Kdekdo řeší, zda pije mléko čerstvé nebo trvanlivé. Podobně složité to je i u dalšího mléčného výrobku, kterým je máslo. Kupujete máslo čerstvé, nebo prostě jen máslo? Ano, je v tom rozdíl. A v řadě dalších věcí…
Přečtěte si: „Čerstvé mléko“ není čerstvé, ale pasterované
Není to tak dávno, co musel řetězec Tesco z pultů stáhnout špatně označené máslo. Nápisem „čerstvé máslo“ se totiž pyšnil výrobek, který byl ve skutečnosti jen máslem. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Máslo – čerstvé, tradiční, nebo stolní?
Zatímco čerstvé máslo smí být nejvýše dvacet dnů staré, máslo bez tohoto označení se většinou na pulty dostane po kratším či delším skladování v hluboce zmrazeném stavu. Uchovává se při minus osmnácti stupních, pak ho výrobce musí nechat dojít na teplotu mezi 4 až 7 stupni a takzvaně přešlehat – přesněji řečeno jde o máslo stolní, ale jelikož toto označení lidé znají a vnímají tak, že jde o výrobek o něco horší kvality, výrobci si ho rádi odpustí.
Neznamená to ovšem, že stolní máslo jako takové porušuje pravidla nebo je zdraví nebezpečné – to nikoliv, jen už v něm například nebude tolik vitamínů jako v tom čerstvém. Je navíc pravděpodobnější, že se v něm mohou objevit bakterie, jako jsou salmonely či listerie. „Máslo, které se zamrazí a pak dá do oběhu, je náchylnější k mikrobiologickým změnám než čerstvé,“ uvádí Stanislava Herčíková ze Státního veterinárního ústavu.
Někteří výrobci navíc používají označení tradiční máslo, kterým se smí popisovat výrobek přímo stloukaný z mléka nebo přesněji řečeno smetany. Na takové narazíte jen hodně zřídka.
Co najdete na obale
Zmíněné špatně označené máslo v Tescu bylo navíc z Belgie, což rovněž nevadí, ovšem zákazník má právo o něčem podobném vědět. Rada v tomto ohledu zní, kupujte raději máslo, na kterém je uveden český výrobce, nikoli jen distributor, jinak stoupá riziko, že jste narazili na máslo přešlehané. Zahraniční firma, od níž distributor máslo překupuje, na obale totiž uvedena být nemusí.
Pokud jde o máslo jako takové, musí být vyrobeno výhradně z mléčného tuku a musí ho obsahovat nejméně 80 a nejvýše 90 procent, zlatým českým standardem je máslo s 82 procenty tuku bez přídavku čehokoli dalšího. Samozřejmě, co do energetické vydatnosti se tím pádem máslu kvůli jeho složení vyrovná jen máloco – pouhých deset deka má 3300 kilojoulů, což je asi skoro polovina denní energetické dávky průměrné dospělé ženy.
Ovšem, pokud chcete, aby vám máslo chutnalo, méně tuku v něm prostě být nemůže – to, že je v tomto ohledu ošizené, poznáte podle toho, že se jakoby drolí. Navíc ne každá vychytávka, o které se výrobci snaží, aby přilákali zákazníky, výživovou hodnotu másla skutečně zvyšuje.
Máslo snadno roztíratelné nebo snad se zákysem?
Výrobci se snaží zákazníka oslovit různými vylepšeními másla, například tím, že ho obohatí o smetanový zákys. Takové máslo je jemnější a má mírně nakyslou chuť připomínající právě kysanou smetanu. Nebojte se, tučnější už rozhodně nebude. Ale neznamená to ani, že je zdravější, s kysanými mléčnými výrobky a v nich obsaženými probiotiky nemá společného nic.
Čtěte téma: Jíst probiotika je zbytečné
Podobné máslo je běžné v Německu, protože tam je zvykem vyrábět ho ze zakysané smetany, kdežto v Česku se dělá ze smetany sladké.
Naproti tomu máslo snadno roztíratelné může za tuto vlastnost vděčit tomu, že do něj v mlékárně přidali trochu rostlinného tuku, tím pádem už tak úplně o máslo nejde. Navíc nemáte záruku, že šlo o kvalitní rostlinný tuk. Ne každé snadno roztíratelné máslo však obsahuje rostlinný tuk (a díky tomu může být levnější), někdy je to díky technologiím použitým při výrobě. Opět, sledujte etikety, přidání rostlinného tuku na nich musí být uvedeno.
Od čeho se odvíjí cena?
Zatímco některé máslo pořídíte už za necelých třicet korun, jiné vás bude stát i skoro čtyřicet; a nemusí to nutně znamenat, že by takto velký rozdíl mezi nimi byl i v kvalitě. Někdy je to dokonce naopak, spotřebitelský test před dvěma roky ukázal, že levnější másla mohou být kvalitnější než ta nejdražší, velkou roli zde ovšem hraje i způsob skladování.
Pokud je nějaké máslo levnější, podívejte se proto na etiketu, zda jde skutečně o čisté máslo a kdo je jeho výrobcem. Nenarazíte-li na nic podezřelého, nebojte se ho koupit.
Pozor si ale dejte na další trik výrobců – někteří z nich začali vyrábět místo klasického balení o váze 250 gramů máslo o váze např. 200 gramů, což si na první pohled nemusíte uvědomit, ale pokud stojí prakticky stejně, je jasné, že výrobci se tato taktika vyplatí. Pokud chcete porovnat skutečnou cenu výrobků, podívejte se na to, kolik stojí jedno kilo – přepočet musí mít supermarkety povinně na cenových štítcích na regálech.
Biomáslo ano, ale jen domácí
V obchodech můžete narazit i na biomáslo, jehož cena obvykle začíná na 35 korunách a šplhá se až k padesátikoruně za čtvrtkilovou kostku. Připlácíte si za to, že je vyrobeno z mléka krav, které byly chovány dle nároků kladených na biochovy.
Znamená to například to, že se pásly venku, nebyly krmeny masokostní moučkou a nebylo jim podáváno preventivně zbytečné množství léků, jejichž stopy by se mohly odrazit v jejich mléce.
Přečtěte si: I váš řízek užíval antibiotika. Vadí to?
Výhoda biomásla jakožto výrobku, který bere ohled na životní prostředí, však poněkud padá, pokud do Česka putuje kamiony přes půlku Evropy z Francie nebo třeba Irska.
A co pomazánkové máslo?
Výrobci pomazánkového másla jakožto české speciality usilovali dokonce o ochrannou známku Evropské unie, ale nakonec neuspěli. Letos na jaře unie požadavek nejenže zamítla, ale dokonce hodlá republiku žalovat za to, že názvem „pomazánkové máslo“ klame spotřebitele. Podle norem unie jde totiž jen a pouze o roztíratelný tuk.
K tématu: Pomazánkové máslo není máslo, vadí EU
Výrobci už se vesměs rozhodnutí EU přizpůsobili a ve stejných kelímcích jako dřív tak už nenajdete pomazánkové máslo, ale pomazánkový krém a podobně. „Název pomazánkový krém je vlastně nesmyslný, protože těžko si pod ním představit něco konkrétního, ale lidé výrobek kupují, protože ho znají a vědí, co v tomto balení mohou očekávat,“ říká Zuzana Málková, majitelka malého obchodu s potravinami.
Pomazánkové máslo skutečně s máslem nemá moc společného – obsahuje sotva třetinu tuku, kdežto výrobek hodný označení „máslo" ho v sobě musí mít nejméně zmíněných osmdesát. Krom toho obsahuje namátkou smetanu, sušené mléko, sušené podmáslí, bramborový škrob a případně nějakou tu příchuť.
Takže, co do kvality potraviny, je to spíše taková směska, nicméně takřka o dvě třetiny méně vydatná ve srovnání s klasickým máslem, což může pro spoustu lidí také hrát roli. Pokud na to však hřešíte a mažete si na pečivo pomazánkového másla třikrát více, efekt mizí.
Co je pro vás rozhodující při koupi másla? Chuť, cena, biokvalita, původ, složení…? Máte tip na dobré máslo?
ČLÁNKY DO MAILU