"není jen" neznamená, že genetika nemá vliv.
Jasně že vědecký/kulturní rozvoj v čase zvyšuje schopnosti celého druhu.
Tedy pokud by například průměrné IQ zůstalo na úrovni 100, tak za 100 let (pokud ovšem naopak nevypukne válka a doba temna) se i při stejném průměrném IQ schopnosti lidstva zvýší, protože se zvýší objem znalostí i naakumulovaný kapitál.
Dokonce je možné, že i když za 100 let to průměrné IQ klesne na 95, tak ten kulturní a vědeckotechnologický rozvoj to převáží.
Ale jistě nezpochybníte, že kdyby naopak za 100 let bylo průměrné IQ vyšší, např. 105, tak že by se schopnosti lidstva posunuly ještě více, oba vlivy by se násobily.
Takže jestli při současném trendu směřujeme k tomu, že za 100 let bude mít lidstvo průměrné IQ citelně nižší (protože zcela zjevně lidé hloupější mají více dětí, než lidé chytřejší, respektive lidé méně schopní mají dramaticky více dětí, než kolik by za normálních okolností byli schopni uživit) a jestli navíc skoro všichni budeme mít ADHD, alergie, odoperované srdeční vady, 10 dioptrií na očích, vykloubené kyčle a rozštěpy, tak to lidstvu rozhodně moc nepomůže. Stejně jako fakt, že drtivá většina lidí nebude schopna se rozmnožovat přirozenou cestou, což rozvoj dříve jmenovaných vad opět jen posílí.
A zkuste domyslet, co takový trend dokáže ne za 100, ale za 500 let. Rozhodně se nenaplní vize různých SciFi spisovatelů o budoucnosti plné filosofů, ušlechtilých bytostí, průzkumníků vesmíru, atd... to s IQ 80 zkrátka nejde. A dost možná ani s IQ 100. Kumulováním znalostí a kapitálu můžete existující biologické schopnosti využít více, ale má to své limity a při postupné degeneraci lidstva hrozí, že časem ztratí i to kulturní dědictví, protože degenerace přivodí konflikty a vítězství temnoty. Na prokouknutí slibů nějakého demagogického diktátora či sociálního inženýra potřebujete zdravá selský rozum, ono IQ.
Lidé s nízkým IQ nejsou schopni to kulturní bohatství ani vstřebat, ani využít. Zkuste někoho s IQ 95 poslat na ČVUT či Filosofickou fakultu.
Evoluce by potřebovala motivovat chytré a zdravé mít více dětí a těm méně chytrým a zdravím naznačit (rozhodně ne zakázat!), že by dětí měli mít jen tolik, kolik uživí, ale také kolika budou schopni zaplatit (v případě nezdravých velmi drahou) zdravotní péči a nákladnější vzdělávání (asistenty, pomůcky, ...). A také že by si tito méně chytří a zdraví lidé měli uvědomit, že jejich méně zdravé a chytré dítě je zřejmě nebude mít kapacitu v penzi živit (a že tedy pořizovat si dítě ztrácí ekonomický smysl), protože bude mít starosti uživit (a zaplatit léky) samo sebe.
Není tedy potřeba zavádět nehumánní opatření jako stará Sparta, natož obludné metody nacistického Německa. Stačí jen obnovit přirozené svobodné prostředí, kde jedni nejsou nuceni platit přídavky a lékařskou péči cizích dětí. A kde děti jedněch nejsou v penzi nuceni živit rodiče druhých (natož bezdětné).
V přirozeném prostředí ti schopnější opět začnou mít více dětí:
- stát jim nesebere třičtvrtě příjmu na daních, takže budou mít na pořízení velkého bydlení, případně na zaplacení služeb typu úklid, hlídání dětí, atd..
- budou vědět, že nikdo nebude nutit jejich děti živit cizí staré lidi (cizí rodiče a bezdětné) a ta jim zbyde na podporu vlastních rodičů
Například mít děti až v pozdějším věku (častá příčina problémů a vrozených nedostatečností) je zcela dobrovolné rozhodnutí, které ti lidé činí za nepřirozených podmínek: mají z něj jen výhody (déle si mohou užívat), ale nevýhody (riziko vad a náklady na jejich léčbu) hodí na celou společnost. Tomu se říká morální hazard.