Hypertenze a infarkt
Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem při postižení mozkovou mrtvicí, vzniku infarktu myokardu a srdečně-cévních chorob. „Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů aterosklerózy – cévního onemocnění, které způsobuje infarkt myokardu i další cévní onemocnění. Jde o nejčastější onemocnění oběhu vůbec,“ říká kardiolog Michal Vrablík. V České republice trpí hypertenzí téměř dva milióny lidí. „Důležité je, že vysoký krevní tlak nemusí svému nositeli působit žádné obtíže, a proto je vhodné výši krevního tlaku sledovat. K tomu slouží mimo jiné systém preventivních prohlídek, k nimž bychom všichni měli přicházet každé dva roky. Zjistí-li se při opakovaném (a správně provedeném) měření krevního tlaku hodnota vyšší než 140/90 mmHg, hovoříme o arteriální hypertenzi a tu je třeba léčit a sledovat,“ popisuje lékař a zdůrazňuje, že ideální je samozřejmě vysokému krevnímu tlaku předcházet.
Jak předcházet vysokému krevnímu tlaku
Dodržování zásad zdravého životního stylu obecně vede ke snížení hladiny krevního tlaku a také ke kontrole celkového kardiovaskulárního rizika. „Dodržování zdravé diety a zvýšení pohybové aktivity jsou spolu s nekuřáctvím zásadní složky racionálního životního stylu,“ říká doc. Vrablík.
Na vzniku vysokého krevního tlaku neboli hypertenze se podílí více faktorů. Zatímco genetické predispozice neovlivníme, existují i další rizikové faktory, na které bychom si měli dávat pozor. Patří mezi ně obezita (zejména typu jablko), nadměrný přísun soli, nedostatek draslíku, hořčíku a vápníku. Krevnímu oběhu škodí alkohol a kouření. Hypertenzi také v neposlední řadě negativně ovlivňuje hektický životní styl plný stresu.
Pravidelná konzultace zdravotního stavu s lékařem je důležitá a v případě potíží též důsledná medikace. Je ale spousta věcí, které pro sebe můžeme udělat sami. Stačí se řídit následujícími praktickými tipy a úprava životosprávy bude hned o něco jednodušší.
9 tipů pro optimální krevní tlak
1. Pozor na nadváhu a zadržování vody
Omezení solení je historicky hlavním dietním opatřením v léčbě hypertenze. Dvě mouchy jednou ranou zabijete, pokud vyměníte průmyslově zpracované potraviny plné tuku a soli za ovoce a zeleninu. Pět porcí ovoce a zeleniny pomůže zvýšit příjem draslíku, a navíc díky obsažené vláknině pomůže zasytit při nízkém kalorickém příjmu. Pozor, i nárazová konzumace nevhodné potraviny (např. uzeniny) může přivodit zadržování vody a zhoršení tlaku na několik dní.
2. Přidejte draslík
Na zlepšení krevního tlaku se podle studií může podílet i mírný vzestup příjmu draslíku. Dopřávat byste si měli například rajčata či domácí kečup, houby, luštěniny, citrusy, banány, ořechy a celozrnné výrobky. Relativně vyšší obsah draslíku má i kvalitní čokoláda s vyšším obsahem kakaa.
3. Chvála česneku
Snadno dostupným pomocníkem je obyčejný česnek, který na vyšší tlak užívali lidé už ve starověkém Řecku. Za rozumnou dávku se uvádí jeden stroužek denně nebo po dva až tři týdny jeden až dva stroužky česneku s týdenní přestávkou. Konzumace česneku snižuje tlak u lidí s hypertenzí, zatímco normální krevní tlak neovlivňuje.
4. Káva už není strašák
Kofein sice může vést k přechodnému zvýšení krevního tlaku i tepové frekvence, přímý vztah hypertenze a kávy však nebyl prokázán. Pokud si tedy dopřáváte jeden či dva šálky kvalitní kávy denně, nemusíte se nijak omezovat. Vyhnout byste se měli turecké, „zalévané“ kávě, obsahující kvůli dlouhému louhování nežádoucí množství kofeinu i dalších látek, které zbytečně zatěžují organizmus.
5. Omezení alkoholu
Nadužívání alkoholu, byť nárazové, může být výrazně rizikovým faktorem pro vznik hypertenze. Zatímco malé množství alkoholu může působit mírné roztažení cév, vyšší příjem alkoholu už není nejen z pohledu krevního tlaku žádoucí.
6. Pozor na grapefruity
Podle Infolistů Státního ústavu pro kontrolu léčiv by se grapefruitům měli vyhýbat všichni hypertonici, kteří berou léky na vysoký tlak. Grapefruitová šťáva totiž významně snižuje přeměnu některých léků ve střevě, kdy se do těla vstřebá mnohem více účinné látky, než je zamýšleno.
7. Mírná fyzická aktivita
Hýbat byste se měli alespoň pětkrát týdně (svižná chůze, plavání, jízda na kole). Začít můžete půl hodinkou a až si tělo zvykne, zátěž pomalu navyšujte. Pravidelná fyzická aktivita posiluje srdce, které je poté schopné pracovat s mnohem menším úsilím. Vyberte si takový sport, který vás bude bavit – může to být jóga, plavání nebo třeba práce na zahrádce či procházky se psem.
8. Eliminujte stres – naučte se relaxovat
Každý den byste si měli umět udělat čas pro sebe a investovat ho třeba do účinné relaxace, která odbourá nahromaděný stres. Vyzkoušejte např. meditaci všímavosti (mindfullness), která má mnoho prokázaných pozitivních účinků. Spočívá v prostém soustředění na prožívaný přítomný okamžik. Americký biolog Jon Kabat-Zinn, který je jedním z nejznámějších hlasatelů mindfullness v západním světě, doporučuje jako nejjednodušší pomůcku k tomu, jak se odpoutat od rušivých myšlenek a dostat se do přítomnosti, soustředit se na vlastní dech.
9. Domácí kontrola tlaku
Cennou informací pro ošetřujícího lékaře jsou záznamy vlastního pravidelného měření. K dispozici je řada přístrojů na domácí měření tlaku, je nutné používat spolehlivé a prověřené tlakoměry. Při domácím měření tlaku se např. odstraní nepřesnosti dané tzv. syndromem bílého pláště, kdy má pacient vyšší tlak při měření v ordinaci než obvykle. Navíc lze průběžně kontrolovat, zda tlak nevykazuje patologické výkyvy. „Domácí měření se však musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat. Nezbytným předpokladem je použití klinicky ověřených tlakoměrů ideálně vybavených Intelli manžetou, které jsou uživatelsky příjemné, a na výsledky měření se lze spolehnout. Takto získané hodnoty tlaku jsou pro konzultaci s lékařem věrohodné,“ doporučuje Zdeněk Rotal, zástupce společnosti Omron.
Mimo spolehlivého a přesného přístroje je také důležité vědět, jak digitální tonometr v domácím prostředí správně používat. V domácím prostředí je třeba vědět a dodržovat zásady, jak si správně změřit tlak.
Odborná spolupráce
Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Internista, odborník na preventivní kardiologii, předseda České společnosti pro aterosklerózu
Zdroj a více informací: TZ www.krevnitlak.cz
ČLÁNKY DO MAILU