Výlet z Budče na Okoř jsem podnikla mnohokrát. Je to kousek za Prahou a navíc trasa nebývá příliš frekventovaná, což je pro Pražáka sympatické. Pravda, pokud se ovšem nekoná na Budči poutní mše jako tuto neděli, nebo svatováclavská pouť, která je tradičně na konci září. Jindy se můžete spolehnout, že žádné davy turistů jako na Karlštejně nepotkáte.
Trasa začíná v obci Zákolany. Dostat se sem je snadné. Můžete jet vlakem z Masarykova nádraží s přestupem v Kralupech nad Vltavou nebo přímým autobusem z Dejvic. Vlak je rozhodně kouzelnější, protože z Kralup jezdí většinou jen motorák.
Nezapomeneme, pane Zapotocký
Zákolany jsou kuriózní obcí. Dvacet let od sametové revoluce stojí přímo na návsi socha místního rodáka, komunistického prezidenta Antonína Zapotockého, který se aktivně spolupodílel na politických procesech v 50. letech.
Zákolany také ještě dlouho po listopadu 89 byly baštou komunistů. A není to tak dávno, co byl chleba v Jednotě pouze na objednávku. Nyní sice v obci vládne Sdružení nezávislých kandidátů, jenže se sochou na náměstí zřejmě nic dělat nechce. Bohužel.
Naproti soše Zápotockého a hned vedle samoobsluhy se dáte nahoru, kolem domu, kde se „táta dělníků“ narodil. Značení na Budeč nemůžete minout. Až k rotundě je cesta do kopce. Naštěstí je lemovaná stromy, takže v létě se dá „výstup“ přežít bez úhony i pro starší cestovatele nebo děti. Zhruba po jednom kilometru chůze dojdete k nejstaršímu sídlu Přemyslovců a také k vůbec nejstarší stavbě u nás. Pokud máte čas, rozhodně stojí za to, abyste se zúčastnili prohlídky rotund sv. Petra a Pavla i středověkého hradiště.
Historie Budče
V druhé polovině 9. století si na Budči vybudovali své sídlo Přemyslovci. Kníže Spytihněv I. tu pak nechal po roce 895 postavit rotundu sv. Petra, v níž se podle svatováclavských legend učil kněžic Václav, budoucí světec a patron české země. K původní předrománské lodi byla ve 12. století přistavěna románská věž a zřejmě tehdy bylo také rozšířeno svatopetrské zasvěcení i o sv. Pavla. Kolem roku 1585 bylo k lodi připojeno obdélné kněžiště a v 17. století sakristie. Hlavní chrámová loď Spytihněvovy stavby přestála všechny tyto úpravy v neporušeném stavu.
Na Okoř je cesta…
Z Budče pak pokračujete dále po červené až do obce Kováry. Cesta vede z kopce, je zpočátku pohodlná a zalesněná. Poslední úsek je hodně kamenitý, nicméně i s horským kolem byste neměli mít problém. Trasa pak vede pár metrů po silnici, odkud vás značení svede doprava. Až na Okoř je pak cesta po rovině podél Zákolanského potoka. Až na první metry, kdy vede cesta po slunci, půjdete lesem.
Vyhrajte volňásky do wellness! Zúčastněte se Velké fotosoutěže serveru Vitalia.cz!
Po pár minutách dojdete do části, které se říká Nový Mlýn. Branou do této osady je překrásný a nově opravený viadukt. Za ním narazíte na velmi pěkné statky. Majitel toho posledního si dal s rekonstrukcí záležet. Na zahradě má kromě toho k vidění několik soch.
Za Novým mlýnem přejdete potok a následuje další, tentokrát spíše chatová osada. Odtud je už kousek na Okoř. Pokud se zde nekoná některý z hudebních festivalů, je tu celkem klid. Pod hradem funguje cukrárna a občerstvit se můžete také v místní restauraci, která je spojena s penzionem. V létě tu občas bývá k vidění i sokolník, což je celkem vděčná atrakce pro rodiny s dětmi. Kdo má zájem, zřícenina je pro veřejnost otevřena. Z Okoře pak jezdí pravidelně autobus do Dejvic.
Celková délka: 6 km
Náročnost: Lehká trasa, pouze stoupání na Budeč
Značení: Dobré
Občerstvení: Restaurace v Zákolanech i na Okoři
Foto: Wikipedie
ČLÁNKY DO MAILU