Jakostní, přívlastková, pozdní sběr, kdo se v tom má vyznat, aby neustále nesahal vedle? Díky malému slovníčku pojmů získáte na jistotě, víno si lépe vychutnáte a jeho občasné popíjení s přáteli proměníte v noblesní záležitost.
Červené, bílé, nebo růžové?
Už samotná barva vína dokáže napovědět, jak bude víno chutnat a k jakému pokrmu se bude nejlépe hodit.
Červená vína, která obsahují více tříslovin díky dlouhé maceraci vylisovaných modrých hroznů, navozují vážnější atmosféru a jsou doporučována hlavně k masitým pokrmům, například ke steakům či k vepřovému.
Růžová vína se také vyrábějí z modrých hroznů. Pouze se rmut, tedy namleté hrozny, maceruje kratší dobu, a do vína proto nepřejde tolik tříslovin a barviv ze slupek hroznů jako u červených vín. Díky tomu mají vína, která také označujeme jako rosé, osvěžující chuť a skvěle doplňují zeleninové saláty a pokrmy z ryb.
Bílá vína se zase pro svou lehkost a kyselinku skvěle hodí třeba k salátům, bílému masu, mořským plodům nebo k sýrům. A jak se taková bílá vína rodí? Většina z vás by nejspíš dala ruku do ohně za tvrzení, že bílá vína vznikají z bílých hroznů, a rozhodně bychom se nemýlili. Ovšem malá zrada tady přece jen je. Bílá vína se totiž vyrábějí i z hroznů modrých. Přitažlivou záležitostí a chameleonem mezi víny je klaret. Ačkoli se lisuje z modrých hroznů, výsledkem je víno bílé. To proto, že hrozny se po sběru namelou stejným způsobem jako u červeného vína, ovšem nenechávají se macerovat. Barvivo se tím pádem uvolní jen částečně, takže mošt zůstane bílý, ale absorbuje vyšší podíl tříslovin, takže výsledné víno má jedinečnou chuť.
Sladké vs. suché
O sladkosti vína rozhoduje především zbytkový cukr, tedy cukr, který ve víně zůstane po celém procesu výroby. Jeho podíl pak rozděluje vína na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Termíny jsou pro nás, konzumenty, důležité pro prvotní a základní rozlišení chuti vína. Nejnižší poměr zbytkového (nezkvašeného) cukru oproti kyselinkám mají vína suchá. U nich je tedy třeba očekávat, že více vynikne jejich charakter, neboť na jeden litr vína připadají maximálně čtyři gramy cukru. U polosladkých a sladkých vín se kyselosti bát rozhodně nemusíte, jelikož množství cukru dosahuje až čtyřicet pět gramů (polosladká vína) na jeden litr, u vín sladkých je to ještě více.
Pozdní sběr není vždy sladké víno
Ačkoliv máme pozdní sběr většinou zafixovaný jako víno sladké, můžeme být někdy nemile překvapeni. Záleží totiž na přírodní cukernatosti moštu, prvotního produktu z lisovaných hroznů určeného ke kvašení. Čím jsou plody zralejší a šťáva v nich koncentrovanější, tím je hodnota cukernatosti vyšší. Jednotkou pro měření je stupeň normovaného moštoměru a určuje množství cukru v kilogramech na sto litrů moštu, ze kterého se pak víno vyrábí. Z porovnání tedy vyplývá, že mezi nejsladší vína patří výběr z cibéb a ledová a slámová vína. Nejnižší hodnoty této veličiny u přívlastkových vín pak v sobě nesou vína označená jako kabinetní.
Vzestupně, porovnáme-li právě přírodní cukernatost, rozdělujeme vína tedy takto: kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, slámová či ledová vína. Nejvyšší poměr cukernatosti pak zastupuje zmíněný výběr z cibéb. To už je víno, jehož hrozny zrály opravdu dlouho a které se zpracovaly až poté, co byly napadeny ušlechtilou plísní botrytis cinerea a podobaly se rozinkám.
Jak poznat kvalitní víno na první pohled?
Při výběru dobrého vína rozhoduje pochopitelně jeho jakost. Čím je víno kvalitnější, tím je odrůdově „čistší“ a na láhvi o něm najdete mnohem více informací. Zjednodušeně platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat. Naopak jsou-li informace takřka vyčerpávající, vězte, že vínu, které držíte v ruce, byla věnována adekvátní pozornost.
Podmět, přísudek, přívlastek
Víno přívlastkové, hodnocené už jako velmi kvalitní, zaručuje, že nebyla nikterak uměle navýšena cukernatost a bylo vyrobeno výhradně z odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize, a to z osmdesáti pěti procent. Řadíme sem např. vína kabinetní, výběr z hroznů a pozdní sběr.
Chcete-li svým hostům nabídnout skutečnou specialitu, vyzkoušejte víno barrique. Takové víno zrálo v novém 225litrovém dubovém sudu minimálně po dobu tří měsíců a absorbovalo do sebe to nejlepší z použitého dřeva. Výjimkou nejsou tóny vanilky, oříšků a dalších chutí a vůní – vše záleží na původu dubového dřeva. Vyznačuje se zjemněnou zakulacenou chutí a intenzivnější barvou, takže potěší nejen chuťové pohárky, ale i váš zrak.
GALERIE: Falšování vín neustává. Inspekce upozorňuje na nejčastější praktiky podvodníků.
Zdroj: Vinomikulov.cz
ČLÁNKY DO MAILU