Za borůvkovou rodinu vlastně mohou komunisté

Rodiče Dominiky Kozarzewske to k zemědělství táhlo prakticky už za studií. Borůvkám se od té doby v Polsku věnují už čtyři desítky let a také sama Dominika šla v jejich stopách. Dnes je prezidentkou sdružení pěstitelů Polskie Jagody, které si klade za cíl šířit „borůvkovou osvětu“, a obhospodařuje plantáže o rozloze sto osmdesát hektarů, které se nacházejí v blízkosti Národního parku Roztocze, na březích řeky Tanew.

Polskie Jagody zahrnují celkem pět plantáží, na nichž dnes rodiče Dominiky Kozarzewske působí jako poradci.

• 
• 
• 

Dalších 27 fotografií

Borůvková rodina

Matka Hanna se o borůvky začala zajímat již v sedmdesátých letech během svých studií přírodních věd na Varšavské univerzitě. Její diplomová práce se dokonce zabývala hnojením borůvek. Zato Dominičin otec studoval polskou literaturu a byl zaměstnán v Ústřední knihovně ve Varšavě.

„Protože v té době bylo Polsko pod nadvládou komunistů, oba rodiče hledali takovou práci, při níž by nemuseli být závislí na státu, a právě zemědělci měli relativní svobodu. Proto rodiče koupili pozemek a začali budovat borůvkové školky a plantáže,“ vypráví Dominika Kozarzewska, která už navazuje na rodinnou tradici. „Mám svou práci velmi ráda, díky pěstování ovoce jsem v kontaktu s přírodou. Takže myslím, že ráda naváži na to, co tu moji rodiče vytvořili,“ říká. Rodina vlastní borůvkovou farmu nedaleko od Varšavy, zároveň je akcionářem farem v polském Lublinu, ale i v Chorvatsku. Borůvky jen pěstují, dále nezpracovávají, nicméně sdružení producentů Polskie Jagody jako celek vyrábí stoprocentní borůvkové šťávy.

Firma jako jakákoli jiná

Starat se v sezóně o borůvkové plantáže znamená brzké vstávání a vpustit na farmu sběrače. Následuje vytvoření plánu dne s lidmi, kteří na sběr dohlížejí a jsou za něj zodpovědní, tak, aby s plody mohli vzápětí pracovat v balírně. „Moje matka má na starosti dění na poli, takže kontroluje rostliny a rozhoduje o tom, kde se bude sbírat dál. Otec organizuje prodej ovoce a stará se o papírování. Také hodně cestují po jiných farmách v rámci sdružení, ty své mohou klidně na chvíli opustit, protože tu mají schopné zaměstnance, někteří tu pracují dokonce více než třicet let,“ popisuje Dominika Kozarzewska.

Podle jejích slov se společnosti daří. Těžší to mají v Polsku například zemědělci, kteří mají jen malou farmu, vyprodukují málo a jen stěží se tímto způsobem uživí. „Větší farmy s intenzivnější produkcí jako je ta naše zase musí řešit jiné problémy: dostatek pracovních sil, management i financování. V tom je to podobné jako jakékoliv jiné společnosti. EU sice nabízí řadu grantů, takže zemědělci, kteří chtějí rozvíjet své farmy a investovat, mají spoustu nových možností, ale na druhou stranu získat grant znamená dost papírování,“ říká prezidentka sdružení Polskie Jagody.

Kongres, který se v Polsku uskutečnil v půlce června v rámci kampaně Síla ovoce, bere jako dobrou příležitost ukázat zahraničním hostům, že polské měkké ovoce je zdravé, chutné a pěstované ekologicky udržitelným způsobem. „Doufám, že se to v budoucnu odrazí i ve zvýšené spotřebě našeho ovoce,“ přeje si Dominika Kozarzewska. Její společnost zatím nevyváží na český trh, ale věří v možnosti spolupráce do budoucna. Vývozy polského ovoce rostou poměrně rychle.

V Evropě první, na Severní Ameriku Polsko nemá

V Polsku je do komerčního pěstování bobulového ovoce zapojeno asi tři sta tisíc farem. Co se týče borůvek, Polsko je jejich největším pěstitelem v rámci Evropy, v roce 2012 dosahovala tamní produkce dvanáct tisíc tun. Celkově zabírá Evropa pouhých třináct procent světové produkce borůvek s šestapadesáti tisíc vypěstovaných tun před dvěma lety, k dalším významným borůvkářům v EU patří Německo, Francie, Nizozemsko a Španělsko. Většina borůvek, osmdesát pět procent, však pochází ze Severní Ameriky, především USA a Kanady.

Poláci jsou ovšem na své borůvky náležitě hrdí a kromě barvy, vůně a chuti vyzdvihují zdravotní přínosy.

Bývá zvykem, když má někdo něčeho přebytek, omrzí, ba dokonce znechutí se mu to. To ovšem není případ Dominiky Kozarzewske, která tvrdí, že ona ani její tři děti nejsou borůvkami nikdy unavené. „V sezóně je jíme jen tak přímo z keříků. V zimě dělám ze zmražených dorty, smoothies, zmrzliny a dřeně. Borůvkový jam, který vyrábí moje tchýně, je také skvělý na palačinky. Rovněž máme několik rodinných receptů, které si uchováváme už sto let,“ uzavírá Dominika Kozarzewska.