Jedním z prvních, kdo u nás začal veřejně hovořit o blahodárných účincích xenonu, byl biolog a kontroverzní terapeut Petr Chobot. Muž, kterého od další „terapeutické práce“ neodradily případy s tragickými následky ani ochranná ústavní psychiatrická léčba. V jednom z dílů internetového pořadu Cesty k sobě, který byl publikován v prvním kvartálu roku 2018, představil xenonovou terapii jako revoluční léčebnou metodu s tím, že „xenon je v současné době jedním z nejsilnějších léků na této planetě“. Tento rozhovor byl ovšem ze zmíněného kanálu odstraněn a na internetu je dostupný pouze tento sestřih. V něm Petr Chobot poukázal také na to, že inhalace xenonu byla pod velkým utajením používána v Rusku už v 80. letech minulého století, a to především pro vojenské účely. V 90. letech prý byly objeveny mimořádné terapeutické účinky této látky, ale i ty byly tehdy utajovány.
Alkohol a drogová závislost. Lidi nejsou potkani
O účincích xenonu se prý začalo v Rusku veřejně mluvit až v souvislosti s rostoucí vlnou alkoholismu. Ten je v současné době v Rusku alarmující a o jeho nepříznivém dopadu na zdraví tamějších obyvatel vypovídají i čísla vyplývající z reportů Světové zdravotnické organizace (WHO). Až ta prý donutila ruského prezidenta Putina k tomu, aby mohly být informace o dosud utajovaných benefitech xenonu zveřejněny. Jeho inhalací je prý totiž možné léčit závislost nejen na alkoholu, ale také na drogách.
Petr Chobot v pořadu Cesty k sobě. Tvrdí mj., že „xenon léčí de facto všechny kardiovaskulární choroby“
Přestože v Rusku i Evropě existují kliniky, které na svých webových stránkách propagují příběhy vyléčených alkoholiků nebo drogově závislých jedinců, odborné studie zas až takové zázraky nehlásají. Příkladem může být německá studie z roku 2014. Ta ve shrnutí svých výzkumů skutečně uvádí, že xenon může snižovat touhu po opětovné konzumaci alkoholu. Ale je důležité upozornit také na fakt, že subjekty této studie byli nikoliv lidé, ale potkani. A vypozorovaný stav zkoumaných zvířat po inhalaci xenonu byl tak na lidské chování pouze přenesen.
Xenon jako lék na kardiovaskulární choroby? Vědci jsou opatrní
Inhalace xenonu, který je jakožto inertní plyn (tedy nepodléhající chemickým reakcím) z hlediska toxicity neškodný, je podle slov Petra Chobota přínosná napříč několika terapeutickými oblastmi. Kromě problémů se spánkem, úzkostných stavů, migrén, překyselení organismu v souvislosti s onkologickými onemocněními a ochrany mozkových funkcí zmiňuje také účinky xenonu na kardiovaskulární systém. V již zmíněném videu doslova uvádí, že xenon „léčí de facto všechny kardiovaskulární choroby“ (06:45).
Ale ani v případě kardiovaskulárních chorob, které jsou v žebříčku obávaných civilizačních onemocnění na předních příčkách, nemůže být toto stanovisko považováno za jednoznačné dogma. Přestože účinky vzácných plynů na tyto závažné zdraví ohrožující problémy jsou odborně zkoumány, vědci jsou z hlediska vynášení podobných závěrů opatrní. To dokládá také článek ze září roku 2016 z odborného sborníku Critical Care Medicine.
Úspěšné testy na zvířatech ještě nic neznamenají
Ačkoliv byly v případě studie, jejíž poznatky zmíněný článek popisuje, při použití xenonu u drobnějších srdečních poškození zjištěny určité ochranné účinky, vědečtí pracovníci apelují na nutnost získání dalších informací o časování, dávkování a srovnávací účinnosti různých vzácných plynů.
Kromě toho byl i tentokrát xenon testován (stejně jako v případě výše zmíněného alkoholismu) na malých zvířatech. Autoři odborného článku také upozorňují na to, že musí následovat další a další výzkumy na větších zvířatech, po nichž by případně mohly být navrženy klinické studie.
Pozitivní vliv kognitivní funkce a záchrana buněk byly prokázány, ale…
U studií, které zkoumaly neuroprotektivní efekt xenonu po srdeční zástavě nebo asfyxii (přerušení dodávky kyslíku do organismu), se vědci v podstatě shodují na tom, že podávání xenonu v kombinaci například s hypotermií (snižování tělesné teploty), která už je odzkoušená, by mohlo mít benefitní efekt. Výsledky vypadají slibně, použití xenonu při léčbě zmíněných onemocnění může mít vliv na lepší přežití a na lepší zachování kognitivních funkcí. Nicméně dosud zjištěný efekt inhalace xenonu není natolik přínosný, aby bylo možné vydat se v případě léčby pouze touto cestou. Naopak, k používání tohoto plynu v léčebných procesech je nutné přistupovat obezřetně a zabývat se jeho dalšími výzkumy, včetně zkoumání případných nežádoucích účinků.
V dosavadních výzkumech bylo zjištěno, že pokud jsou pacienti vystaveni nízké koncentraci kyslíku a glukózy, což je v podstatě simulovaná situace při zástavě srdce, inhalace xenonu po obnovení činnosti oběhového systému do jisté míry utlumuje tzv. NMDA receptory v mozku a díky jeho působení se také snižuje tvorba a vyplavování některých neurotransmiterů. Tyto dva mechanismy pravděpodobně snižují míru poškození jednotlivých mozkových buněk po srdeční zástavě. Více se pravděpodobně uplatňuje blokace NMDA receptorů, kvůli čemuž nedochází ke spuštění obranných biochemických kaskád uvnitř buněk. To by v konečném důsledku mohlo vést k poškození buněk, dokonce i k tzv. buněčné smrti.
Než jít s kůží na trh, nejprve ji pořádně vydělat. A raději několikrát
„Zdá se, že použití xenonu ve specifických situacích může mít určitý protektivní potenciál,“ komentuje biochemička Zuzana Chmátalová. „Preklinické studie, které dosud proběhly, přinášejí veskrze pozitivní výsledky. I studie, prováděné například u pacientů po zástavě srdce, zaznamenaly možný neuroprotektivní efekt inhalace xenonu,“ uvádí odbornice, současně však varuje před ukvapenými závěry: „Nicméně je nutné přihlédnout i k limitacím jednotlivých studií, jako je třeba nižší počet účastníků u pilotních studií, různá délka ischemie či kombinace léčebných přístupů (xenon + hypotermie). Z toho vyplývá, že ačkoliv prozatímní výsledky vypadají slibně, není v současné chvíli asi možné tomuto plynu jednoznačně přiřknout všestranné zázračné účinky,“ uvádí biochemička.
ČLÁNKY DO MAILU