Neurotoxicita hliníku je vědecky dostatečně potvrzenou skutečností. Ve vztahu k CNS byly dosud jeho neurotoxické účinky odmítány, protže nebyly vědecky potvrzené způsoby, jakými by se hliník mohl přes hematoencefalickou bariéru do CNS ve větším "počtu" dostat.
Tato otázky rozvířila v posledních deseti letech debata o nanoformách hliníku, který ve starších pracích nebyl uvažován, když se vždy testovaly a uvažovaly pouze hlinité soli a sloučeniny. V roce 2013 poté Khanova studie prokázala zajímavý mechanismus transportu do CNS přes hematoencefalickou bariéru.
"Slow CCL2-dependent translocation of biopersistent particles from muscle to brain." www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed
Nic z toho samozřejmě ještě neprokazuje hliník jako příčinu Alzheimerovy choroby. Jen do prokazuje, jak velmi mnoho věcí jsem dlouho něvěděli a kolik jich ještě asi ani nevíme a neumíme je proto uvažovat a zohlednit, což jsou tako limity tohoto článku a závěrů autora.