Dnešní doba se, bohužel, vyznačuje až primitivním zjednodušováním do zkratek a hesel, potřebou všechno zaškakulkovat a v neposlední řadě neodolatelnou potřebou komentovat všechno. Je to, mimochodem, vidět i na některých příspěvcích v této diskusi, kdy si pisatel zřejmě přečetl jen titulek a už už musí plodit názor...
Ať už je ADHD diagnóza, nebo souhrnné označení několika diagnóz (o čemž se vedou též diskuse), bývá v rámci populárního škatulkování "diagnostikována" i u obyčejných sígrů, kteří odborníka nikdy neviděli, ale holt "nemám doba grázla, ale chudáka s ADHD...".
ADHD je diagnostikováno průměrně u 5-7% dětí. Když se zeptáte učitelek, trpí ADHD 80% jejich svěřenců. A když se většina lidí (statisticky 90% rodin) potká s ADHD nikoli jako s diagnózou, ale jako s "omluvou nevychovanosti", nedivte se komentářům, že to vyřeší facka.
Je to podobné, jako kdyby se každý zloděj obhajoval, že je kleptoman. Pak v široké veřejnosti diagnóza kleptománie ztratí svůj vlastní význam. A mám dojem, že právě toto se děje u ADHD.