Názory k článku Tvrdí: Za nás žádná hyperaktivita nebyla… Mají pravdu?

Jako otec dítěte s Aspergerovým syndromem a s poruchou pozornosti ADD, mě tento článek zvedá ze židle !!! Nikdo z těch lidí co tomu ,,nevěří" nemají tušení co takové dítě prožívá !!!

Naprosto s Vámi souhlasím, pane Martine.

Nesvádějte to na titulek, on takto není napsán omylem, že?

Dobrý den mám 18 ti letoun dceru a ta má to samé jak tu poseté je drzá
odplouvá placa nesmysli nechce chodit do skoly nevím si s ni rady jsem zoufalá poradite mi děkuji Nevria

Pokud jí už bylo osmnáct, řešení je prosté: sbalte jí kufr.

Dobrý den mám 18 ti letoun dceru a ta má to samé jak tu poseté je drzá
odplouvá placa nesmysli nechce chodit do skoly nevím si s ni rady jsem zoufalá poradite mi děkuji Nevria

no každý má právo si svůj život pos***t sám tak ji vykopněte z baráku 18 už ji bylo ne?

To říká každý kdo vychoval grázla.

Nevím,co je Aspergerový syndrom (možná pouhé pojmenování situace,kdy rodič nezvládá výchovu - pouze můj názor) ale za nás,pokud jsme prováděli lumpárny a nebylo jich málo,stačil tátovi pásek a ruka.To samé bylo ve škole.Dnes se nesmí dítě třeba ve škole okřiknout,natož dát někomu pár facek.Je mi 55 let ,vychoval jsem dvě děti a jsem vděčný za každou facku,ať ve škole tak doma.Když vidím,jak se vzteká děťátko v krámu,že to chce a maminka není schopna situaci řešit - až mu požadovanou věc koupí,tak jen zírám.No nic nová doba - nové nemoci.

Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikaci a sociálním chování, které jsou v rozporu s celkově dobrým intelektem (u některých jedinců může být i velmi nadprůměrný) a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá bohatá, vývoj řeči není opožděn). Jedná se o celoživotní úkaz, který je potenciálně handicapem.

Toliko k nezvládání výchovy......myslím si, že než něco vypustíte do světa, měl byste si přečíst o čem je řeč.....

Též mám dítě s ADHD a vskutku to není jednoduché...­.dlouho jsem se bránila nějakému odbornému pojmenování jeho "lumpáren" , nicméně jsem byla vyvedena z omylu.

Kdo nezažil, nepochopí....

ADHD je při vší úctě umělá diagnóza pro rozežrané děti, tak aby jim bylo možné formálně stanovit psychiatrickou diagnózu a futrovat je psychofarmaky od farmaceutických firem. Dříve se to řešilo zpřísněním výchovy a fungovalo to také.
Důkazem mého tvrzení je nápadně nízký výskyt ADHD ve Francii, kde mají k ADHD a vůbec výchově dětí jiný přístup.
http://www.zsplovarna.ji.cz/uvod/1415/adhd.pdf

Panu Ivanovi. Ach jo! Další radil, který o problému ví starou kočku! Vytáhnu jeden z nich a udělejte si takový malý pokus. Rozdělte si velký čtverec na 5 x 5 čtverečků. Do každého si dejte jednu fotografii. Potom položte na všechny, kromě prostředního barevný filtr.Prostřední fotografie zůstane jasná, ostatní jsou potlačené. Ta jasná je problém, který nás zajímá. Jenže! Dítě s ADHD má ten filtr na všech fotografiích a má-li najít to důležité, tedy téma prostřední fotografie, musí vynaložit daleko více úsilí k jeho rozlišení. Takové dítě je potom dříve unavené a ztrácí dříve pozornost. To jen, abyste viděl, že mluvíte o něčem, čemu vůbec nerozumíte. A jestli ve Francii mají takto postižených dětí méně? Nu, nejsou ony třeba jen blbě diagnostikované? Nebo vůbec ;)

Diagnózy ve Francii stejně tak jako u nás stanovují odborní psychiatři, nikoliv já.

Jestli on to nebude stejná nemoc, to ADHD, jako nemoci jedinců kterým výborně pomáhají homeopatika....

Například Vladimir Putin má údajně Aspergrův syndrom. Nevím, jestli ho ve skutečnosti má, ale pokud se podíváte na jeho mimiku, reakce a vezmete v potaz jeho inteligenci, pak by se o reálnosti tohoto tvrzení jistě uvažovat dalo.

Mám doma syna s mírnou poruchou pozornosti, což se často vyskytuje s AHDH a někdy i Aspergrovým syndromem. U jedné skvělé dětské psycholožky sem byla asi třikrát, aby mi poradila jak se synem nejlépe učit a poradila mi moc dobře. Co ve škole nepochytí doma umí za 5 minut, ale musím se ujistit o tom, že mě vnímá a pak mu jde učení samo. Žádný oficiální papír na AHDH nemáme, protože si to nepřeji a nepřeji si pro syna úlevy. Život je nemilosrdný, jako některé komentáře tady, tak se řídím heslem: "Co tě nezabije, to tě posílí" a přála bych si vychovat silného chlapa s pevným názorem, kterého jen tak něco nepoloží.
Je ve čtvrté třídě začínal v první třídě s trojkami a teď už má jen jednu a paní doktorka tvrdí , že se bude jeho prospěch lepšit ... věřím ji, protože měla zatím vždy pravdu. Máme štěstí IQ má syn nad průměrem a je nadaný technicky, což se projevuje zatím jen v matematice ... tohle ve škole rozhodně nikomu neříkám, syn to ostatně pomalu ukazuje sám a učitelé si toho začínají všímat a to mě moc těší. Jinak trojky měl a jednu ještě stále má, jen protože neudrží dlouho pozornost. Řekla jsem paní učitelce ať mu neulevují, že v životě mu taky nebude nikdo ulevovat ... a na život se musí připravit. K dvojkám se myslím na druhém stupni propracuje o jedničkách malinko pochybuji, protože na to ho moc zajímá co se děje za oknem ... ale důležité je, že probíranou látku zvládá a rozumí jí, ne to že má samé jedničky. S učiteli to byl v první a druhé třídě trochu boj, ale moc se to zlepšilo opravdu moc, teď spíše poslouchám chválu jak se výsledky pomalu ale jistě lepší. Ve škole patří dle výsledků k průměrným žákům. Pokud má špatnou známku, tak to není většinou kvůli chybám (jako u průměrných žáků), ale kvůli tomu že nespočítal nebo nedokončil vše (přestal dávat pozor). Z krátkých prověrek má jedničky a z těch hooodně dlouhých pokud nemá moje zlatíčko“výjmečně soustředěný den“ někdy i pětku.
Pozornost se s věkem ale dost zlepšuje. Z mojí strany to vyžaduje pevné nervy a hlavně mantinely pro syna a disciplínu, co se řekne to platí a přesto vlak nejede. Disciplínou ale rozhodně nemyslím fyzické tresty, to je naprosto ke škodě věci, zkusila jsem to a udělala jsem více škody, než užitku. Prostě cukr a bič, ale něžně a s jasnými pravidly. Pro rodiče je tento přístup náročný, hlavně pokud sami v sobě nemají smysl pro řád. Není to ale jejich chyba, každý jsme jiný a ne každý má řád rád.

Nejhorší to bylo ve školce, některé učitelky doztazy a nápady dostával „do kouta“ ... neměli vždy adekvátní odpovědi ... jako je ostatně dodnes občas nemám ani já. Prostě řeknu že nevím, že nikdo neví všechno a doporučím mu koho se zeptat. Je chytřejší než já (díky bohu) jen mu to zatím nemůžu dát najevo.
Takže hlavu vzhůru milí rodiče s dětmi s AHDH, Aspergrovým syndromem atd. Všechno zlé je i pro něco dobré ... a na to dobré je potřeba se soustředit. Já mám doma dítko co mě někdy "dostává do vrtule" ale neskutečně mě to posiluje a obohacuje a za nic na světě bych nechtěla, aby byl jiný.

... ještě bych dodala, syn není žádná "domáci brambora" co se jen cpe a sedí u počítače, netvrdí, že notebook a mobil nemá a nepoužívá, ale má 3 sportovní kroužky, které sám chce navštěvovat a jí zdravě, žádné barevné bombony apod, to snad jen občas někde dostane a moc o to stejně nestojí. Avokádový salát, krevety, nebo i dušená mrkev s hovězím jsou u nás na pořádku dne, umělá ochucovadla vůbec nepoužívám zato bylinky a koření pořád, a když vývar tak z kostí ne z kostky... fuj ...protože éčka nepomáhají nikomu z nás a zdraví máme jen jedno.

Stravu bychom si měli hlídat všichni, klidně jíst i tu mírně nezdravou českou, ovšem tak jak vařily naše babičky poctivě a bez éček a s luštěninami nejen svíčkovou a řízky ... jnak budem všichni mít brzo projevy AHDH.

Děkuji JB,

všichni děláme ve výchově chyby ... já jsem jich určitě spoustu nadělala. Jen se je snažím neopakovat. Co opravdu nefunguje je třeba facka (zkusila sem a nebudu to opakovat) a už vůbec nefunguje, když se dítěti neřekne proč ji dostalo ...

Neříkám synovi rozkazem: Vezmi si svetr! Říkám venku je chladno vezmi si raději svetr, aby ti nebyla zima. Když věci říkám tímto způsobem, nemám naprosto žádný problém. Prostě nedělá automaticky věci, které mu třeba přijdou nesmyslné, pokud ale dostane vysvětlení pak je vše naprosto v klidu. Chci dítě co přemýšlí, ne cvičenou opičku, nebo papouška, co nemá vlastní názor ... vždyť by ho ti okolo brzo zadupali.

No uznejte "rozkaz zněl jasně ... a na konci zastřelili pošťáka" ... a proč protože ten člověk nepoužíval hlavu, poslouchal bezhlavě rozkazy jako cvičená opice, a na konci ještě ani necítil vinu za svoje činy.

Lidé, kteří nemají vlastní názor, často končí v různých sektách ... právě proto, že se za celý život nenaučili používat hlavu. Jen slepě poslouchali rozkazy a nechali se vést neznámo kam. A když ten kdo rozkazoval nebyl moc inteligentní ale hlavně slušný člověk, pak běda těm co mu naslouchali.

Náš dědeček je trošku generál, ... celý život říkal v zaměstnání lidem do mají dělat vždy se ale o ně obětavě staral, je ze staré školy a na lidech mu vždy záleželo. Často jim ale asi neřekl, proč to mají dělat...nebyli to lidé co by se ptali, prostě si odpracovali svých osm hodin a hurá domů ... na dědu se nezlobím, že si občas myslí, že ani děti nepotřebují vysvětlení... ale vysvětlení určitě potřebují děti jsou malé, ale nejsou vůbec hloupé. Děda jen vyrostl v trochu jiné době, než je dnes ... všichni museli poslouchat. Byla to norma ... dnes to norma není.
Nemusíme poslouchat, ale musíme být schopni se o sebe postarat a sami si ve společnosti najít své místo, a pro mě je to často sakra dřina. Co si sama zasloužím toho si pak o to víc vážím ... tak ráda bych synovi umetala cestičky i jsem to chvilku dělala ... TO BYLA VELKÁ CHYBA

Gratuluji,jste rozumní,obétaví a odhodlaní rodiče,
kteří nehážou vinu na jiné a hledají u sebe i psy-
chologů cestu.Ostatní chtějí výhody.Vydržte,i když
je to náročné

Vážený pane Petře. Zaměňujete dvě věci. Běžnou dětskou rozcapenost a soubor velmi těžko zvladatelných nepříjemností souvisejících s ADHD/ADD. Návrhy neinformovaných na řešení fackou jsou jednoduché, leč v případě postiženého dítěte nefunkční, až kontraproduktivní. Nejenomže dítě nechápe "za co", ale zpravidla docílíte opačného efektu, fackou naženete dítě do hysterického oblouku. A jak dál? Další facka? Půjčím vám naši šestnáctiletou slečnu, nebo její téměř stoletou tetu, která rovněž vykazuje příznaky ADD. Obě jsou velmi inteligentní, na hranici geniality, a svůj handicap zvládají právě touto inteligencí. Ovšem neznamená to, že nezakopávají v běžném životě o to, co my ostatní zvládáme levou rukou.
A ještě jedna věc! Když má někdo zlomenou ruku, nikdo si nedovolí radit takovému člověku, jak si jí má míchat kávu. Ale pokud se týká postižení duševního, vždy se najde spousta radilů, kteří vědí, kudy na to!
Držím palce všem rodičům takto postižených dětí a přeji jim hodně síly a porozumění v jejich nelehkém souboji s málo chápavou společností.

Tak tento článek mě jako matku se třemi dětmi s ADHD zvedl ze židle a upřímně bych takovému člověku než začne toto psát přála jeden den u nás doma a myslím že by to v životě nenapsal. Takže jste srdečně zváni na návštěvu a přeji hodně nervů

Proboha lidi,naučte se číst články a ne jen titulky pokud je chcete komentovat. Jinak to vypadá že neumíte pracovat s textem. Btw,3 děti s ADHD tam bude nejspíš hrát roli dědičnost,ne náhoda. U nás manžel ADHD, syn ADHD,dcera známky Aspergera.

Celá rodina...

Podivuji se nad tím, že autor je psycholog. Zjevně velmi vzdálený
praktickému soužití s takovým dítětem. Je velmi zcestný názor, že
tomu prospěje "řemen". Žijeme ve zcela jiné době, kdy takto postižení
jedinci, byť někdy s nadprůměrnou inteligencí, jsou díky nekoncepční
školní výuky mnohdy doživotně diskvalifikování. Souhlasím, že s pubertou a dospívajícím věkem typické projevy ADHD většinou pominou,
ale to je již pozdě, poněvadž handicapy zejména v matematice, příp.
jazykové výuce je vyřadily z návazného vzdělávacího procesu.
Poněvadž se jedná o nezanedbatelný počet potenciálně kvalitních
jedinců, měl by se tímto problémem vážně zabývat rezort školství.

Dnešní doba se, bohužel, vyznačuje až primitivním zjednodušováním do zkratek a hesel, potřebou všechno zaškakulkovat a v neposlední řadě neodolatelnou potřebou komentovat všechno. Je to, mimochodem, vidět i na některých příspěvcích v této diskusi, kdy si pisatel zřejmě přečetl jen titulek a už už musí plodit názor...

Ať už je ADHD diagnóza, nebo souhrnné označení několika diagnóz (o čemž se vedou též diskuse), bývá v rámci populárního škatulkování "diagnostikována" i u obyčejných sígrů, kteří odborníka nikdy neviděli, ale holt "nemám doba grázla, ale chudáka s ADHD...".

ADHD je diagnostikováno průměrně u 5-7% dětí. Když se zeptáte učitelek, trpí ADHD 80% jejich svěřenců. A když se většina lidí (statisticky 90% rodin) potká s ADHD nikoli jako s diagnózou, ale jako s "omluvou nevychovanosti", nedivte se komentářům, že to vyřeší facka.

Je to podobné, jako kdyby se každý zloděj obhajoval, že je kleptoman. Pak v široké veřejnosti diagnóza kleptománie ztratí svůj vlastní význam. A mám dojem, že právě toto se děje u ADHD.

1) Vyvíjí se nějak v čase počet (procento) dětí rodících se s ADHD či jinými vadami?
2) Co je příčinou vzniku ADHD a (pokud se procento v populaci mění) co má vliv na změnu počtů takto postižených?

Vlivy jsou dva:

A) Fyziologické - lidé mají děti v pozdějším věku, kdy již vajíčko, spermie i prostředí v děloze není optimální.

B) Lékařské: dnes se zachraňují čím dál mladší nedonošenci, téměř ještě embrya, která se vám s přehledem vejdou do dlaně. Inkubátor ale nemůže zajistit stejně kvalitní prostředí pro vývoj, jako děloha.

C) Genetické: v přirozeném prostředí přirozený výběr poškozeného jedince vyloučí z plození dalších generací. Dnes jej chirurgicky opravíme či medikamentózně stabilizujeme, dítě se dožije plodného věku, vybere si partnera a zplodí další generaci, dědičná vada se přenese dál.

Tyto dědičné vady vznikají jednak náhodně (mutace) a jednak v důsledku příčin popisovaných v bodě A a B. Ještě před 100 lety by "evoluční princip" zabránil přenosu vady na další generace, dnes již ne.

Logicky se pak podíl lidí s problémy (od rozštěpu po ADHD, od alergie po oční vady, od neplodnosti po srdeční vady, které dnes operují již přímo v děloze) v populaci zvyšuje, evoluce lidského druhu nabrala opačný směr.
A to nejen ve fyzické, ale i duševní degeneraci: dříve lidé mohli mít tolik dětí, kolik jich byli schopni uživit. Čím inteligentnější, pracovitější a fyzicky zdravější pár, tím více dětí zvládl uživit. Existence sociálního státu toto otočila, vyšší počty dětí mají spíše sociálně nepřizpůsobiví jedinci, kdežto zejména lidé s vyšším vzděláním si pořídí dítě sotva jedno, ovšem z jejich daní se motivují k plození ti nepřizpůsobiví. Existence průběžného penzijního systému zrušila potřebu mít vlastní děti, které dříve byly jedinou zárukou toho, že se o mne bude mít kdo ve stáří postarat. Dříve si lidé při výběru partnera dávali pozor i na jeho zdravotní stav. Dnes to tolik neřeší - sice naše děti pravděpodobně podědí naše vady, ale tak moc to nevadí, protože drahou zdravotní péči o ně nám zaplatí ostatní přes povinné zdravotní pojištění (respektive daň, pojištění vypadá jinak).

Tím neříkám, zda to je dobře či špatně, zda se s tím něco má (a dá) dělat, nebo ne. Je mi přijde, že si trochu lžeme do kapsy a politickokorektně některá témata považujeme za tabu. Pokud se ale o některých věcech nesluší mluvit, pak ani není možné problém (a natož řešení) identifikovat.

Omezovani evoluce lidi pouze na genetickou slozku je dost caste nepochopeni hlavne technicky orientovanych jedincu... uplne opomijite mnohem dulezitejsi cast, ktera nas odlisuje od ostatnich druhu - kulturni, nebiologicky prenos dedicne informace... Neboli to, jak dokazeme vyuzit svuj intelekt pro dalsi rozvoj schopnosti celeho druhu. To vase nedonosene embryo muze lidstvo diky svemu mozku posunout dale, nez nekolik desitek generaci nahodnych mutaci... Tj. zachrana jedincu, kteri by jinak fyziologicky neprezili, je naopak nase zasadni vyhoda a jeden z velkych urychlovacu lidske evoluce, ktera ma stale stejny smer (zvysovani slozitosti).

"není jen" neznamená, že genetika nemá vliv.

Jasně že vědecký/kulturní rozvoj v čase zvyšuje schopnosti celého druhu.
Tedy pokud by například průměrné IQ zůstalo na úrovni 100, tak za 100 let (pokud ovšem naopak nevypukne válka a doba temna) se i při stejném průměrném IQ schopnosti lidstva zvýší, protože se zvýší objem znalostí i naakumulovaný kapitál.
Dokonce je možné, že i když za 100 let to průměrné IQ klesne na 95, tak ten kulturní a vědeckotechno­logický rozvoj to převáží.
Ale jistě nezpochybníte, že kdyby naopak za 100 let bylo průměrné IQ vyšší, např. 105, tak že by se schopnosti lidstva posunuly ještě více, oba vlivy by se násobily.

Takže jestli při současném trendu směřujeme k tomu, že za 100 let bude mít lidstvo průměrné IQ citelně nižší (protože zcela zjevně lidé hloupější mají více dětí, než lidé chytřejší, respektive lidé méně schopní mají dramaticky více dětí, než kolik by za normálních okolností byli schopni uživit) a jestli navíc skoro všichni budeme mít ADHD, alergie, odoperované srdeční vady, 10 dioptrií na očích, vykloubené kyčle a rozštěpy, tak to lidstvu rozhodně moc nepomůže. Stejně jako fakt, že drtivá většina lidí nebude schopna se rozmnožovat přirozenou cestou, což rozvoj dříve jmenovaných vad opět jen posílí.

A zkuste domyslet, co takový trend dokáže ne za 100, ale za 500 let. Rozhodně se nenaplní vize různých SciFi spisovatelů o budoucnosti plné filosofů, ušlechtilých bytostí, průzkumníků vesmíru, atd... to s IQ 80 zkrátka nejde. A dost možná ani s IQ 100. Kumulováním znalostí a kapitálu můžete existující biologické schopnosti využít více, ale má to své limity a při postupné degeneraci lidstva hrozí, že časem ztratí i to kulturní dědictví, protože degenerace přivodí konflikty a vítězství temnoty. Na prokouknutí slibů nějakého demagogického diktátora či sociálního inženýra potřebujete zdravá selský rozum, ono IQ.

Lidé s nízkým IQ nejsou schopni to kulturní bohatství ani vstřebat, ani využít. Zkuste někoho s IQ 95 poslat na ČVUT či Filosofickou fakultu.

Evoluce by potřebovala motivovat chytré a zdravé mít více dětí a těm méně chytrým a zdravím naznačit (rozhodně ne zakázat!), že by dětí měli mít jen tolik, kolik uživí, ale také kolika budou schopni zaplatit (v případě nezdravých velmi drahou) zdravotní péči a nákladnější vzdělávání (asistenty, pomůcky, ...). A také že by si tito méně chytří a zdraví lidé měli uvědomit, že jejich méně zdravé a chytré dítě je zřejmě nebude mít kapacitu v penzi živit (a že tedy pořizovat si dítě ztrácí ekonomický smysl), protože bude mít starosti uživit (a zaplatit léky) samo sebe.

Není tedy potřeba zavádět nehumánní opatření jako stará Sparta, natož obludné metody nacistického Německa. Stačí jen obnovit přirozené svobodné prostředí, kde jedni nejsou nuceni platit přídavky a lékařskou péči cizích dětí. A kde děti jedněch nejsou v penzi nuceni živit rodiče druhých (natož bezdětné).

V přirozeném prostředí ti schopnější opět začnou mít více dětí:
- stát jim nesebere třičtvrtě příjmu na daních, takže budou mít na pořízení velkého bydlení, případně na zaplacení služeb typu úklid, hlídání dětí, atd..
- budou vědět, že nikdo nebude nutit jejich děti živit cizí staré lidi (cizí rodiče a bezdětné) a ta jim zbyde na podporu vlastních rodičů

Například mít děti až v pozdějším věku (častá příčina problémů a vrozených nedostatečností) je zcela dobrovolné rozhodnutí, které ti lidé činí za nepřirozených podmínek: mají z něj jen výhody (déle si mohou užívat), ale nevýhody (riziko vad a náklady na jejich léčbu) hodí na celou společnost. Tomu se říká morální hazard.

Pozor na vecne nesmysly, jako ze by prumerne IQ mohlo byt jine nez 100 (zkuste si ve zbytku pracovni doby zjistit neco o zpusobu jeho vypoctu) nebo ze lidstvo posouvaji vpred pouze deti chytrych a uspesnych rodicu (zalistujte si v zivotopisech slavnych lidi).

Krome toho, co je v evoluci lidi prirozene, neurcujete ani vy, ani ja, ani zadny politik a jsou to podminky, ktere uz nejde vratit (a ktere by si nikdo nepral, vcetne vas, protoze v porovnani s vasimi navrhy jde o uplne jiny svet). Jakmile jsme jednou ziskali (v evoluci!) schopnost vylepsovat sve vlastnosti jinak nez geneticky, nebylo cesty zpatky. Ano, v budoucnu bude vic a vic lidi zavislych na medicinske peci, stejne jako je tomu dnes v porovnani s minulosti. Ale zaroven bude vic lidi schopnych provadet veci, ktere driv nebyly mozne, protoze krome zachrany ty same technologie budou rozsirovat nase moznosti. Misto obycejnych dioptrickych cocek to budou treba noktovizorni. Jak dlouho by trvalo evoluci o tradicnich trech pilirich (dedicnost, prirozeny a pohlavni vyber), nez by cloveku pridelila videni ve tme? A jak dlouho by to trvalo komercnimu vyvoji, kdyby cilova skupina pro zakladni vyvoj (ta, co potrebuje dioptrie) byla radove mensi, protoze lidem by se nekazily oci?

Ptal se vás někdy doktor na to, co jíte vy nebo vaše děti? Nemocenský průmysl je rad za každého pacienta, který se vrací do ordinaci.
V Británii je TV program Food Hospital. Potravinová nemocnice. Lékaři s vyzivovou poradkyní sestavují jídelníček i pro děti s ADHD. Byl tam jeden takový hoch, co doma prokopl dveře a ze školy ho vyloučili . Dva měsíce měl jídelníček pod odborným dohledem, a výsledek byl úžasný.
Každý to muže zkusit. Každý přece ví, co je a co není zdravé. Tak si trochu víc věřte.

Ano. To je pravda. Pokud jsme nehlídali jídelníček, hlavně barevné bonbony, bylo dítě ještě živější, v noci spalo ještě méně, než obvykle. Od Ramy jsme se vrátili zpět k máslu, minimalizovali červené maso, přidali více mléčných výrobků a zeleninu z vlastní produkce. Nebyla tak načančaná, jako ta z obchodu, zato byla chemicky neošetřovaná. Ne, že by to bylo všespasné, ale citelný rozdíl tam byl. Místo jedenácti vstávání za noc, jsme vstávali jenom pětkrát! Parrráda ;)

Přeji vám hodně sil a vytrvalosti. Bohužel si mnoho lidi mysli, ze člověk ma jednu trávicí soustavu pro jídlo a druhou pro léky. To je pravé omyl a změnou stravy už spousta pacientů mohla snižovat dávky léku.
Hodně štěstí.

Takoví ti poloburani "ze staré školy", kteří by všechno řešili jen bitím, jsou pro děti, které jsou jakkoli odlišné, ta největší zhouba. Takové dítě pak žije v přesvědčení, že je zbytečný a nevychovaný odpad, protože mu to je odmala (doslova) vtloukáno do hlavy, a přitom může být někde hluboko uvnitř génius. Právě takové poruchy jdou často ruku v ruce s genialitou. Nejedna slavná mozkovna trpěla autismem nebo ADHD.

LRaven,

ty děti s AHDH atd. to dají, jen ten začátek je těžší, to je ale ve výsledku posílí, tomu opravdu věřím.

Setkají se v životě s lidmi, kteří mají zjednodušený náhlad na svět, je jich hodně. Ti lidé nejsou zlí, jen se dívají na svět svýma očima a většinou se neumí zamyslet nad tím, co jim třeba řekne někdo jiný a nedokáží pochopit, že svět je o rozmanitosti a je to jen jenich škoda ... nebo vlastně není, protože stejně nevnímají rozdíl... prostě se nemá cenu takovýni lidmi zabývat.

Čím dříve si na to děti s AHDH a další. zvyknou, tím je to pro ně lépe a inteligence, ta se časem téměř vždy projeví :)

Ono by to chtělo se dětem zdravě věnovat od mimča. Ne je přehnaně hýčkat a rozmazlovat a pak se divit, že jsou nezvladatelné a skáčou nám po hlavě. Samozřejmě jsou ti co opravdu trpí abnormální hyperaktivitou, ale ne v takovém měřítku jak se to v současnosti prezentuje. Bohužel, jakekoliv "dis....." je v současnosti velice populární a tim pádem i lukrativní. Tzn. snadný zisk pro .. Omlouvám se seriózním lékařům,..

Zdravím, mám doma syna 21 let s ADHD (diagnostikovanou na základě odborného psychiatrického vyšetření vč. EEG ) s poruchou chování v těžší formě již od útlého věku. Od svých 7 let bral léky, aby mohl chodit do školy, protože sedět 45 minut na místě byl pro něj opravdu velký problém. Další velký problém bylo předvídání následků při některých činnostech, kdy z nepozornosti někomu ublížil nebo něco rozbil. Bohužel měl celý život smůlu na samé "chytrolíny", kteří ho stále soudili a vše sváděli na jeho "nevychování a rozmazlenost"a vždy byl jimi potrestán za to, že to udělal schválně. Postupem času se jeho jméno stalo "zaklínadlem" i ve škole a v širší rodině a když se něco stalo vždy za to mohl on ač to mnohdy nebyla pravda. Vyrostl z něj člověk s nulovou sebedůvěrou, s dalšími psychickými problémy ( mimo ADHD), závislostmi na všem možném, který si již několikrát sáhl na život, protože on si přeci žít nezaslouží a je na světě zbytečný Lidská hloupost,omezenost a arogance ho málem stála život. A pokud by někdo z těch "moudrých" co zde píší příspěvky, chtěl napsat, že se mu asi nikdo nevěnoval, tak jen pro info od první třídy jsem se s ním učila,chodil na floorbal, na kytaru, na keramiku a výtvarný kroužek, jezdil na kole, hrál šachy mj. výborně, lyžoval atd. Jen bohužel někteří nebrali jeho diagnozu a odlišné fungování mozku vážně a svou hloupostí mu hodně ublížili.

Přiště doporučuji všem opradu "chytrým", aby si přečetli nějakou seriozní publikaci, která popisuje jak takovým lidem mozek vlastně funguje než napíší nějaký stupidní blábol o řemenu a fackách. Je to stejné jako by jste někoho s kratší nohou nutili chodit rovně nebo někomu s epilepsií při záchvatu řekli ať se přestane válet po zemi!!!!!

Co je to s prominutím za žvásty ? Měl smůlu na samé chytrolíny ve svém okolí a on jenom přitom má velký problém s předvídáním následků svých činů :-) Přesně tenhle přitroublý styl dělá z dětí trosky, jak popisujete. Přirozené je synka místo vyvážení na šachy naučit, že v životě za nepozornost a nepředvídání následků činů přijde rána, někdy menší, někdy větší a nebojte se, pochopí to i pes.

To je právě problém, že autistům chybí empatie, takže i když jsou schopní díky své inteligenci odvodit, že X je blbec, nebývají schopni předvídat, že když mu tuto zjevnou pravdu (kterou logicky odvodili a ze své zkušenosti vědí, že se nemýlí) sdělí, asi to X bude dost vadit.
Jistěže je přirozené vyvážet synka na šachy, když je umí hrát a baví ho to. Ale těžko můžete někoho, kdo je tak inteligentní, že může hrát šachy, úspěšně vychovávat jako psa. Mohl byste se dozvědět, že jste blbec.

pro šAJH

No je prostě potřeba tomu autistovi říct, že si sám uškodí, když na-přímo řekne, "blbci" kde se jeho IQ ve skutečnosti nachází a jak na tom mentálně je, protože "blbec" právě díky jeho nízkému IQ nemá schopnost tuto informaci ani přijmout ani zpracovat takže reaguje většinou verbální agresí ... pádné argumenty nemá možnost zpracovat, prostě na to mentálně naprosto nemá kapacitu... nerozumí souvislostem.

Lidé jsou různí hloupí, chytří, hodní zlí, asociální a nikdo z nich nemůže zato co, mu bylo naděleno, ale je jen na něm co s tím udělá nebo neudělá ... všichni tu stejně musíme nakonec společně žít a přežít.

šAJH > To je právě problém, že autistům chybí empatie ...

" No je prostě potřeba tomu autistovi říct, že si sám uškodí ... "

Ale takto jednoduché to není, milá Betulino. Uvědomte si, že autista nechápe vaše vnímání světa, stejně tak jako vy nechápete to jeho. Vysvětlit něco autistovi, tak, aby to do budoucna fungovalo, není vůbec jednoduché.

Byl jsem také hyperaktivní, ale na hřišti, na kluzišti, v lese, na louce, na dvorku.........hrál jsem fotbal, hokej, volejbal, jezdil na kole, plaval, běhal orientační závody, hrál na housle, na klavír, na kytaru..........a ještě jsem se velmi dobře učil (nebo jsem to měl v sobě), ale to byla jen aktivita, že? Co z toho dnešní hyperaktivní děti dělají? Není to náhodou tak, že dítko je aktivní tam, kde aktivní být nemá? Že je najednou klidné, když po něm nikdo nechce, aby dávalo pozor? Pan Petr to ve svém příspěvku řekl výstižně. A nic na tom nezmění hypotézy dnešních "psychologů". A nezdá se vám, že těch hyperaktivních, co nechtějí dělat to, co se po nich žádá, neboť na to MAJÍ PRÁVO (povinnosti je nezajímají), přibývá?

Ooooo, pan chytry... Vam, panu Petrovi a dalsim podobnym, bych doporucoval zjistit si relevantni informace o ADHD, ADD , AUTISMU, ASPERGERECH. Nebudete pak psat takove blaboly a n.a.s.i.r.a.t jiz tak dost zkousene rodice takto postizenych deti !

Co jsou to Relevantni informace? Lekarska veda to zjevne lecit neumi...

Moc děkuji za článek, povzbudil mě a potvrdil mi, že se na ADHD dívám správně.

Mám syna s ADHD, teď je ve druhé třídě. Jeho pozornost upadá velice brzy a odráží se to na známkách. Jeho pobíhání rozčiluje učitelky a tak má plno poznámek. A mohla bych pokračovat dál a dál... prostě klasika ADHD.

Některé děti mají schopnost soustředění "zadarmo", jiné se tomu musí učit. Stejně tak je to s disciplínou a dodržováním režimu. Bohužel, toho se nedá docílit bitím a tresty, jak si někteří lidé myslí. Láska, trpělivost a přísnost - užitá v těch správných poměrech je podle mě základ. No, není to lehké, to přiznávám.
Ale kreativita, kterou má můj syn darem, je zase něco, co nemají ostatní. Občas koukám, co všechno je možné vymyslet nebo dělat jinak. A já tomu moc fandím.

Ve škole je třeba dobré jen tupě opisovat z tabule a dělat co ostatní (autority) říkají, ale v životě se na žádné opisování z tabule nehraje a každý je sám za sebe. Ti, co v životě jen poslouchají nikdy samostatní nebudou. Ti, co nebudou umět kreativně řešit problémy se v nich budou zbytečně dlouho babrat a těžko se budou posunovat dál.

Život s ADHD dítětem je docela náročný, ale každé plus má své mínus a naopak. :-)

Myslím, že největší problém pro rodiče je strach, že jejich dítě je "odepsané" a že z něj nikdy nic nebude. Trápí nás jejich špatné známky a stížnosti učitelů. Mnohdy nevíme co s tím...

ADHD děti jsou možná trochu jiní, ale to neznamená horší. Co se dnes zdá jako špatné, může být později pro život veliké plus. Jen musíme dokázat v těch našich ADHD dítkách neutlouct všechno to úžasné, co v nich je a nesnažit se je nacpat do "krabiček", které pro ně ve škole nachystali. Jsou to úžasné děti a momentálně je nás, rodičích, abychom v nich viděli víc těch pozitivních věcí a těmi je povzbuzovali. Těch negativ slyší od svého okolí už tak dost. Potřebují porozumění a přijetí.

Držím palce všem rodičům i dětem :-)