Vlákno názorů k článku Tvrdí: Za nás žádná hyperaktivita nebyla… Mají pravdu? od PETR - Nevím,co je Aspergerový syndrom (možná pouhé pojmenování situace,kdy...
-
PETR (neregistrovaný)
Nevím,co je Aspergerový syndrom (možná pouhé pojmenování situace,kdy rodič nezvládá výchovu - pouze můj názor) ale za nás,pokud jsme prováděli lumpárny a nebylo jich málo,stačil tátovi pásek a ruka.To samé bylo ve škole.Dnes se nesmí dítě třeba ve škole okřiknout,natož dát někomu pár facek.Je mi 55 let ,vychoval jsem dvě děti a jsem vděčný za každou facku,ať ve škole tak doma.Když vidím,jak se vzteká děťátko v krámu,že to chce a maminka není schopna situaci řešit - až mu požadovanou věc koupí,tak jen zírám.No nic nová doba - nové nemoci.
-
Eevee (neregistrovaný)
Aspergerův syndrom (AS) patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikaci a sociálním chování, které jsou v rozporu s celkově dobrým intelektem (u některých jedinců může být i velmi nadprůměrný) a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá bohatá, vývoj řeči není opožděn). Jedná se o celoživotní úkaz, který je potenciálně handicapem.
Toliko k nezvládání výchovy......myslím si, že než něco vypustíte do světa, měl byste si přečíst o čem je řeč.....
Též mám dítě s ADHD a vskutku to není jednoduché....dlouho jsem se bránila nějakému odbornému pojmenování jeho "lumpáren" , nicméně jsem byla vyvedena z omylu.
Kdo nezažil, nepochopí....
-
Ivan (neregistrovaný)
ADHD je při vší úctě umělá diagnóza pro rozežrané děti, tak aby jim bylo možné formálně stanovit psychiatrickou diagnózu a futrovat je psychofarmaky od farmaceutických firem. Dříve se to řešilo zpřísněním výchovy a fungovalo to také.
Důkazem mého tvrzení je nápadně nízký výskyt ADHD ve Francii, kde mají k ADHD a vůbec výchově dětí jiný přístup.
http://www.zsplovarna.ji.cz/uvod/1415/adhd.pdf -
Angelika (neregistrovaný)
Panu Ivanovi. Ach jo! Další radil, který o problému ví starou kočku! Vytáhnu jeden z nich a udělejte si takový malý pokus. Rozdělte si velký čtverec na 5 x 5 čtverečků. Do každého si dejte jednu fotografii. Potom položte na všechny, kromě prostředního barevný filtr.Prostřední fotografie zůstane jasná, ostatní jsou potlačené. Ta jasná je problém, který nás zajímá. Jenže! Dítě s ADHD má ten filtr na všech fotografiích a má-li najít to důležité, tedy téma prostřední fotografie, musí vynaložit daleko více úsilí k jeho rozlišení. Takové dítě je potom dříve unavené a ztrácí dříve pozornost. To jen, abyste viděl, že mluvíte o něčem, čemu vůbec nerozumíte. A jestli ve Francii mají takto postižených dětí méně? Nu, nejsou ony třeba jen blbě diagnostikované? Nebo vůbec ;)
-
Betulina (neregistrovaný)
Například Vladimir Putin má údajně Aspergrův syndrom. Nevím, jestli ho ve skutečnosti má, ale pokud se podíváte na jeho mimiku, reakce a vezmete v potaz jeho inteligenci, pak by se o reálnosti tohoto tvrzení jistě uvažovat dalo.
Mám doma syna s mírnou poruchou pozornosti, což se často vyskytuje s AHDH a někdy i Aspergrovým syndromem. U jedné skvělé dětské psycholožky sem byla asi třikrát, aby mi poradila jak se synem nejlépe učit a poradila mi moc dobře. Co ve škole nepochytí doma umí za 5 minut, ale musím se ujistit o tom, že mě vnímá a pak mu jde učení samo. Žádný oficiální papír na AHDH nemáme, protože si to nepřeji a nepřeji si pro syna úlevy. Život je nemilosrdný, jako některé komentáře tady, tak se řídím heslem: "Co tě nezabije, to tě posílí" a přála bych si vychovat silného chlapa s pevným názorem, kterého jen tak něco nepoloží.
Je ve čtvrté třídě začínal v první třídě s trojkami a teď už má jen jednu a paní doktorka tvrdí , že se bude jeho prospěch lepšit ... věřím ji, protože měla zatím vždy pravdu. Máme štěstí IQ má syn nad průměrem a je nadaný technicky, což se projevuje zatím jen v matematice ... tohle ve škole rozhodně nikomu neříkám, syn to ostatně pomalu ukazuje sám a učitelé si toho začínají všímat a to mě moc těší. Jinak trojky měl a jednu ještě stále má, jen protože neudrží dlouho pozornost. Řekla jsem paní učitelce ať mu neulevují, že v životě mu taky nebude nikdo ulevovat ... a na život se musí připravit. K dvojkám se myslím na druhém stupni propracuje o jedničkách malinko pochybuji, protože na to ho moc zajímá co se děje za oknem ... ale důležité je, že probíranou látku zvládá a rozumí jí, ne to že má samé jedničky. S učiteli to byl v první a druhé třídě trochu boj, ale moc se to zlepšilo opravdu moc, teď spíše poslouchám chválu jak se výsledky pomalu ale jistě lepší. Ve škole patří dle výsledků k průměrným žákům. Pokud má špatnou známku, tak to není většinou kvůli chybám (jako u průměrných žáků), ale kvůli tomu že nespočítal nebo nedokončil vše (přestal dávat pozor). Z krátkých prověrek má jedničky a z těch hooodně dlouhých pokud nemá moje zlatíčko“výjmečně soustředěný den“ někdy i pětku.
Pozornost se s věkem ale dost zlepšuje. Z mojí strany to vyžaduje pevné nervy a hlavně mantinely pro syna a disciplínu, co se řekne to platí a přesto vlak nejede. Disciplínou ale rozhodně nemyslím fyzické tresty, to je naprosto ke škodě věci, zkusila jsem to a udělala jsem více škody, než užitku. Prostě cukr a bič, ale něžně a s jasnými pravidly. Pro rodiče je tento přístup náročný, hlavně pokud sami v sobě nemají smysl pro řád. Není to ale jejich chyba, každý jsme jiný a ne každý má řád rád.Nejhorší to bylo ve školce, některé učitelky doztazy a nápady dostával „do kouta“ ... neměli vždy adekvátní odpovědi ... jako je ostatně dodnes občas nemám ani já. Prostě řeknu že nevím, že nikdo neví všechno a doporučím mu koho se zeptat. Je chytřejší než já (díky bohu) jen mu to zatím nemůžu dát najevo.
Takže hlavu vzhůru milí rodiče s dětmi s AHDH, Aspergrovým syndromem atd. Všechno zlé je i pro něco dobré ... a na to dobré je potřeba se soustředit. Já mám doma dítko co mě někdy "dostává do vrtule" ale neskutečně mě to posiluje a obohacuje a za nic na světě bych nechtěla, aby byl jiný. -
betulina (neregistrovaný)
... ještě bych dodala, syn není žádná "domáci brambora" co se jen cpe a sedí u počítače, netvrdí, že notebook a mobil nemá a nepoužívá, ale má 3 sportovní kroužky, které sám chce navštěvovat a jí zdravě, žádné barevné bombony apod, to snad jen občas někde dostane a moc o to stejně nestojí. Avokádový salát, krevety, nebo i dušená mrkev s hovězím jsou u nás na pořádku dne, umělá ochucovadla vůbec nepoužívám zato bylinky a koření pořád, a když vývar tak z kostí ne z kostky... fuj ...protože éčka nepomáhají nikomu z nás a zdraví máme jen jedno.
Stravu bychom si měli hlídat všichni, klidně jíst i tu mírně nezdravou českou, ovšem tak jak vařily naše babičky poctivě a bez éček a s luštěninami nejen svíčkovou a řízky ... jnak budem všichni mít brzo projevy AHDH.
-
Krásný příspěvěk! To by byla diskuse, kdyby všichni psali více o sobě a neměli jen chytré rady pro ostatní :-)
Respektuji Váš přístup, i když v každém detailu s ním nemůžu souhlasit. Problém mám zejména se současným školstvím, které podle mě není dobrou přípravou na šťastný život. Škola většinou děti nezabije doslova, ale zabíjí v nich přirozenou touhu po objevování, po tvoření, po pohybu. Neustálým srovnáváním a hodnocením ze strany kantora se děti učí potlačovat své vlastní pocity. Důležitější se stává externí motivace - dostat jedničku, nedostat poznámku ... Děti vyjdou bohatší o nějaké vědomosti, ale silnější?
Hezky toto téma zpracovává Ken Robinson v knize The Element (v češtině Ve svém živlu). Není to univerzální návod na šťastný život, ale inspirativní čtení poskládané zejména z rozhovorů s významnými osobnostmi z různých oblastí. A nejde tam o to, že jsou slavní, ale že se věnují tomu, co je naplňuje.
Nakonec ještě moje velká poklona za Vaši poslední větu. Tolik rodičů své děti chce měnit. Těch pochval a odměn, co na to padne ...
Jdu sám sebe přesvědčovat, že můžu také o svých dětech prohlásit za nic na světě bych nechtěl, aby byly jiné :-) -
Betulina (neregistrovaný)
Děkuji JB,
všichni děláme ve výchově chyby ... já jsem jich určitě spoustu nadělala. Jen se je snažím neopakovat. Co opravdu nefunguje je třeba facka (zkusila sem a nebudu to opakovat) a už vůbec nefunguje, když se dítěti neřekne proč ji dostalo ...
Neříkám synovi rozkazem: Vezmi si svetr! Říkám venku je chladno vezmi si raději svetr, aby ti nebyla zima. Když věci říkám tímto způsobem, nemám naprosto žádný problém. Prostě nedělá automaticky věci, které mu třeba přijdou nesmyslné, pokud ale dostane vysvětlení pak je vše naprosto v klidu. Chci dítě co přemýšlí, ne cvičenou opičku, nebo papouška, co nemá vlastní názor ... vždyť by ho ti okolo brzo zadupali.
No uznejte "rozkaz zněl jasně ... a na konci zastřelili pošťáka" ... a proč protože ten člověk nepoužíval hlavu, poslouchal bezhlavě rozkazy jako cvičená opice, a na konci ještě ani necítil vinu za svoje činy.
Lidé, kteří nemají vlastní názor, často končí v různých sektách ... právě proto, že se za celý život nenaučili používat hlavu. Jen slepě poslouchali rozkazy a nechali se vést neznámo kam. A když ten kdo rozkazoval nebyl moc inteligentní ale hlavně slušný člověk, pak běda těm co mu naslouchali.
Náš dědeček je trošku generál, ... celý život říkal v zaměstnání lidem do mají dělat vždy se ale o ně obětavě staral, je ze staré školy a na lidech mu vždy záleželo. Často jim ale asi neřekl, proč to mají dělat...nebyli to lidé co by se ptali, prostě si odpracovali svých osm hodin a hurá domů ... na dědu se nezlobím, že si občas myslí, že ani děti nepotřebují vysvětlení... ale vysvětlení určitě potřebují děti jsou malé, ale nejsou vůbec hloupé. Děda jen vyrostl v trochu jiné době, než je dnes ... všichni museli poslouchat. Byla to norma ... dnes to norma není.
Nemusíme poslouchat, ale musíme být schopni se o sebe postarat a sami si ve společnosti najít své místo, a pro mě je to často sakra dřina. Co si sama zasloužím toho si pak o to víc vážím ... tak ráda bych synovi umetala cestičky i jsem to chvilku dělala ... TO BYLA VELKÁ CHYBA -
Angelika (neregistrovaný)
Vážený pane Petře. Zaměňujete dvě věci. Běžnou dětskou rozcapenost a soubor velmi těžko zvladatelných nepříjemností souvisejících s ADHD/ADD. Návrhy neinformovaných na řešení fackou jsou jednoduché, leč v případě postiženého dítěte nefunkční, až kontraproduktivní. Nejenomže dítě nechápe "za co", ale zpravidla docílíte opačného efektu, fackou naženete dítě do hysterického oblouku. A jak dál? Další facka? Půjčím vám naši šestnáctiletou slečnu, nebo její téměř stoletou tetu, která rovněž vykazuje příznaky ADD. Obě jsou velmi inteligentní, na hranici geniality, a svůj handicap zvládají právě touto inteligencí. Ovšem neznamená to, že nezakopávají v běžném životě o to, co my ostatní zvládáme levou rukou.
A ještě jedna věc! Když má někdo zlomenou ruku, nikdo si nedovolí radit takovému člověku, jak si jí má míchat kávu. Ale pokud se týká postižení duševního, vždy se najde spousta radilů, kteří vědí, kudy na to!
Držím palce všem rodičům takto postižených dětí a přeji jim hodně síly a porozumění v jejich nelehkém souboji s málo chápavou společností. -
Já myslím, že je to hodně smutné, když je někdo vděčný za facky a výprasky, jak o tom píše PETR. Mě to jen motivuje k tomu, abych své děti vychovával jinak. Aby mohly v nějakém budoucím komunikačním médiu ve svých 55 letech projevit vděčnost za respekt a podporu, díky které prožívají šťastný život.
Bezmocná maminka v krámu je nejčastěji v úzkých, protože se stydí použít stejné donucovací prostředky, jaké používá doma. To děti poznají velmi rychle. Už jako miminko vycítí, jestli v rodině vládne harmonie, nebo je to o dominanci, kdy doma má díky fyzické síle navrch rodič, ale "malý tyran" se hlásí o moc na veřejnosti, na návštěvě nebo pak doma velí mladším sourozencům.
Nastudovat Aspergerův syndrom nezabere zase tolik času. Já určité zkušenosti mám, i když nejde o mé děti. Nemám důvod kádrovat, zda se ty děti tak narodily, nebo je to špatnou výchovou. Důležité je, že je s nimi možné vyjít bez násilí stejně jako se zdravými dětmi. Jen je potřeba znát pár pravidel. Typická pro AS je například neschopnost udržet přímý pohled do očí. Pokud to berete jako nevychovanost, můžete z něj zkusit oční kontakt vymlátit. Myslím, že máte stejnou šanci, jako že z barvoslepého vytlučete správnou barvu pastelky.
ČLÁNKY DO MAILU