Za odložené očkování už rodiče neplatí

17. 7. 2018

Sdílet

Platby za odložené očkování jsou minulostí. Spolek Rozalio navíc tvrdí, že za odložené očkování se nikdy platit nemělo, vyžadování plateb bylo v rozporu se zákonem a rodiče mohou požadovat své peníze zpět.

Za takzvané odložené očkování (povinné očkování aplikované až po termínu vymezeném vyhláškou) často museli rodiče dětí platit; taková vakcína pak mohla vyjít i na pět tisíc korun. Situace se ale nyní změnila a Marie Maříková ze spolku Rozalio, který o změnu usiloval, to považuje za velký úspěch – za zmiňované odložené očkování totiž od 1. června 2018 oficiálně již rodiče neplatí.

Podle Maříkové se navíc za odložené očkování nikdy platit nemělo. Vyžadování úhrad bylo ze strany pojišťoven a pediatrů vždy v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění. „Není zcela jasné, co přístup pojišťoven změnilo. Domnívám se, že k tomu přispělo více faktorů,“ podotýká Marie Maříková.

Podle ní pomohl situaci do původního stavu navrátit tlak rodičů, který jasně pojmenoval nezákonný postup v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a byl podpořen stanoviskem ministerstva zdravotnictví, které hrazení povinného očkování zdravotní pojišťovnou bez ohledu na termín deklarovalo. Nicméně samo stanovisko na pojišťovny prý žádný přímý vliv nemělo. „Rodičům jsme se snažili pomoci, nabízeli jsme podporu a různá řešení situace, aby se nemuseli s pediatry dohadovat a zároveň aby se nenechali zmást a nepodlehli nátlaku. Tedy aby neplatili za něco, co má být hrazeno zdravotní pojišťovnou,“ vysvětluje Marie Maříková.

Změny v praxi: někde to jde pomalu

Musíme ale upozornit, že žádná změna zákona neproběhla. Byl pouze vydán nový metodický pokyn k vykazování očkování Svazem zdravotních pojišťoven, platný od 1. června 2018, který jasně nastavuje, že pojišťovny hradí i odložené očkování. Podle Rozalia prý ale změna chybné praxe nastává jen pomalu a někteří pediatři se ještě dnes domáhají úhrad za zmiňované očkování. A to na základě metodického postupu, který praxi jasně nastavuje bez úhrad, což je jen těžko pochopitelné.

„Dalším aktuálním úspěchem jsou případy navrácení zaplacených částek za očkování. Pro rodiče, kteří uhradili odložené očkování, jsme připravili podklady, jak o v minulosti zaplacenou částku zažádat. Již několika rodičům se s naší pomocí podařilo získat své peníze zpět,“ říká Marie Maříková. Vzor výzvy k vrácení neoprávněně vyžádané úhrady za povinné očkování najdou zájemci na webu Rozalia.

Trvalou kontraindikaci nemají ani onkologicky nemocné děti

Spolek Rozalio ale usiluje i o další dílčí změny systému očkování. Tou aktuální je snaha o zrušení podmínky řádného očkování na školy v přírodě a zotavovací akce. „Není logické, aby děti, které spolu tráví čas ve škole, družině, na hřišti nebo v kroužcích, nemohly společně vyjet na několikadenní pobyt,“ myslí si Marie Maříková. Ministerstvo zdravotnictví ani odborná veřejnost podle ní nedisponují odbornými stanovisky ani studiemi, které by prokazovaly, že na těchto pobytech může dojít k závažnějšímu ohrožení veřejného zdraví oproti běžnému kontaktu dětí v kolektivu.

S obdobným neodůvodněným omezením se prý potýkají v přijímání dětí do předškolních zařízení. Už před časem jsme vás v našem článku informovali o tom, že podle zákona na ochranu veřejného zdraví může být do školky přijato pouze dítě, které je řádně očkované. To znamená, že takové, kterému chybí třeba jen jedno očkování, nemá na přijetí nárok. Ovšem v současnosti, kdy se poslední školkový rok stal povinným vzděláváním, musí do školky paradoxně vzít všechny pětileté děti, a to i ty, které rok předtím přijaty být nemohly.

„Usilujeme minimálně o uznání i dočasných kontraindikací očkování pro přijetí dětí. V současnosti se ředitelé obávají přijmout dítě, pokud nemá v přihlášce od lékaře vysloveně napsanou trvalou kontraindikaci, jak vyžaduje zákon,“ sděluje Marie Maříková. Jsou však děti, u kterých není možné provést očkování v daném termínu z důvodu závažné indispozice a mohou být očkovány v pozdějším věku. Ovšem toto zdůvodnění pro přijetí do mateřské školy podle zákona nestačí. „Pro příklad – ani onkologicky nemocné děti nemají trvalou kontraindikaci,“ uvádí Marie Maříková. Ideální by podle ní byla úprava systému tak, aby děti mohly být do školek přijímány bez podmínky očkování, stejně jako je to ve všech našich sousedních státech. V případě vyššího rizika, například epidemie, by částečně očkované a neočkované děti zůstávaly doma. V západoevropských zemích to takto funguje a jejich epidemiologická situace je velmi podobná té naší.

Galerie: Očkování v zemích EU (data z r. 2014)

Pomohly by změny očkování proti spalničkám i odškodnění za poškození

Efektivnější řešení by podle Rozalia mohla mít i současná vyšší nemocnost spalničkami, a to, kdyby byla dána možnost očkovat proti této nemoci monovakcínou. V současnosti je dostupná pouze trivakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mnozí rodiče váhají očkovat proti těmto třem onemocněním najednou, ovšem možnosti očkovat pouze proti spalničkám by využila většina. „Proto by podle nás bylo vhodné, aby byla dostupná monovakcína. Mohlo by se tak podařit zvýšit proočkovanost a snad i snížit riziko onemocnění u malých dětí,“ uvádí Marie Maříková.

V neposlední řadě je nutné mít i zákon o odškodňování zdravotní újmy způsobené očkováním. „Naše vláda slibuje již roky zákon, který by mohl odškodnit rodiny potýkající se zdravotními problémy dětí po očkování. Podle všeho to vypadá, že by paragrafové znění mohlo být hotovo a předloženo vládě ještě letos. Nám záleží na tom, aby možnost získat odškodnění nebyla příliš komplikovaná a aby spočívala spíše v kontinuální podpoře rodin než jen ve vyplacení vysoké jednorázové částky,“ podotýká Marie Maříková.

Poslanci v této věci hlasovali v minulém roce, nicméně tehdy odškodnění za vážné následky po očkování neprošlo. Rodiče pečující o poškozené dítě přitom potřebují příspěvky na rehabilitace, nadstandardní léčbu, kompenzační pomůcky, speciální výživu atp. Navíc se často stává, že jeden z rodičů musí zůstat doma pečovat o nemocné dítě a rodina tak přichází o podstatnou část příjmů.

Autor článku

Novinář, který stál u začátku i konce projektu Naše adresa. Byl editorem v Deníku, regionálním redaktorem i hudebním publicistou. V současné době spolupracuje na různých PR zakázkách a externě píše do několika médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).