Důvodů, pro něž začneme uvažovat o tom, co jíme, může být celá řada. Někomu jde o figuru, jiný potřebuje podávat lepší výkony v práci, další se chystá zdolat Mont Everest. Těžce fyzicky pracující pociťuje únavu těla, kancelářská krysa má problémy s trávením… Začneme hledat někoho, kdo tomu rozumí a poradí. Ale kde?
Místo odborníka piksla s dietou
U nás zatím odborní poradci „přes výživu“ úplně běžní nejsou. Proč, když potenciálních klientů, kterým už nestačí knížky a články o výživě či dobře míněné rady instruktora ve fitcentru, musí být už celá armáda? A tam, kde je poptávka, by měla přece být i nabídka.
Asi to bude tím, že poptávka po výživových poradcích nebývá dobře formulovaná. Že není společenská, jak říkají sociologové, a že ji není hlasitě slyšet. Je to vskutku tak – člověk se často stydí zeptat, poradit s odborníkem a uchyluje se k neosobnímu řešení, které je po ruce. Vždyť přece stačí zaplatit za „pikslu“ s dietou, prostudovat návod a pár týdnů skutečně hubnout, než zjistíte, že jste se octli v bludném kruhu, trefně označeným jako jo-jo syndrom. Nebo si koupit permanentku do fitcentra, oddávat se nadšeně aerobiku, saunování a solárnímu opalování. Vždyť úspěch se určitě musí dostavit, a to velmi rychle, aniž byste museli držet svůj jídelníček pevně pod kontrolou. Hlavně že máte pod kontrolou svoje tělo!
Jste vůbec schopni sami kontrolovat něco tak bytostně spjatého s vaším egem, tradicí, výchovou, prostředím a zaměstnáním, jako je váš jídelníček a stravovací návyky? Pokud si nejste jistí, u koho hledat radu?
K tématu: Sportuji, ale nehubnu. Proč?
Aby vám to bylo hned od začátku jasné – autor tohoto příspěvku JE výživový poradce. A pokusí se na příkladu potenciálního zájemce o změnu stravovacích návyků vysvětlit, co jeho odbornost a služba obnášejí. Co je tedy poradce pro výživu zač, s čím vám může pomoci, v jakých případech se na něj obrátit a kde ho hledat.
Chci něco změnit – kdo mi poradí?
Dietní sestra nebo nutriční terapeut je bytost, kterou někde za zdmi jen tuším, když ležím v nemocnici. Asi dokáže sestavit žlučníkovou dietu, a nejenom ji. Ale proč tedy proboha v nemocnici vaří takové blafy? Proč mi tam všechny návštěvy nosí bez vyzvání spousty ovoce a minerálek, jako by tušily, jak málo mi přeslazený čaj a mastné rozvařené zelí vyhovují?
Slyšel jsem dietní sestry z velkých pražských nemocnic mluvit párkrát o zdravé výživě v rádiu. Poslouchalo se to pěkně, což o to. Ale proč se tedy v nemocnici tak strašně vaří? A proč je dole v nemocničním bufetu taková fronta pacientů, přestože na pokoje nosí jídlo 4× denně?
Univerzální rady na míru? Těžko
Knížka o výživě, to je dobrý poradce. Musí umět uspokojit několik tisíc čtenářů a pomoci jim vyřešit jejich stravovací problémy. Tabulky, vzorce a vzorové jídelníčky v ní platí pro všechny! Anebo přece jen pro mě platí něco jiného, co selhává u jiných? Umím se natolik dobře pozorovat a vím, co mám na sobě vlastně sledovat, abych se nějak vyčlenil, či naopak správně zařadil mezi ty tisícovky čtenářů, jímž je knížka určena?
Přečtěte si: Nejčastější mýty a omyly ve výživě
Tuhle jsem seděl s kalkulačkou v ruce a mezi jednotlivými jídly počítal jejich výživové hodnoty z tabulek v příručce zdravé výživy. Samé gramy, proboha i mikrogramy (co to je?), a kalorie, dokonce desetinná místa, s nimiž jsem měl odjakživa problémy. Protože příručka radila, abych jedl 6× denně, nic jiného kromě jídla a počítání jsem tehdy už nestihl. S jistotou, že teď už konečně vím, co jím a že mám svoje menu pod kontrolou, jsem knížku odložil.
Jaké však bylo moje překvapení, když jsem si po čase koupil jinou příručku! Výživové hodnoty vůbec „neseděly“ a údaje o některých potravinách, zrovna těch, které jsem měl na jídelníčku nejčastěji, tam úplně chyběly. Tak to tedy ne, řekl jsem si, tudy cesta asi nepovede, a začal jsem záměrně ignorovat každotýdenní invazi kuchařek a dietologických příruček na knihkupecké pulty.
Čtěte dále: Co jíst – druhá porce největších nesmyslů
Svalovcem snadno a rychle (a draze)
Instruktor ve fitcentru, kam jsem začal chodit, abych si vylepšil postavu, se zpočátku zdál být tím nejlepším řešením. Blahosklonně vyslechl mé problémy mezi výdejem klíčků od šatnových skřínek a inkasem vstupného od návštěvníků, což měl zřejmě v popisu práce na prvním místě. Potom pokýval hlavou a začal lehce sypat z rukávu názvy přípravků v angličtině, které zaručeně vyřeší moje problémy. Více svalů a méně tuku? Na to máme perfektní gainer (rozuměj „nabírač svalů“) a burner (rozuměj „spalovač“). A ještě boron (rozuměj bór) a chromium (rozuměj chróm), skoro jako při zušlechťování oceli.
Zatočila se mi z toho „zušlechťování hlava“, ale příslib, že to bude fungovat i na mne, jako to funguje u všech návštěvníků fitcentra, kteří si to přede mnou koupili, mě zahnal k nejbližšímu bankomatu. Tam bohužel moje nadšení skončilo. Zjistil jsem totiž, že bych na doporučený balík přípravků musel vlastnit aspoň diamantovou platební kartu.
Čtěte také: Anabolika neohrožují jen vrcholové sportovce
Vím, co chci?
Hledám odborníka, který mi bude umět nejen poradit, ale také vzít záruku za výsledky svých rad a návodů. Nestačí však jen hledat, ale musím vědět, co hledám. Pomohl mi nečekaně jeden známý, který žije v Mnichově. „Podívej se, když víš, koho hledat, tak ho určitě najdeš. Dej si inzerát! U nás jsou plné noviny nabídek takových Diät-Beraterů.“ Vyzvídal jsem, co takový poradce nabízí. Jak seznam narůstal, začal jsem v duchu počítat, jestli na takového poradce, i když ne z Bavorska, budu vůbec někdy mít. Známý mě dorazil, když sebevědomě prohlásil, že u nich to jde někdy na pojišťovnu.
Čeští poradci mají svoji Alianci výživových poradců řídící se etickým kodexem, chodí na kurzy poradenství pořádané už od roku 2004 a vzdělávací semináře akreditované touto odbornou aliancí.
Jaké služby by tedy měl umět poskytnout i český poradce?
- Ušít můj dlouhodobý jídelníček, den po dni, jídlo po jídle a chod po chodu, na míru právě mně. Zohlednit přitom můj zdravotní stav, věk, rodinný život, možnosti v zaměstnání, chuťové návyky a v neposlední řadě i obsah mojí peněženky. A hlavně mít na mysli cíl, kterého chci zlepšeným stravovacím režimem dosáhnout (zhubnout, přibrat, podávat lepší výkony v práci či ve sportu atd.).
- Připravit mi speciální jídelníčky pro případ dovolené, nedej Pánbůh podle diagnózy lékaře v případě nemoci či pro případ, že se rozhodnu hubnout poněkud radikálněji, aby mi neujel vlak kamsi, kde ho už nedohoním (obezita).
- Dát sportovcům, hercům, těžce fyzicky pracujícím nebo modelkám taková výživová doporučení, která budou v praxi fungovat tak, že je v jejich zaměstnáních nebudou příliš omezovat, ale naopak podporovat.
- Umět neomylně stanovit výživové hodnoty potravin a jídel, s nimiž se našinec běžně setkává na regálech supermarketů, v hospodách i lepších restauracích, nebo na které dostal z nějakých důvodů prostě najednou chuť.
- Vymýšlet fungující triky, jak odstranit špatné a zakořeněné stravovací návyky, které nás deformují vnitřně i navenek (např. příliš tučná a slaná strava, nevhodně rozvržená během dne, chudá na vitaminy, vlákninu a kdoví co ještě).
- Umět nalézt kompromis mezi skutečnou potřebou energie a energetickou hodnotou naší stravy tak, abychom jedli přiměřeně svým potřebám, a ne svým chutím a návykům.
- Poradit, jak na snížení hladiny obávaného cholesterolu v krvi (ostatně, máme ji téměř všichni v Čechách zvýšenou).
- Vybrat vhodné a potřebné doplňky stravy (např. vitaminy a minerály), které by podpořily naše úsilí, pokud možno rozumně se chovat i při stravování, a ne takové, o jejichž „kvalitě“ vypovídá jen jejich cena nebo reklama.
Seženu takového poradce i v Čechách? Nakonec jsem ho přece jen našel. Kde jinde než na internetu. Aspoň mi svými radami neublíží!
ČLÁNKY DO MAILU