Nikdy bych tomu nevěřila, ale zavařuju a křečkuju na zimu. Ještě před pár lety jsem se na cpaní okurek do sklenice nebo vypeckovávání švestek dívala skepticky. Letos už mám na tři desítky sklenic s různým obsahem a nemíním v zavařování ustat.
K zavařování se hodí praktické užitečné tipy, třeba z kuchařky po babičce
V září mi bude třicet a nejsem žádná domácí hospodyňka. K zavařování mě dovedla nutnost. Rozhodla jsem se prožít svůj život s minimem přídatných látek a dát přednost čerstvým potravinám. Když jsem zjistila, co vše se vejde do jahodové zavařeniny, zařekla jsem se, že ji už nikdy nevložím do nákupního košíku. Protože ji ale miluju na čerstvém chlebu s máslem, nezbylo mi nic jiného, než si ji vyrobit doma.
Mé pečlivě zalévané, hnojené a okopávané záhony neurodily příliš jahod. Nezbylo než je sehnat jinde. Na jahodovém poli to nádherně vonělo a já si v opojném vzrušení koupila pět kilo jahod. Doma to začalo: zbavit je šťopiček, vařit s cukrem. A vařit hodně dlouho, předlouho. Jahody nemají pektin, tedy látku, která způsobuje rosolovatění. Proto bylo třeba trochu pektinu přidat, jinak bych se snad uvařila i s jahodami. I přesto mi vaření jahodové marmelády trvalo čtyři hodiny (naštěstí na chalupě, kde jsou kamna na dřevo). Vítězně jsem svojí první marmeládou naplnila asi 16 skleniček.
Přečtěte si: Zavařování i pro nešiky
Rychlý džem z rybízu a jiných bobulí
Dlouhé vaření jahodové marmelády mě neodradilo. Proto jsem se minulý víkend pustila do tvorby dalších zásob. A to rybízovo-jostového džemu. Chutná skvěle sladkokysele, a pokud se do něho budete chtít pustit, můžu vás hned na začátku uklidnit, že ho nebudete vařit ani hodinu. Rybíz totiž pektin obsahuje přirozeně a tuhne tedy mnohem rychleji.
Na kilo rybízu (použila jsem červený, černý, bílý i jostu – křížence černého rybízu a angreštu) potřebujete podle kuchařky po babičce asi 0,5 kg cukru (dala jsem o trochu méně). Použít můžete samozřejmě hnědý, třtinový. Pokud máte odšťavňovač ovoce, naházejte do něho celé rybízové trsy a připravte si ovocnou šťávu – lépe se vám tak připraví džem. Množství cukru se odvažuje podle váhy šťávy. Když máte přípravy hotové, začněte džem vařit – do šťávy vsypte cukr a za občasného míchání vařte.
Čtěte téma: Odšťavňovače skousnou jablka vcelku, víc jim vadí drobné ovoce
Důležité je poznat, kdy skončit s vařením a nalít směs do sklenic. Je na to jednoduchý trik, který jsem vyčetla ve staré kuchařce – lžičkou kápněte trochu zavařeniny na talířek a nakloňte ho, když nepoteče a během chvilinky ztuhne, je ten správný čas. Samozřejmě to chce cvik. Například moje jahodová zavařenina je víc tekutá, ale jsou v ní krásně veliké kousky ovoce, takže to zase tak nevadí.
Džem nalévejte sběračkou do vymytých sklenic, které jste před tím nahřáli v troubě. Budou horké, takže je držte v utěrce. Přizvěte partnera, ať vám pěkně utáhne víčka. Před tím ale otřete okraje sklenic i víčka samotná – neměla by na nich být žádná nečistota. Sklenice se zavařeninou otočte dnem vzhůru a nechte takto přes noc.
Zavařování rajčat: letní chuť na zimu
Už pomalu dozrávají. Také už se nemůžete dočkat té úžasné chuti domácího rajčátka? Je šťavnaté, plné slunce a rajské chuti. Už loni jsem přemýšlela, jak si ty božské plody uchovat na zimu. A pak jsem narazila na jednoduchý recept. Rajčata je možné úplně snadno zavařit a mít je tak po ruce na těstoviny pomodoro, tomatovou polévku či jiné lahůdky italské kuchyně.
Rajčata omyjte a přepulte (ta větší rozkrojte na čtvrtiny). Vložte je do vymytých sklenic, otřete jejich okraje a zavíčkujte. Takto připravená rajčata se zavařují při 80 °C po dobu asi 30 minut. Sterilizace je jednoduchá – na dno velkého hrnce dejte utěrku, aby se sklenice nedotýkaly přímo dna hrnce a nepraskly. Vložte sklenice a naplňte hrnec vodou. Teplotu vody si měřte průběžně teploměrem na zavařování.
Výhodou je, že nepotřebujete žádný nálev, protože sama rajčátka pustí vodu. Trošku se scvrknou, ale zachovají si lahodnou chuť. Navíc jdou velmi snadno loupat. U nás vydržely sklenice s rajčaty asi do půlky zimy, a pak se mi po nich stýskalo. S napětím proto očekávám letošní úrodu – a asi tušíte, že chci, aby bylo rajčat hodně.
Bylinky v oleji
Bylinky se na zimu uchovávají snadno – stačí je nasušit nebo zamrazit. Ale můžete být i originální. Připravte jim olejovou lázeň a sobě úžasné přírodní dochucovadlo salátů i těstovin. Základem je kvalitní olivový olej. Nejlépe za studena lisovaný. Přece jen ho budete používat pro studenou kuchyni. Připravte si také podlouhlé sklenice s víčky (například od oliv). K nakládání do oleje se hodí například tymián nebo rozmarýn, což jsou velmi aromatické bylinky. Na 200 ml oleje dávám necelou polovinu hrsti. Záleží na tom, jak intenzivní olej chcete mít. Bylinky můžete doplnit také stroužkem česneku.
Jinak je to jednoduché – čisté a hlavně suché sklenice naplňte suchými snítky bylinek (opravdu by se vám do nakládání neměla připlést voda či nějaká nečistota) a zalijte vlažným olejem (cca 60 °C). Uzavřete a uchovejte v chladu a suchu. Nechejte louhovat asi 3 až 4 týdny, kdy je olej připravený k použití. Pokud chcete někomu věnovat jako pozornost nebo si vyrobit dárky na Vánoce, sceďte po vylouhování olej a jako ozdobu do něho vložte sušenou bylinku. Vydrží déle hezká.
Nepřekonatelné pesto z bazalky i rukoly
Asi za největší úspěch tohoto léta považuju kromě první jahodové zavařeniny bazalkové pesto, které se mi podařilo vyrobit. A bylo nejlepší, jaké jsem kdy jedla. Čerstvá bazalka voní velmi intenzivně a pestu dodá ten pravý šmak. Kromě tří hrstí bazalky (nebo rukoly, protože pesto z ní je také výborné) budete potřebovat šest lžic olivového oleje, lžičku soli, stroužek česneku, tři lžíce piniových oříšků a šest lžic parmezánu. Suroviny rozmixujete a pesto je na světě.
Protože se mi urodilo hodně rukoly (vyzkoušejte její pěstování i v truhlíku na balkoně, roste rychle), vyrobila jsem pesto do zásoby. Protože olej a sůl působí jako přírodní konzervant, mělo by pesto vydržet několik týdnů v ledničce. Ale do té doby ho určitě sníme.
ČLÁNKY DO MAILU