Málokteré zdravotní riziko se dá ovlivnit naším životním stylem nebo včasnou léčbou tak jako vysoký krevní tlak čili hypertenze. Je totiž pravda, že jakkoli se skon k vysokému tlaku dá například zdědit, nemusí to znamenat, že čím člověk skutečně musí trpět stejně jako jeho předci.
S genetikou neuděláme nic, ale ovlivnit můžeme částečně ony vnější vlivy, tedy nedostatek pohybu, všudypřítomnou sůl, kaloricky bohaté potraviny a skladbu těchto potravin a také vnitřní vlivy, to je naše prožívání vnějších okolností formou stresu,
říká kardioložka Eva Kociánová z olomoucké fakultní nemocnice.
Hypertenzí trpí přibližně 40 procent dospělé populace v České republice. Přitom právě vysoký tlak považují lékaři za nejrizikovější faktor, který může skončit průšvihem, jako je infarkt myokardu nebo například srdeční selhání. Mezi ty další patří obezita, pití alkoholu, kouření, zvýšená hladina cholesterolu, tedy vlastně stejně příčiny, které vedou i ke zvyšování tlaku.
Čím si můžete snížit krevní tlak
Krevní tlak prokazatelně snižuje snížení spotřeby soli, redukce váhy, pravidelný pohyb a balancování stresu relaxačními technikami. Zásadní je rovněž role kouření – tady je dobré vědět, že pouhé nahrazení klasických cigaret elektronickými nestačí, protože na tlak působí zejména nikotin a ten je v obou typech cigaret.
Jaké hodnoty tlaku jsou v pořádku?
- Tlak, při kterém se naše cévy cítí nejlépe, je do hodnot 120/70 mmHg. První hodnota se nazývá systolický krevní tlak a druhá diastolický krevní tlak.
- O vysokém krevním tlaku mluvíme od 140/90 mmHg, tito pacienti už mají být bez výjimky léčení tabletami na vysoký krevní tlak.
- Mezi těmito hodnotami, čili mezi 120 a 140 mmHg, jde o tlak zvýšený, kdy už je potřeba zabrat na režimových opatřeních a u pacientů, kteří jsou ve vysokém riziku, někdy i léčit.
Problém je v tom, že když zvýšený tlak působí na naše cévy dlouhodobě, stačí ovšem už měsíce, nemusí jít o dlouhé roky, jsou cévy vystaveny tlakovému stresu a ztrácejí pružnost. Pravidlo číslo jedna je tak jasné: zdraví našeho srdce musíme řešit daleko dřív, než se začne ozývat.
Je vyšetření srdce součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře? Mělo by být. K preventivnímu vyšetření u praktika – na to by měl každý dospělý člověk chodit jednou za dva roky – má kromě natočení EKG patřit také zhodnocení výše krevního tlaku, krevních tuků a odhad podílu takzvaného viscerálního neboli orgánového tuku. To je tuk, zvaný někdy také útrobní, který se ukládá mezi orgány a výrazně zvyšuje riziko rozvoje onemocnění srdce, cukrovky a také některých typů nádorů.
Co se v těle děje při hypertenzi
Mnoho lidí zvýšený krevní tlak, pokud o něm vůbec vědí, bagatelizuje. Protože nebolí a protože netuší, co všechno se jim kvůli němu v těle mění k horšímu.
Cévy, které jsou při narození pružné a dobře se přizpůsobují pulsům krve z našeho srdce, se při zvýšení tlaku musí začít zpevňovat, lidově řečeno tuhnout. Srdce pak musí vykonávat větší práci, aby průtok do všech částí našeho těla zajistilo, a začne následkem toho ztlušťovat svoji svalovinu.
Odborné studie opakovaně doložily, že člověk se zbytnělou svalovinou srdce má větší riziko rozvoje infarktu myokardu, arytmií a srdečního selhání. Změny způsobené zvýšeným krevním tlakem dopadají i na ledviny, jejichž správná očišťovací činnost je závislá na vysokém průtoku krve glomerulárními klubíčky.
Ledviny jsou kromě srdce také první z orgánů, na kterých se zvýšený krevní tlak může poznat, například podle vylučování látek bílkovinné povahy do moči. Mezi následky zvýšeného krevního tlaku patří i erektilní dysfunkce, proto by měli být všichni muži s tímto problémem pečlivě vyšetřeni, i když o zvýšeném krevním tlaku neví.
Je také pravda, že zvýšený krevní tlak nebolí, ale přesto o sobě může dávat vědět různými příznaky – každý sám o sobě nemusí znamenat nic, ale pokud jich máte více a častěji, rozhodně stojí za to se na svůj krevní tlak zaměřit. Tohle jsou možné projevy vysokého krevního tlaku: bolest hlavy, únava, závratě, dušnost, bušení srdce, tlak na hrudi, poruchy spánku, otoky končetin, hučení v uších, krvácení z nosu, nadměrné pocení, poruchy vidění.
Když se dá tlak ještě vrátit k normě
Podle doktorky Kociánové je důležité uvědomit si, že zpočátku lze orgánové změny způsobené zvýšeným tlakem napravit a organismus vrátit k plnému zdraví režimovými opatřeními, případně léky. Když se ale poškození fixuje, prognóza se razantně horší a také se komplikuje šance krevní tlak léky snížit k normě.
Podstatným hráčem v tomto procesu je nejen výše krevního tlaku, ale také čas, po který působí. V největším nebezpečí jsou pacienti, u kterých působí zvýšený krevní tlak na orgány od věku nižšího než 45 let. Ti mají mnohem vyšší pravděpodobnost rozvoje orgánového poškození v průběhu života a také dvaapůlkrát vyšší riziko úmrtí na potíže se srdcem a oběhovou soustavou.
Kdo by si měl pravidelně měřit tlak?
Každý člověk má mít povědomí o výši svého krevního tlaku. A návštěva jednou za dva roky u praktického lékaře v tomto ohledu nestačí. Lékaři proto dneska doporučují, aby přístroj na měření krevního tlaku zvaný tonometr měl každý doma.
Člověk s vysokým krevním tlakem se má měřit aspoň jednou za dva měsíce několik dnů za sebou dvakrát ráno i večer a z toho vypočítat průměrnou hodnotu. Kdybychom se chtěli spolehnout jen na měření v ordinaci, tak každého třetího pacienta zařadíme špatně. A to i tehdy, když měříme opakovaně,
říká k tomu lékařka Eva Kociánová. Stává se totiž, že v podstatě náhodné měření v ordinaci ukáže úplně jiné hodnoty, než jaké má pacient dlouhodobě. Hrozí tak podcenění léčby, nebo naopak nasazení zbytečně silných léků.
Tonometry se bez problémů dají koupit v lékárnách či zdravotnických potřebách, mnoho typů v různých cenových relacích nabízí třeba značky Omron či Veroval. Výhodou je, pokud přístroj má manžetu Intellisense, která snižuje riziko chybného měření.
Jak má vypadat domácí měření?
U pacientů, kteří mají tlak dobře kompenzovaný, stačí měření jednou za měsíc až dva, vždy dvakrát denně ve stejnou hodinu, ráno před užitím léků a večer před večeří. Musí být přitom splněny podmínky správného měření tlaku – validovaný tonometr, správné nasazení a utažení doporučené manžety, měření vsedě ideálně po dobu pěti minut, ruka by měla být podepřená ve výši srdce, obě nohy opřené o podlahu a záda o opěradlo.
Před vyšetřením se nemá provádět fyzická námaha, kouřit, během vyšetření mluvit. Měření provádíme vždy dvakrát za sebou. Ze všech hodnot za týden, což je celkem 28 měření, se vypočítá průměr, který by měl být nižší než 135/85 mm Hg.
Pokud to tak není, je třeba výsledek konzultovat s ošetřujícím lékařem. Ideální je sedmidenní měření, nejmenší počet po sobě jdoucích dnů měření je čtyři – s tím, že jednotlivé měření neposkytuje informaci téměř žádnou.
Víte, jaký máte krevní tlak?
Odborná spolupráce
Kardioložka Eva Kociánová
MUDr. Eva Kociánová, Ph.D.
I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc, odborná garantka programu Nebuď pod tlakem, který funguje pod Centrem pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc.
Program Nebuď pod tlakem provází pacienta podle potřeby jeden rok až pět let, s každoročním vyhodnocením výsledků a zdravotního stavu.
Po vstupním vyšetření, které zahrnuje například měření kvality spánku a míry stresu, somatické vyšetření a řadu laboratorních vyšetření a zobrazovacích metod, lékaři pacientovi sestaví osobní plán.
ČLÁNKY DO MAILU