Michal Perna má rád chutě, vůně, a hlavně kávu. Zálibu v ní našel v Itálii, kam jezdil každoročně na brigády. Už tehdy se rozhodl pro založení vlastní kavárny. Zkoušení nových věcí ho dovedlo až ke Kafánkovi, k českému patentovanému výrobku, který dnes slouží jako nové sladidlo nejen do kávy. V rozhovoru Michal Perna představil nejen svoji vizi, ale svěřil se také s trablemi spojenými s podnikáním v pandemii.
Co je to vlastně Kafánek?
Kafánek je takové moje dítě. Jedná se o spojení kolumbijského třtinového cukru s určitým množstvím espressa. Nevaří se, ale pod určitou teplotou a sílou šlehání se připraví ta pravá směs, která se poté musí ještě pomalu zchladit. Konkrétnější být ale nemohu v rámci zachování výrobního tajemství. Mohu však říci, že se hodí do všech možných gastroprovozů. Tím mám na mysli cukrárny, bary, kavárny, studené i teplé kuchyně. Naše novinka mátové verze se hodí k jehněčímu. Nejvíce jej zatím používáme do sladkých receptů. Dělali jsme z něj například lízátka, nanuky, affogato i bábovku. Díky kofeinu, který obsahuje, pomáhá nastartovat metabolismus. Původní myšlenka pochází z Itálie, kde místní pijí ristretto se lžičkou třtinového cukru.
Pamatujete si přímo ten okamžik, kdy jste Kafánka vymyslel?
Odehrálo se to v kavárně, kdy jsem si říkal, že by bylo fajn, aby si lidé mohli vybírat různé chutě do kávy. Málokdo totiž umí připravit ochucenou kávu tak, aby neztratila svoje specifické aroma. Prostě jsem se snažil vylepšit již existující nápady. Ze začátku jsem si ochucoval kávu, ale postupem času jsme s kamarádem začali Kafánka přidávat i do drinků. Koktejl z Kafánka je prostě parádní. Skvěle se pojí například s rumem. Já osobně miluji kávový gin-tonic.
Kafánek je patentovaný. Opravdu nic podobného nikde neexistuje?
Podobné sirupy sice existují, ale Kafánek je jedinečný tím, že je opravdu z espressa a kvalitního třtinového cukru, což nikdo, kromě nás, nedělá. Největší přednost vidím v unikátní chuti. Nic takového na českém trhu není. Aktuálně pracujeme na vaječném likéru a kávových syrovátkách s Kafánkem.
Svoji firmu jste založil na začátku roku 2020, což s sebou později samozřejmě přineslo mnoho překážek. Je ale něco, co vás při startování vašich projektů příjemně překvapilo?
Založení společnosti je jednoduché, horší je to s jejím udržováním. Musím říct, že mě na počátku překvapilo, že po mně při výrobě toho produktu nikdo nic moc nechtěl. Tehdy ještě Kafánek nevypadal tak jako dnes. Používali jsme skleničky a moc jsme nevěděli, jak na to. Dnes vidím, kam až jsme se posunuli.
Jak jste se poprali s vládními opatřeními?
Komplikace přišly ještě před vypuknutím pandemie, kdy jsme hledali nový prostor pro kavárnu Kolibri. Čtrnáct dní před uzavřením země jsme se stihli přesunout do obchodního centra Cíl v Praze, v Záběhlicích. Poté už se všechno mlelo dohromady. Snažili jsme zachránit nejen sebe, ale i kavárnu a naše produkty. Naštěstí se nám to všechno podařilo.
Je něco, co byste zpětně udělal jinak?
Víc bych se na všechno připravil, jestli to jde. Při podnikání je nutné počítat s riziky. I když pandemii očekávat nešlo.
Plánujete v budoucnu expandovat i do zahraničí?
Ano. Stejně tak bych rád rozšířil i kavárnu. Chtěl bych, aby šířila naši vizi nejen v Česku, ale po celém světě.
Máte nějaký aspoň trochu konkrétní plán?
Kavárnu chci dělat franšízově. Představuji si to tak, že alespoň čtyřicet procent produktů, které budeme prodávat, připravíme z Kafánka. Chtěl bych šířit dál naše hodnoty, a to svobodu, cítění, respekt, odpovědnost a racionalitu. Kavárna by byla i vzdělávacím místem, kde by probíhaly přednášky.
ČLÁNKY DO MAILU