě ten, pro koho je jediným příjmem skutečně prodaná produkce, se bude snažit maximalizovat cenu. Zejména pod tlakem dovozců, kteří mohou nabízet stejnou produkci za nižší cenu, než jsou jeho náklady.
Pro toho, kdo už shrábl dotaci, bude každý další příjem jen bonus navíc. I kdyby to měl prodat za polovinu, tak je to lepší, než aby mu to někde shnilo.
Ne nezbytně. Ten, kdo nedostává dotace a je tak závislý na příjmu z prodaného zboží musí prostě své zboží dostat na trh a to i za podmínek, kdy má dojem, že cena není spravedlivá (je to jeho jediný příjem a má-li zaplatit své náklady, zkrátka musí prodat).
Ten, který dostane dotace pokrývající náklady a navíc zajišťující určitý zisk není motivován k ničemu. Jemu to stačí k obživě, nemusí vůbec produkci dostat na trh. Sklízet a produkci prodávat bude dělat jen v tom případě, kdy bude mít pocit, že za svoji práci dostává tolik, na kolik si ji cení (a čím vyšší příjem má, tím více si bude cenit dodatečné jednotky své práce a upřednosťovat svůj volný čas) .
Také není nucen k inovacím (proč, vydělá i tak), plíživě tak dochází ke zvyšování nákladů (případně nedotovaní konkurenti jsou nuceni náklady snižovat). Výsledkem je i přes dotace dražší produkce. Samozřejmě závisí na výši té dotace, zemědělci jako velmi silná lobbystická skupina se mohou snažit prosazovat zvýšení dotací, aby kompenzovali technické zaostávání své výroby nad konkurenty, kteří jsou nuceni svoji výrobu neustále racionalizovat.
Přirovnám to k podpoře v nezaměstnanosti. Když budu dostávat podporu v dostatečné výši, která mi zajistí úhradu mých základních životních potřeb, asi nepřijmu zametání chodníků za stovku za den (nebude mi to stát za to). Když budu umírat hlady, budu to dělat i za polovinu a budu se mnohem více snažit najít zaměstnání, které mi poskytne vyšší standard, než pouhé přežívání.
V předchozím příspěvku jste mluvil o DRAŽŠÍ produkci. Takže se bavíme o dvou farmářích s plnou stodolou, kteří mají co prodávat. Musel byste být padlý na hlavu, abyste šrouboval cenu a nechal to tam shnít, když vám stačí jakákoli nenulová tržba.
Pokud chcete přeskočit k dalšímu problému, že někdo nesklízí, resp. se bráním jakýmkoli nákladům, jenom čerpá dotaci, tak to už jsme úplně mimo původní diskusi o tom, že dotace zvyšují cenu produkce. Jak chcete diskutovat o ceně něčeho, co neexistuje?
S těmi inovacemi jsou to teoretické úvahy, které máte zasazené do špatného kontextu. Cílem dotací není podpořit jednoho sedláka, aby se druhý musel více snažit. Cílem dotací je plošně podpořit svou domácí dražší výrobu a ochránit ji tak proti dovozovému zboží, které má nesrovnatelně nižší náklady.
Traktorem, který má o desetinu nižší spotřebu, to nedoženete, když každý traktorista bere několikanásobně vyšší mzdu v EU, než v Číně nebo v Indii. Nebo jak si představujete prakticky ty inovace vy?
Dovolím si také trochu rozšířit to téma, když jste tady několikrát ostře vyjádřil své 2 hlavní zásady:
- Lokální produkci odmítám nakupovat dráž, když je totéž vedle v HM levnější.
- Dotace jsou čisté zlo, musí být zrušeny.
Dosáhnete tím likvidace domácí zemědělské produkce, což považujete za zdravé (neefektivní nebudeme podporovat). Tím vznikne závislost na externích zdrojích, která znamená dvě hrozby:
1) Cena může vystřelit vysoko nad úroveň té bývalé domácí neefektivní produkce. Nezabráníte tomu, aby klíčoví producenti potravin neuzavřeli kartelovou dohodu jako je třeba OPEC v případě ropy.
2) Druhou hrozbou je diplomatický konflikt. Něco jako současná Ukrajina, kde jde ale "jen" o plyn. Když vám někdo přiškrtí dodávku potravin, bude to ještě o chloupek horší. Producentů, kteří jsou schopni uživit Evropu není na světě zase tolik, abyste to vzal rychle odjinud. Doma budete mít jen lesy, fabriky a golfová hřiště. Pole už budou jen na historických fotkách.
Konec exkurze do vaší vysněné budoucnosti bez chamtivých zemědělců a nespravedlivých dotací.
V předchozím příspěvku jste mluvil o DRAŽŠÍ produkci. Takže se bavíme o dvou farmářích s plnou stodolou, kteří mají co prodávat. Musel byste být padlý na hlavu, abyste šrouboval cenu a nechal to tam shnít, když vám stačí jakákoli nenulová tržba.
Spíše bych to vztáhl k momentu, kdy jsou vyplaceny dotace - tedy v okamžiku vysazení. Pak totiž dotovaný může zjistit, že je pro něj výhodnější plodinu vůbec nesklidit a zaorat, neboť výnos z prodané plodiny mu po odečtení nákladů na sklizeň nepřinese vyšší zisk, než je cena jeho volného času (která je díky dotaci vysoká, neboť mu dotace poskytne zajištění základních životních potřeb).
Články, kdy i naši zemědělci zaorali nějaké plodiny, protože se jim nevyplatilo je sklízet, se tu a tam objeví i v našich novinách.
Pokud bychom v EU dotace vůbec nevypláceli, tak se rozhodně nebojím, že zemědělství zde zanikne. On se vždycky najde někdo, kdo bude chtít něco pěstovat, i kdyby jako zájmovou činnost (jsou různí "eko blázni", kteří se z měst stěhují na venkov a "sedlačí" jen pro svoje potěšení), minimálně bych tomu dal šanci.
A nějakého vydírání bych se moc nebál - je to krásně vidět na Rusku, kterému po uvalení sankcí trvalo jen pár dnů než nahradilo potraviny z EU s pomocí jiných zemí.
Máme spor o to, zda dotace zvyšují nebo snižují finální cenu produkce. Plácáním o nesklizené produkci jen mlžíte, že jste napsal nesmysl.
Rusko jsem já zmiňoval v souvislosti s plynem. To je příklad skutečné závislosti jedné země na druhé.
Potravinová závislost Ruska na EU neexistovala, takže téměř nebylo co nahrazovat. Rusko už několik let pracuje na zabezpečení své potravinové soběstačnosti. Viz např. http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rusko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html
Žádní eko-blázni nebudou živořit, abyste si jejich česnek koupil levněji než čínský. Maximálně si vypěstují nějaký drahý česnek pro sebe, protože ten čínský odmítají žrát.
Ale s tím to přesně souvisí. Dotovaný zemědělec nebude ochoten plodinu sklízet, pokud za ni nedostane částku rovnající se ceně jeho volného času (která je díky dotaci velmi vysoká). To zvýší cenu dané komodity na trhu.
Nedotovaný zemědělec má cenu volného času výrazně nižší (zkrátka musí něco utržit, aby zaplatil náklady), bude tak ochoten produkci sklidit a dodat na trh za nižší cenu.
Tak samozřejmě, že nezkrachují všichni. Zejména přežijí ti, kteří budou svým zaměstnancům platit tolik, co v Číně nebo v Indii.
Myslel jsem, že už jsme se shodli aspoň na tom, že některé plodiny prostě v současné Evropě nevypěstujete se stejnými náklady, jako na jiných kontinentech. Buď se to bude dotovat (ze strategických důvodů chceme nějakou lokální produkci zachovat), anebo ta výroba zkrachuje.
Pokud chcete diskusi vrátit k eko-bláznům, tak ti vám trh neovlivní, ti si budou citróny i česnek pěstovat maximálně pro vlastní spotřebu.
Vy ekologu, neviděl jste náhodou u nějaké bedýnky jablek v HM nápis "podporujeme lokální produkci"?
Tady se koukněte na pár "ekologických" center:
http://cz.worldmapz.com/photo/53715_en.htm
http://www.nelso.cz/cz/place/327606/photo/304966
http://www.europrojekt.com/reference.php?page=logist_arealy.html
Myslím, že z toho kouká jednoznačná ekologická snaha vozit do každé prodejny zboží od nejbližšího producenta ;-)
Než budete pokračovat v srdceryvných výlevech o hnijících citronech na španělských a řeckých polích, tak si přečtěte o skutečných příčinách "citronové" krize třeba zde:
http://www.freshplaza.com/sector/7/citrus
Že bude mít Argentina jako dominantní dovozce citrónů do Evropy velké problémy s úrodou, bylo jasné už začátkem roku. To jen v analýze pana Havla nehraje pokles argentiské produkce na polovinu žádnou roli. Autor také "zapomněl" při tepání evropského protekcionismu zmínit, že jihofričtí producenti ochranářům v EU velmi nahráli, když dodávali do EU citróny napadené plísní CBS.
V jiných zdrojích se dočtete, že španělské (i další evropské) citróny dozrávají až v listopadu. Naštěstí se v regálech našich HM brzy objeví turecká produkce, jenž zachrání ty, pro které je citrón "nenahraditelný".
Vezměte si nějakou učebnici ekonomie a dozvíte se, že ten všemocný TRH je tak skvělý, jen když se blíží "dokonalé konkurenci". Tzn. že máte nekonečné množství dodavatelů a nekonečné množství zákazníků. Jakmile máte na jedné straně monopol nebo kartel, tak hrozí průšvih.
Citróny nám ukázaly, že k tomu ani není potřeba něčí zlé vůle. Stačí vrtkavost přírody, aby byl na trhu nedostatek. Zajímavé každopádně je, že tak drastické zdražení se objevilo jen v ČR a v Bulharsku.
Zde http://www.vitalia.cz/clanky/s-obchodnimi-partnery-se-nevalci-ale-jedna-zeman-to-nevi/nazory/36544/
nebyla řeč o dotacích, ale farmářům jste to neopomněl natřít ;-)
Víte, mně taky dotace vadí. Nikde jsem nenapsal, že je schvaluji, i když mě svou rétorikou do role jejich zastánce neustále tlačíte.
Mně ale vadí nejen dotace EU. Taky mě štvou dotace obchodních řetězců na akční zboží, kterým likvidují (nebo spíše už zlikvidovaly) konkurenci. Můžete říct, že ty dotace nejdou z vaší kapsy, ale přitom už tušíte, že si do té kapsy lžete. Získaná kontrola nad celým trhem znamená, že musíte akceptovat například tu nehoráznou cenu citronu (pokud tedy nedokážete vypít čaj bez něj). Vracíte jim tu investici i s úroky.
Věřím, že jednou za 4 roky poctivě hlasujete proti byrokratům v EU. Taky věřím, že skoro každý den dáváte hlas nadnárodní firmě, která udělala z mnoha podnikavých lidí skladníky a prodavačky, pracující za směšnou almužnu i v noci nebo v neděli. A ještě vás přitom hřeje pocit, že konečně zkrachovalo to řeznictví a večerka, kde vás chtěli ožebračit, když měli rohlíky o padesátník dražší. Říkáte si, jak by je dneska měli dražší nejméně o korunu, když i ten levný HM musel zvednout ceny.
Já se snažím hlasovat pro toho, koho vidím dělat poctivou práci. Těší mě, když vidím, že čím dál více lidí uvažuje podobně a závist prostě hodili za hlavu. Klidně podpoří souseda, který si během hromady let vybudoval dobrou pověst, než velkou firmu, která podniká na hraně, raději občas zaplatí nějakou směšnou pokutu a průšvihy převálcuje mediální kampaní nebo akční cenou.
Řetězce dotují akční zboží ze svého vlastního zisku a nikdo není nucen je kupovat.
Naopak stát nejdříve lidem peníze vezme, aby dotoval vše možné a nemožné a daňoví poplatcíci jsou tak nuceni tyto dotace platit, ať o dané zboží stojí či nikoliv.
Já těm zemědělcům nezávidím, ať si produkují co chtějí a prodávají za kolik chtějí, ale ať nechtějí, ať jim platím dotace z mé kapsy.
Právě že v mnoha případech jejich zboží kupovat jsem nucen. Nemusím to akční, ale musím to jejich, když většina lidí hlasuje svojí výplatou pro HM a ostatní obchodníky nechají z trhu zmizet.
Vy se zase musíte vyrovnat s tím, že většina lidí si zvolila politiky, kteří vám daně zvyšují, aby bylo na dotace.
A tak vy nadáváte na dotace, aby byli lidi chytřejší u voleb a já tady zase vysvětluji, že není rozumné, aby k nám základní potraviny proudily pouze jedním potrubím.
Takže nejprve tvrdíte, že většina současných zemědělců jsou dotační podvodníci. Následně vyvozujete, že zrušením dotací se z těchto podvodníků stanou poctiví zemědělci. Dokonce tak schopní, aby i přes vyšší náklady dokázali konkurovat levnému dovozu ze zámoří.
Dovolím si připomenout, že už je to nějaký pátek, co bylo zrušeno nevolnictví. Ještě přidám postřeh, že ve svém okolí vidím mnohem více lidí, kteří změnili obor svého zaměstnání nebo podnikání, než těch, kteří změnili svůj charakter.
Možná budu vypadat jako velký pesimista, ale obávám se, že tam, kde se nesklízí dnes, se nebude se sklízet ani po zrušení dotací.
Nejsou dotační podvodníci, jen využívají štědrého dotačního polštáře co nejefektivněji. Tedy zasadní plodinu, na kterou jsou nejvýhodnější dotace a shrábnou dotace. Pak si spočítají, že dotace jim stačí na pohodlné živobytí a sklízet se jim již nevyplatí.
Nevolnictví ukládalo pracovní povinnost - však to nikomu nenutím. Kdo nechce bez dotací v zemědělství podnikat, ať půdu prodá nebo daruje, může se např. zalesnit. Však nemusíme pěstovat plodiny, pro které není odbyt.