Malá bílá místnost a v ní překvapivě žádný mikroskop. Na menším stolku trůní jiný stroj – separátor, jenž dokáže oddělit jednotlivé složky krve. Visí na něm dva vaky. Jeden tmavě červený, další žlutý, protože tekutinu v něm již přístroj zbavil červených krvinek.
Co se dozvíte v článku
Na oddělování složek krve pacienta s rakovinou dohlíží dvě ženy. Většinu času, kdy je pozorujeme přes sklo z chodby, stojí na místě a pracují jen jejich ruce. Míru soustředění lze vyčíst pouze z očí, nic jiného nevidíme – mají na sobě bílý overal, přes ústa roušku. V místnosti se zvláštním režimem nemohou několik hodin jíst, pít nebo si odskočit na WC.
Česká stopa v buněčné terapii
Je polovina listopadu a díky exkluzivnímu pozvání můžeme v tandemu redaktorka-fotograf vidět počáteční fázi výroby buněčné terapie, kterou na amerických onkologických pacientech testuje společnost Sotio ze skupiny PPF. Biotechnologická firma, která se snaží vyvinout a ideálně v budoucnu uvést na trh novou buněčnou terapii.
V českých laboratořích její sesterské firmy SCTbio se momentálně vyrábí terapie nazvaná BOXR pro první fázi klinického výzkumu. To znamená, že vědci ze Sotia s pomocí lékařů na malém počtu nemocných nyní ověřují bezpečnost terapie a nastavují správnou dávku. Patent spolu s týmem specialistů Sotio získalo před několika lety koupí od americké společnosti, která BOXR vyvinula.
Zda BOXR funguje, nebo ne, to zatím nevíme,
říká Luděk Sojka, generální ředitel SCTbio, jenž pracoval i v Sotiu v době, kdy tato firma vznikala. Účinnost nadějné terapie se bude prověřovat na více pacientech až ve druhé fázi testů ze tří. Zda se do ní BOXR dostane, zatím není jisté. „Pravděpodobnost, že vývoj onkologického léčiva dopadne úspěchem, je v době, kdy jej podáváte v klinické studii prvnímu pacientovi, jen pět procent. Ve třetí, tedy závěrečné fázi testování se zvyšuje na asi 35 procent,“ doplňuje Richard Kapsa, ředitel komunikace Sotia.
Pokud bude mít BOXR dobré výsledky, druhá fáze klinické studie začne nejspíš letos. V tom případě by se terapie podávala dalším 80 až 100 pacientům včetně těch českých. Sotio na svých klinických studiích spolupracuje mimo jiné s Fakultní nemocnicí Motol, která nyní buduje nové onkologické centrum, nebo Masarykovým onkologickým ústavem.
Terapie využívá upravené krvinky
BOXR má ambici stát se dalším lékem fungujícím na principu nazývaném CAR-T. Tak se označují buněčné terapie využívající pacientovy bílé krvinky, konkrétně T-lymfocyty. Cílem je pomocí geneticky upraveného viru pozměnit T-lymfocyty tak, aby rozeznaly nádor a tím umožnily vlastní imunitě pacienta s ním účinněji bojovat.
CAR-T terapie byla poprvé pacientovi podána v roce 2012 v USA, nyní je v onkologii registrováno již sedm léčiv využívajících tento princip. Používají se k léčbě leukémií a nádorů krve. BOXR má ambici uspět v léčbě takzvaných solidních, neboli pevných nádorů. Tedy takových, u nichž si shluk nádorových buněk kolem sebe vybuduje ochranný obal, kvůli kterému si s ním imunita neumí poradit. Na časté nádory s vysokým počtem nově nemocných za rok zatím žádná schválená buněčná terapie neexistuje. Konkrétně Sotio nyní testuje buněčnou terapii u pacientů s karcinomem jater, plic, měkkých tkání (tzv. liposarkom) a karcinomem Merkelových buněk (tzv. MCC).
Cílem je upravit T-lymfocyty tak, aby byla léčba co nejúčinnější. Při výrobě upravujeme nejen samotné T-lymfocyty, ale také protein, který reguluje energetický metabolismus buňky v mitochondriích. Ty jsou odpovědné za buněčné dýchání. Díky tomuto posilujícímu faktoru spoléháme na to, že imunitním buňkám BOXR dodá dostatečnou energii na to, aby byly schopné prorazit povrchovou bariéru pevného nádoru a zpřístupnit jej ostatním imunitním buňkám. Preklinická data BOXR toto prokázala,
vysvětluje Luděk Sojka.
Genová a buněčná terapie
Buněčná terapie – nazývaná také jako somatická – využívá schopnosti imunitních buněk rozpoznat nádorovou buňku bez nutnosti jejich genetické modifikace.
Genová terapie – známá z léčby spinální svalové atrofie nebo léčby malého Martina je buněčnou terapií, ale na rozdíl od té somatické pozměňuje genetickou informaci na úrovni DNA nebo RNA.
Jak genová, tak buněčná terapie může být buď autologní (vyrobená z buněk samotného pacienta), nebo alogenní (vyrobená z buněk dárce a použitelná pro více pacientů). BOXR patří k autologním genovým terapiím.
BOXR posílají do zahraničí
Sotio aktuálně spolupracuje se dvěma zámořskými onkologickými centry v Houstonu a Milwaukee – volba na tato zařízení padla proto, že v USA bylo snazší a rychlejší studii schválit a vyplatí se i s přepravou vzorků krve či terapie přes oceán, pacienti nikam cestovat nemusí. Vyvíjet celý lék v Americe by nicméně bylo dražší. Kvůli urychlení klinického výzkumu chtějí ještě letos výzkumníci terapii začít vyrábět i pro pacienty z Velké Británie.
První fáze klinické studie se mají účastnit dvě desítky onkologicky nemocných, u nichž již byly vyčerpané možnosti jiné léčby.
Jak jsou krevní buňky pacientů přepravovány z USA do Prahy, si přečtete zde.
Americký pacient
Buňky, s nimiž v holešovických laboratořích SCTbio v polovině listopadu výzkumníci pracují, patří americkému pacientovi. Osmému, který dostal BOXR v rámci první fáze klinické studie.
Zda jde o muže, nebo ženu, nevíme. Věk můžeme tipovat od 60 let výše. Trpí konkrétním typem rakoviny plic, na který už nezabírá žádná dostupná léčba.
Periferní buňky z krve američtí lékaři pacientovi odebrali ve středu 13. listopadu, do Prahy přiletěly z Milwaukee druhý den. Upravené v podobě terapie BOXR se vrátily zpět 25. listopadu. Pacientovi byly podány v USA 16. prosince.
Spočítat buňky, zkrotit virus
I když jsou pacienti ze zámoří, výroba Boxru je komplet česká a celá se nyní odehrává v jedné z kancelářských budov v pražských Holešovicích. SCTbio má ovšem do budoucna ambici postavit nové čisté prostory s větší výrobní kapacitou nedaleko Pražského okruhu s dobrou dostupností ruzyňského letiště.
Největší čisté prostory v ČR
Holešovické zázemí je unikátní v tom, že patří mezi vůbec největší čisté prostory v Česku. Čítají 2000 metrů čtverečních, na kterých jsou kromě skladovacího zázemí a podpůrných prostor i deset menších a tři výrobní laboratoře. Zároveň patří do první desítky evropských největších prostor pro výrobu buněčných terapií.
Samotná výroba Boxru trvá přibližně týden, záleží na konkrétní dávce. Na začátku ze směsi krevních buněk s převahou T-lymfocytů oddělíme bílé krvinky do dalšího vaku,
popisuje Luděk Sojka, co v laboratoři dělají dvě soustředěné dámy, které zmiňuji v úvodu textu.
Oddělené krevní buňky čeká úprava a kultivace, při které se namnoží. Izolované T-lymfocyty smícháme s virem, využijeme při tom jeho přirozené vlastnosti infikovat cizí buňky. Virus jsme ovšem předem upravili – vložili jsme do něj genetickou informaci, kterou chceme dále vložit do T-lymfocytů pacienta. To se stane, aniž by virus ublížil, protože když je upravený, nedokáže se sám množit,
dodává nejvyšší manažer SCTbio, který je zároveň profesí molekulární biolog.
Viry se používají v genové léčbě jako takzvané vektory, tedy nosiče geneticky upravené informace, v tomto případě jde o vektor z takzvaného gammaretroviru.
Úprava gammaretroviru patří k nejcennějším dovednostem SCTbio. Výzkumníci jej přitom dokáží vyrobit do zásoby. Při teplotě minus 190 stupňů Celsia uchovávají aktuálně virový vektor až pro sto pacientů. Za těchto podmínek vydrží i několik let, přičemž odborníci si vždy rozmrazí jen takové množství viru, kolik ho je třeba pro konkrétního pacienta.
Ve chvíli, kdy virový vektor T-lymfocyty změní, začnou výzkumníci pracovat na pomnožení BOXR-buněk. Čím hmotnostně těžší je pacient, tím více buněk v terapii je třeba.
Kolik BOXR stojí
Sotio koupilo práva k přípravku BOXR od americké biotechnologické firmy v roce 2020 za 12 milionů dolarů. Ze světových statistik vyplývá, že úspěšný klinický vývoj nového léku přijde přibližně na jednu miliardu dolarů. Aktuálně dostupné, již schválené CAR-T terapie pro jednoho pacienta stojí zhruba půl milionu dolarů. V případě Boxru zatím výdaje na počáteční klinický výzkum platí PPF, do budoucna se počítá se vstupem dalších investorů.
Kromě výroby po celou její dobu neustále dochází ke kontrolním testům. Následuje nahrazení kultivačního roztoku tím, v němž budou upravené buňky zmrazeny, protože zatímco krev pacienta z USA do Prahy putuje zchlazená, BOXR z Prahy do USA letí hluboce zmrazený. Zamrazování přitom musí být velmi pozvolné – co minuta, to stupeň dolů, jinak by upravené buňky popraskaly.
Před přepravou je BOXR zavřen do speciálního přepravního boxu, který dokáže teplotu hluboko pod minus 100 stupni Celsia udržet i týden. V něm cestuje z ruzyňského letiště zpravidla přes Německo zpět do USA.
Léčení jednorázovou infuzí
Zmrazený vak si na zahraničním letišti přebírá specializovaná firma, která jej kvůli karanténě krátce uskladní, aniž by narušila chladový řetězec. Ve chvíli, kdy v Praze znají všechny výsledky zkoušek kvality, zamíří potenciální léčivo do amerického onkologického centra.
Pacient, kterému před několika týdny lékaři odebrali kvůli výrobě terapie krev, se na podání Boxru připravuje několik dnů předem. Zdravotníci mu mimo jiné aplikují látky, které mu vybijí jeho vlastní T-lymfocyty. Lékaři BOXR rozmrazí až u lůžka pacienta a terapii podají ve formě jednorázové infuze.
Buňky zůstanou nejspíš trvale
Výše popisovaný proces trvá celý řádově tři týdny až měsíc. Sotio se ale snaží do budoucna tento čas zkrátit. Dalších třicet dnů lékaři i pracovníci biotechnologické společnosti čekají, jaká bude odezva organismu. Pacient je pečlivě sledovaný a podstupuje vyšetření, jež mají v této fázi klinického vývoje primárně prokázat bezpečnost Boxru. Ideálem je ovšem kompletní remise pacienta, tedy aby nádor zcela zmizel. Zda se to stane, zatím není jasné.
Upravené T-lymfocyty by i po odstranění tumoru v organismu pacienta měly zůstat a dál se dělit. Existuje tedy doposud neověřený předpoklad, že o boxr-buňky pacient nikdy zcela nepřijde, což může pomoci předcházet návratu nádorového onemocnění.
Na druhé straně je otázkou, zda samotná CAR-T terapie nemůže způsobit jiný typ rakoviny. Toto téma řeší lékové autority u již schválených léčiv na hemoonkologická onemocnění. Luďka Sojku tyto pochybnosti nezneklidňují. Podle něj je logické, že s tím, jak roste počet pacientů léčených CAR-T terapií, objevuje se také více jednotlivých nežádoucích účinků. V tuto chvíli ale podle něj benefity CAR-T terapie jednoznačně převažují nad riziky léčby pro pacienty, kteří by jinak neměli šanci na záchranu života.
Odborná spolupráce:
RNDr. Luděk Sojka, Ph.D.
Molekulární biolog a odborník na buněčnou terapii. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil na Akademii věd, od roku 2011 pracuje pro skupinu PPF – v roce 2021 se stal generálním ředitelem společnosti SCTbio. Je vědeckým pracovníkem Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
ČLÁNKY DO MAILU