Fakultní nemocnice (FN) Brno, FN u sv. Anny, FN Motol, pražská Všeobecná FN, Institut klinické a experimentální medicíny nebo Nemocnice Třinec – příklady míst, kde právě vznikají nová centra léčby zaměřená na hypertrofickou kardiomyopatii.
Hypertrofická kardiomyopatie je dědičné onemocnění, při němž se srdeční sval zvětšuje. Je nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti u sportovců a také mladých lidí do 30 let.
Proč péči centralizovat
„Léčba kardiomyopatií je u nás dostupná, zdaleka ne všichni pacienti se k ní ale dostanou. Nelze ji vždy poskytnout v terénu, proto usilujeme o to, aby byla centralizovaná,“ vysvětluje Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN.
Center specializované péče bude deset. Rozmístěna budou po celé ČR. Až na výjimky vzniknou při fakultních nemocnicích. Seznam všech zatím není znám, protože jednání o jejich vzniku nejsou stále uzavřena. Vedou je Česká kardiologická společnost, zdravotní pojišťovny, nemocnice a Ministerstvo zdravotnictví.
Komplexní péče nejen od kardiologů
Centra by měla zajistit přesnější diagnostiku, včasnou moderní léčbu a sledování pacientů.
„Diagnostika kardiomyopatií není jednoduchá a úplně snadné není ani sledování nemocných na moderní terapii,“ vysvětluje, proč je dobré koncentrovat péči tam, kde funguje zkušený tým zdravotníků, Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
Nově vzniklá centra poskytnou pacientům komplexní péči. Kardiologové budou mít k dispozici pokročilé zobrazovací metody. Kromě základních, jako je echokardiografie a EKG, tak budou moci u rizikových pacientů provést také CT vyšetření, magnetickou rezonanci srdce, případně endomyokardiální biopsii.
Nejde ale jen o přístroje. Přístup k péči bude multidisciplinární. „V centrech se bude využívat spolupráce i s lékaři ostatních specializací, jakými jsou genetika, biochemie, radiologie a další,“ dodává Radek Pudil, zástupce přednosty I. interní kardioangiologické kliniky FN Hradec Králové.
Komplexní péče bude zahrnovat i genetické testování rodinných příslušníků nemocných, aby se u nich předešlo případným komplikacím a minimalizovalo riziko náhlého úmrtí. Pomoci jim může například implantace defibrilátoru, který dokáže zvrátit těžké poruchy srdečního rytmu.
Kvíz: Vyznáte se v lécích a víte, jak je správně užívat?
Z plného zdraví ke kolapsu
Kardiomyopatie tvoří skupina onemocnění srdečního svalu s řadou projevů a forem. Často jsou vrozená.
Lékaři je obvykle zachytí náhodně. Například na základě EKG provedeného v rámci preventivní prohlídky u praktika. Pokud pacienti začnou mít potíže, bývá na léčbu někdy už pozdě. „Mohou náhle zemřít nebo zkolabují a musíme je resuscitovat. V pozdějším věku mohou kardiomyopatie vést ke srdečnímu selhání. Pacienti jsou dušní a nevýkonní a objevují se u nich například poruchy srdečního rytmu,“ vysvětluje kardiolog Aleš Linhart.
Pro lékaře jsou podle Aleše Linharta náročné právě náhlé kolapsy, protože ty i přes rychlou a moderní léčbu u části pacientů končí smrtí. V případě kardiomyopatií přitom často umírají mladí lidé.
Galerie: Jak vypadá kardiomyopatie
ČLÁNKY DO MAILU