Názory k článku Vyženěné a vyvdané děti: máme je rádi jako svoje vlastní?

Vztah k našim potomkům je dán pokrevnou dědičností. Síla pokrevnosti byla v minulosti velmi silná, kdo "nebyl z mé krve", jakoby neexistoval. Poznatky z duchovní vědy říkají, že vývojově se pokrevní pouto bude v budoucnosti rozvolňovat a místo něho nastoupí "bratrskost", vztahovost tzv. "vedle sebe" , tedy ne "po sobě". Ale to je ještě vzdálená budoucnost a prozatím se nadále budem potýkat s poměry - "moje děti versus tvoje děti".