Slibované spuštění webové stránky www.potravinynapranyri.cz je nepochybně dobrým počinem ministerstva zemědělství a dozorových orgánů v oblasti informování spotřebitelské veřejnosti o nejakostních, falšovaných a nebezpečných potravinách. Otázkou ovšem je, zdali nebyl termín oficiálního spuštění poněkud předčasný.
Podle autorů webu je ambicí projektu, aby spotřebitel našel kompletní informace pro svou orientaci ve výběru potravin „na jednom místě“, což má být v současné době v rámci celé EU, a potažmo v globálním měřítku, světový unikát. To ale v současné podobě není naplněno ani náhodou.
Obsah je chudý, alespoň prozatím
Server se zatím omezuje na informace SZPI
Webová stránka prezentuje zatím pouze výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), zcela ale chybí výsledky kontrol Státní veterinární správy ČR (SVS) a také výsledky kontrol z oblasti hygieny potravin. Přestože mají „potraviny na pranýři“ přinášet kromě negativních informací o závadných potravinách také pozitivní spotřebitelskou osvětu o naopak kvalitních potravinách a zásadách správného stravování, nenajdeme v současnosti na této webové stránce ani jednu informaci z této kategorie. Deklarované „na jednom místě shromážděné údaje“ tedy zatím spotřebitel na webové stránce nenajde.
To ovšem projekt poněkud degraduje. Autoři webu tvrdí, že systém je otevřen pro vstup dalších potenciálních partnerů z jiných evropských zemí, několikrát byl zmíněn mimo jiné zájem Bulharska. Jako cílové stadium je to ambice žádoucí, přece jen by ale bylo pro spotřebitele více praktické, kdyby měl v první fázi k dispozici alespoň ucelené informace z tuzemského trhu.
Zveřejní jen prokázaná pochybení
Jinak je ale třeba konstatovat, že projekt je celkově dobře koncipován. Autoři celkem správně usoudili, že gesci nad ním mají mít dozorové orgány, konkrétně SZPI, což je logické v situaci, kdy jsou zveřejňovány údaje zjištěné právě potravinářským dozorem.
Idea, podle které mělo být správcem stránky samotné ministerstvo zemědělství, je totiž riziková pro samotné ministerstvo, které kontroly neprovádí, ale mělo být za jejich zveřejňování odpovědné.
Také skutečnost, že jsou v „potravinách na pranýři“ prezentovány výsledky kontrol z již uzavřených sporů, je správná. Pokud by se totiž na webové stránce zveřejňovaly aktuálně zjištěné prohřešky prakticky v reálném čase, zakládalo by takové zveřejnění rizika soudních sporů v případě, že by v průběhu správního řízení pranýřovaný výrobce či prodejce potravin prokázal, že vina není na jeho straně. Pokud by se tak stalo, ztratil by projekt věrohodnost, což není především v zájmu spotřebitele, ale ani ministerstva i dozorových orgánů.
Kolik stojí web www.potravinynapranyri.cz?
Jaké budou provozní náklady na správu webu? „Servisní podpora bude ročně stát 60 tisíc korun. O web se stará jedna administrativní pracovnice," odpověděl na náš dotaz Jiří Žáček, mluvčí Ministerstva zemědělství.
Jaké byly náklady na vytvoření webu a jaká firma ho navrhovala? „Jde o částku 445 tisíc korun za komplexní službu. Stránky vznikaly ve spolupráci SZPI a společnosti FUTURA SOFT s. r. o.," uvedl mluvčí.
Zabere seznam hříšníků lépe než pokuty?
„Neoperativnost“ webové stránky již také kritizují některá média i spotřebitelé, podle nichž se z uvedené stránky zákazník nedozví, které potraviny prodávané na trhu jsou v reálném čase rizikové. To je ale hluboké nepochopení.
Jak přímo při prezentaci sdělil ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta, dozorové orgány mají samozřejmě nástroje, jak okamžitě stahovat z trhu závadné, klamavé či dokonce nebezpečné potraviny, a také tak činí. To znamená, že před bezprostředními riziky spotřebitel chráněn je, a dozorové orgány navíc o okamžité situaci informují buď prostřednictvím svých tiskových zpráv, nebo na svých webových stránkách.
Aktuální zjištění a kroky dozorových orgánů vedoucí k odstranění rizik je tedy třeba rozlišovat od systémového informování spotřebitele o výrobcích, u nichž byla v minulosti nějaká pochybení prokázána. To může mít z hlediska tlaku na kvalitu potravin daleko větší efekt, neboť v minulosti odhalené klamání spotřebitele například formou jiného složení výrobku, než je deklarováno na jeho obalu, degraduje příslušný výrobek v delším časovém horizontu, neboť „visí“ mezi hříšníky.
To by mělo logicky generovat vyšší zájem výrobců i obchodníků se prohřešků nedopouštět, protože ztráty z neprodejů zboží, u kterého byl zjištěn nějaký problém, jsou statisticky daleko vyšší než jednorázově udělená pokuta.
ČLÁNKY DO MAILU