Na jedné straně do ní nasypete spoustu dat od pacientů, na druhé straně vás dokáže upozornit tam, kde je něco špatně, nebo dokáže stanovit diagnózu. A když ji to naučíte, také říci, jaký je ten nejlepší léčebný postup u konkrétního pacienta. Obě tyto schopnosti přitom v čase zdokonaluje. Tak lze zjednodušeně popsat fungování umělé inteligence v medicíně.
Pomáhá při prevenci, nově by mohla i při léčbě
Umělá inteligence, známá také pod zkratkou AI, nenahrazuje lékaře, ale je mu k ruce. Pomáhá mu, aby diagnóza přišla rychle. Je dalším hlasem, který ji stvrzuje, a dokáže být lékaři oporou při volbách léčby.
Nejde o žádnou fikci. Už nyní ji využívají diabetologové při preventivním vyšetření očí a její služby hradí zdravotní pojišťovny. V tuzemské praxi také lékařům vyhodnocuje mamografické či rentgenové snímky.
Nově ji vědci a lékaři učí pomáhat při léčbě chronického selhávání srdce. Tedy stavu, kdy nejpilnější sval v těle není schopný dostatečně pumpovat krev a pacient kvůli tomu může zemřít. Proto je klíčové přijít na onemocnění včas – rychlým nasazením vhodné léčby lze prodloužit život.
Vítáte využití umělé inteligence v medicíně?
Vyhodnotí snímky, předpoví zhoršení zdraví
Na vývoji AI pro kardiologii se podílejí vědci a lékaři z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Společně z kolegy ze Španělska, Nizozemí a Peru vyvíjejí software, jenž by na základě velkého množství dat od stávajících pacientů u těch budoucích dokázal vyhodnotit např. snímky CT, z magnetické rezonance nebo křivky z vyšetření EKG. Na nich algoritmy dokáží okamžitě detekovat jemné změny a abnormality.
Paleta informací, se kterými umělá inteligence pracuje, je ale širší. Její autoři předpokládají, že k dispozici bude mít také informace z anamnézy, lékařských zpráv, výsledky diagnostických testů a hodnot zaznamenaných třeba i samotným pacientem v rámci úpravy životního stylu. „Data jsou v naprostém bezpečí, protože jsou anonymizována a šifrována,“ uvádí ICRC v tiskové zprávě.
AI pomůže informace interpretovat a přesněji vyhodnotit. Cílem je, aby u každého nemocného zvlášť předpověděla riziko zhoršení srdečního selhání a nabídla lékaři při stanovování individuální terapie návodné informace. Diagnóza i léčba by proto mohly přijít rychleji, riziko chyb při ní by se snížilo. Naopak by se posílila pravděpodobnost, že lékař zvolí pro pacienta vhodnou cestu léčby.
Nezbytnost pro zvládnutí epidemie
Vědci s lékaři usilují o vývoj umělé inteligence ovšem i z jiného důvodu. Lidí se srdečním selháváním velmi rychle přibývá. Dynamika nárůstu počtu nemocných je tak velká, že lékaři sami hovoří o epidemii. Systém péče se proto může dostat do situace, kdy počty zdravotníků nemusí na tak vysoké množství nemocných stačit. To platí také pro zdroje veřejného financování léčby. Nehledat řešení by znamenalo, že přinejmenším část pacientů bude dlouho čekat na diagnózu i léčbu.
Umělá inteligence, na jejímž vývoji se podílí desítky kardiologů, softwarových vývojářů i datových vědců, má některé procesy v terapii zrychlit, usnadnit a lékaři zefektivnit jeho práci, což může znamenat i ošetření více pacientů. Správně nasazená terapie pomáhá předcházet dalším zdravotním komplikacím a tím šetří prostředky z veřejného zdravotního pojištění.
„Srdeční selhání je komplexní klinický syndrom a velké množství pacientských dat představují pro zdravotnický personál výzvu,“ říká Roman Panovský, vedoucí výzkumného týmu Noninvasive Cardiac Imaging v ICRC a zároveň kardiolog na I. interní kardiologické klinice FNUSA. „Zrychlené stanovení správné diagnózy je přínosem pro pacienta. Nástroj AI pomůže s rychlou diagnostikou srdečních chorob i lékařům na ambulancích a urgentních příjmech, jejich předání do péče příslušného odborníka se tak odehraje ještě rychleji než doposud,“ dodává lékař.
„Zásadní je centralizace informací. Pokud přijde do ambulance pacient, nástroj umělé inteligence pomůže jednat rychleji na základě už mnohokrát řešených případů jinde po světě. Stejné příznaky totiž mohl mít třeba pacient ve městě XY, a jelikož z jeho dat vychází software AI, který má k dispozici i celý proces jeho léčby, a tedy ví, co skutečně zafungovalo, může mi pomoci pacienta nejen rychleji diagnostikovat, ale i navrhnout tu nejlepší léčbu,“ vysvětluje výhody využití umělé inteligence Roman Panovský.
S rozvojem AI je nutná také její regulace
Jenže nejde jen o zdravotníky. „Přímými uživateli nástroje budou nejenom samotní ambulantní kardiologové, ale i pacienti, případně i další subjekty zdravotní péče. Chceme pochopit zkušenost samotného kardiologického pacienta a naučit umělou inteligenci pracovat s jeho obavami,“ dodává docent Panovský.
On i jeho kolegové jsou přesvědčeni, že AI má potenciál zcela proměnit zdravotní péči. Zároveň upozorňují, že její využití s sebou nese mnoho etických, právních i bezpečnostních otázek. Proto existuje také mezinárodní iniciativa, jež chce stanovit a udržovat standardy pro její používání. Budou používání umělé inteligence nejen regulovat, ale zároveň usnadní rozvoj a její zavádění do ordinací lékařů.
ČLÁNKY DO MAILU