Děsíte se horečky? U běžných onemocnění se ji naučte brát spíše jako pomocníka. Dokud nepřekročí osmatřicet, nesrážejte ji ani u dětí, jakmile však šplhá výše, měli byste zasáhnout. Jenže jak? Má se nemocný balit do prostěradel, jsou lepší zábaly nohou a rukou nebo je lepší nasadit pilulky?
Pravidlo číslo jedna zní: „Není potřeba srážet horečku nebo dokonce zvýšenou teplotu hned, jak se objeví, jde totiž o přirozený způsob, kterým tělo bojuje s infekcemi,“ říká dětský lékař Tomáš Karhan. Ona hranice mezi horečkou, která pomáhá, a tou, která už je pro tělo příliš vyčerpávající a je potřeba s ní bojovat, může být individuální, obvykle mezi 38 – 39 stupni. O horečce jako takové mluvíme, pokud teplota stoupá přes osmatřicet, nad sedmatřicet stupňů jde o zvýšenou teplotu.
I když teplota stoupá, není sama o sobě důvodem pro volání lékaře nebo k návštěvě pohotovosti – tam byste měli zamířit, pokud horečka stoupá ke čtyřicítce a dotyčný je navíc schvácený, případně ztrácí vědomí nebo jen obtížně dýchá. Horečnaté blouznění sice také dokáže vyděsit, ale s poklesem teploty zase odezní.
Čtěte téma: Odřený nos je snad horší než vlastní rýma
Zánět průdušek bez teplot aneb pozor na další příznaky
„U malých dětí navíc není vzácné, že zničehonic vylétne teplota k devětatřiceti, aby z toho pak byla obyčejná rýma,“ doplňuje Tomáš Karhan. Na druhou stranu, třeba u zánětu uší nebo angíny mohou mít teplotu jen mírně zvýšenou, proto je třeba sledovat i další příznaky. V každém případě by měly přípravky na tlumení horečky tvořit nedílnou součást domácí lékárničky, pro děti v podobě sirupů nebo čípků.
A co když máte vy nebo vaše děti sklon k vysokým teplotám? Na jakou hodnotu je srážet? Rozhodně ne na šestatřicet, ale z dejme tomu z devětatřiceti někam pod osmatřicet. Pro děti se doporučují studené až ledové zábaly, ale pozor, skutečně nikdy ne na celé tělo, protože takové jsou pro malý organismus příliš velkým šokem.
Výborným tipem je zábal s jablečným octem. Přidejte do vlažné vody trochu octa a do roztoku namočte ručník či plenu vyždímejte je a do látky potomkovi zabalte ruce a nohy. Na tento zábal však raději zapomeňte, pokud máte vy nebo dítě při horečce studené ruce a nohy, mohli byste si spíš ublížit.
Pomoc, nemám horečku
Mimochodem, pokud vy nebo vaši potomci na horečku trpíte, buďte rádi – podle lékařů totiž přibývá lidí, kterým ani při chřipce a podobně nevyleze nad sedmatřicet a jejich tělo se tak s infekcí vypořádává o dost hůře. Přičítají to rozhozenému imunitnímu systému, únavě a stresu.
Pokud patříte mezi takto postižené, měli byste se naopak snažit, čtete dobře, při nemoci svou tělesnou teplotu zvýšit. Praktický lékař Kamil Běrský na tohle doporučuje zalézt alespoň na tři dny do postele, vzít si paralen a alespoň občas přikrýt i hlavu. Tím byste měli spustit pocení, napomůže tomu i pití čaje. Důležitý je také dostatek spánku.
Teplota a horečka
- normální teplota – cca do 37 °C
- zvýšená teplota – cca 37 – 38 °C
- horečka – cca nad 38 °C
- teplotu nesrážejte hned, a pouze až při vyšší horečce
- pomohou studené až ledové zábaly, ale nikdy ne na celé tělo
- léky: střídat po čtyřech hodinách paracetamol s ibuprofenem
- výjimka: u dětí se sklonem k febrilním křečím je třeba srážet teplotu už nad sedmatřicet °C, doporučuje se podávání diazepamu
První pomoc při horečce:
Paracetamol, nebo ibuprofen? Obojí!
Když horečka šplhá výš a zábaly nezabírají, případně se do nich nechcete pouštět, jsou rozhodně na místě pilulky. A nejúčinnější budou, pokud budete střídat paracetamol s ibuprofenem – každé čtyři hodiny by se měl podat jedem lék vždy na střídačku, interval však více nezkracujte. Původně s tímhle zjištěním přišli v minulém desetiletí izraelští vědci, dnes už patří mezi obecná doporučení, protože pro tento postup mluví hned několik věcí: nižší průměrná tělesná teplota u dětí s horečkou, její rychlejší pokles, menší spotřeba léků a menší počet ošetřovacích dnů.
Pozor, výjimku z obecného doporučení jak postupovat při horečce mají děti se sklonem k febrilním křečím. Tyto několik sekund až několik minut trvající záškuby těla sice většinou nejsou nebezpečné, ale rozhodně je dobré jim zabránit – u těchto dětí je proto třeba srážet teplotu, už když stoupá nad sedmatřicet. Nejčastěji se febrilní křeče vyskytují u dětí starých jeden a půl roku, obvyklé jsou mezi devíti měsíci věku a pátými narozeninami. Kromě srážení teploty se doporučuje podávání diazepamu, uvolňujícího léku, který rodičům předepíše dětský lékař.
Umíte se změřit?
- před měřením by měl být člověk čtvrt hodiny v klidu
- teplota by se měla měřit ráno, v poledne, večer a případně v noci, abyste měli jasno v tom, jak se vyvíjí; večer je obvykle vyšší než ráno
- pokud dětem měříte teplotu v konečníku či ústech, musíte od zjištěné hodnoty půl stupně odečíst
Čtěte dále: Umíte zacházet s digitálním teploměrem, aby měřil přesně?