Vlákno názorů k článku Tvrdí: Za nás žádná hyperaktivita nebyla… Mají pravdu? od C U R I O U S - 1) Vyvíjí se nějak v čase počet (procento)...

1) Vyvíjí se nějak v čase počet (procento) dětí rodících se s ADHD či jinými vadami?
2) Co je příčinou vzniku ADHD a (pokud se procento v populaci mění) co má vliv na změnu počtů takto postižených?

Vlivy jsou dva:

A) Fyziologické - lidé mají děti v pozdějším věku, kdy již vajíčko, spermie i prostředí v děloze není optimální.

B) Lékařské: dnes se zachraňují čím dál mladší nedonošenci, téměř ještě embrya, která se vám s přehledem vejdou do dlaně. Inkubátor ale nemůže zajistit stejně kvalitní prostředí pro vývoj, jako děloha.

C) Genetické: v přirozeném prostředí přirozený výběr poškozeného jedince vyloučí z plození dalších generací. Dnes jej chirurgicky opravíme či medikamentózně stabilizujeme, dítě se dožije plodného věku, vybere si partnera a zplodí další generaci, dědičná vada se přenese dál.

Tyto dědičné vady vznikají jednak náhodně (mutace) a jednak v důsledku příčin popisovaných v bodě A a B. Ještě před 100 lety by "evoluční princip" zabránil přenosu vady na další generace, dnes již ne.

Logicky se pak podíl lidí s problémy (od rozštěpu po ADHD, od alergie po oční vady, od neplodnosti po srdeční vady, které dnes operují již přímo v děloze) v populaci zvyšuje, evoluce lidského druhu nabrala opačný směr.
A to nejen ve fyzické, ale i duševní degeneraci: dříve lidé mohli mít tolik dětí, kolik jich byli schopni uživit. Čím inteligentnější, pracovitější a fyzicky zdravější pár, tím více dětí zvládl uživit. Existence sociálního státu toto otočila, vyšší počty dětí mají spíše sociálně nepřizpůsobiví jedinci, kdežto zejména lidé s vyšším vzděláním si pořídí dítě sotva jedno, ovšem z jejich daní se motivují k plození ti nepřizpůsobiví. Existence průběžného penzijního systému zrušila potřebu mít vlastní děti, které dříve byly jedinou zárukou toho, že se o mne bude mít kdo ve stáří postarat. Dříve si lidé při výběru partnera dávali pozor i na jeho zdravotní stav. Dnes to tolik neřeší - sice naše děti pravděpodobně podědí naše vady, ale tak moc to nevadí, protože drahou zdravotní péči o ně nám zaplatí ostatní přes povinné zdravotní pojištění (respektive daň, pojištění vypadá jinak).

Tím neříkám, zda to je dobře či špatně, zda se s tím něco má (a dá) dělat, nebo ne. Je mi přijde, že si trochu lžeme do kapsy a politickokorektně některá témata považujeme za tabu. Pokud se ale o některých věcech nesluší mluvit, pak ani není možné problém (a natož řešení) identifikovat.

Omezovani evoluce lidi pouze na genetickou slozku je dost caste nepochopeni hlavne technicky orientovanych jedincu... uplne opomijite mnohem dulezitejsi cast, ktera nas odlisuje od ostatnich druhu - kulturni, nebiologicky prenos dedicne informace... Neboli to, jak dokazeme vyuzit svuj intelekt pro dalsi rozvoj schopnosti celeho druhu. To vase nedonosene embryo muze lidstvo diky svemu mozku posunout dale, nez nekolik desitek generaci nahodnych mutaci... Tj. zachrana jedincu, kteri by jinak fyziologicky neprezili, je naopak nase zasadni vyhoda a jeden z velkych urychlovacu lidske evoluce, ktera ma stale stejny smer (zvysovani slozitosti).

"není jen" neznamená, že genetika nemá vliv.

Jasně že vědecký/kulturní rozvoj v čase zvyšuje schopnosti celého druhu.
Tedy pokud by například průměrné IQ zůstalo na úrovni 100, tak za 100 let (pokud ovšem naopak nevypukne válka a doba temna) se i při stejném průměrném IQ schopnosti lidstva zvýší, protože se zvýší objem znalostí i naakumulovaný kapitál.
Dokonce je možné, že i když za 100 let to průměrné IQ klesne na 95, tak ten kulturní a vědeckotechno­logický rozvoj to převáží.
Ale jistě nezpochybníte, že kdyby naopak za 100 let bylo průměrné IQ vyšší, např. 105, tak že by se schopnosti lidstva posunuly ještě více, oba vlivy by se násobily.

Takže jestli při současném trendu směřujeme k tomu, že za 100 let bude mít lidstvo průměrné IQ citelně nižší (protože zcela zjevně lidé hloupější mají více dětí, než lidé chytřejší, respektive lidé méně schopní mají dramaticky více dětí, než kolik by za normálních okolností byli schopni uživit) a jestli navíc skoro všichni budeme mít ADHD, alergie, odoperované srdeční vady, 10 dioptrií na očích, vykloubené kyčle a rozštěpy, tak to lidstvu rozhodně moc nepomůže. Stejně jako fakt, že drtivá většina lidí nebude schopna se rozmnožovat přirozenou cestou, což rozvoj dříve jmenovaných vad opět jen posílí.

A zkuste domyslet, co takový trend dokáže ne za 100, ale za 500 let. Rozhodně se nenaplní vize různých SciFi spisovatelů o budoucnosti plné filosofů, ušlechtilých bytostí, průzkumníků vesmíru, atd... to s IQ 80 zkrátka nejde. A dost možná ani s IQ 100. Kumulováním znalostí a kapitálu můžete existující biologické schopnosti využít více, ale má to své limity a při postupné degeneraci lidstva hrozí, že časem ztratí i to kulturní dědictví, protože degenerace přivodí konflikty a vítězství temnoty. Na prokouknutí slibů nějakého demagogického diktátora či sociálního inženýra potřebujete zdravá selský rozum, ono IQ.

Lidé s nízkým IQ nejsou schopni to kulturní bohatství ani vstřebat, ani využít. Zkuste někoho s IQ 95 poslat na ČVUT či Filosofickou fakultu.

Evoluce by potřebovala motivovat chytré a zdravé mít více dětí a těm méně chytrým a zdravím naznačit (rozhodně ne zakázat!), že by dětí měli mít jen tolik, kolik uživí, ale také kolika budou schopni zaplatit (v případě nezdravých velmi drahou) zdravotní péči a nákladnější vzdělávání (asistenty, pomůcky, ...). A také že by si tito méně chytří a zdraví lidé měli uvědomit, že jejich méně zdravé a chytré dítě je zřejmě nebude mít kapacitu v penzi živit (a že tedy pořizovat si dítě ztrácí ekonomický smysl), protože bude mít starosti uživit (a zaplatit léky) samo sebe.

Není tedy potřeba zavádět nehumánní opatření jako stará Sparta, natož obludné metody nacistického Německa. Stačí jen obnovit přirozené svobodné prostředí, kde jedni nejsou nuceni platit přídavky a lékařskou péči cizích dětí. A kde děti jedněch nejsou v penzi nuceni živit rodiče druhých (natož bezdětné).

V přirozeném prostředí ti schopnější opět začnou mít více dětí:
- stát jim nesebere třičtvrtě příjmu na daních, takže budou mít na pořízení velkého bydlení, případně na zaplacení služeb typu úklid, hlídání dětí, atd..
- budou vědět, že nikdo nebude nutit jejich děti živit cizí staré lidi (cizí rodiče a bezdětné) a ta jim zbyde na podporu vlastních rodičů

Například mít děti až v pozdějším věku (častá příčina problémů a vrozených nedostatečností) je zcela dobrovolné rozhodnutí, které ti lidé činí za nepřirozených podmínek: mají z něj jen výhody (déle si mohou užívat), ale nevýhody (riziko vad a náklady na jejich léčbu) hodí na celou společnost. Tomu se říká morální hazard.

Pozor na vecne nesmysly, jako ze by prumerne IQ mohlo byt jine nez 100 (zkuste si ve zbytku pracovni doby zjistit neco o zpusobu jeho vypoctu) nebo ze lidstvo posouvaji vpred pouze deti chytrych a uspesnych rodicu (zalistujte si v zivotopisech slavnych lidi).

Krome toho, co je v evoluci lidi prirozene, neurcujete ani vy, ani ja, ani zadny politik a jsou to podminky, ktere uz nejde vratit (a ktere by si nikdo nepral, vcetne vas, protoze v porovnani s vasimi navrhy jde o uplne jiny svet). Jakmile jsme jednou ziskali (v evoluci!) schopnost vylepsovat sve vlastnosti jinak nez geneticky, nebylo cesty zpatky. Ano, v budoucnu bude vic a vic lidi zavislych na medicinske peci, stejne jako je tomu dnes v porovnani s minulosti. Ale zaroven bude vic lidi schopnych provadet veci, ktere driv nebyly mozne, protoze krome zachrany ty same technologie budou rozsirovat nase moznosti. Misto obycejnych dioptrickych cocek to budou treba noktovizorni. Jak dlouho by trvalo evoluci o tradicnich trech pilirich (dedicnost, prirozeny a pohlavni vyber), nez by cloveku pridelila videni ve tme? A jak dlouho by to trvalo komercnimu vyvoji, kdyby cilova skupina pro zakladni vyvoj (ta, co potrebuje dioptrie) byla radove mensi, protoze lidem by se nekazily oci?