„Maminka měla zuby samou plombu, proto i já mám v ústech více amalgamu než vlastní zuboviny.“ Jeden z dalších mýtů o zubních kazech, které dnes zboříme. Odhalíme prakticky jediný důvod, proč se nám v ústech tvoří bolavé kazy. Konečně se také dozvíme, jestli je kvalita trvalého chrupu závislá na dočasném a budeme pátrat i po osmičkách. Jsou to opravdu nekvalitní stoličky, které dokážou pokřivit doposud rovné „jedničky“? Zeptali jsme se zubní lékařky Dental office H33 TEREZY BUCHTOVÉ.
Galerie „mučicích nástrojů“ zubaře. Který vydává ten odporný zvuk?
Jak se přihodí, že se nám v zubech vytvoří zubní kaz?
Zubní kaz je multifaktoriální onemocnění, které má celou řadu příčin. Tím principem vzniku je odvápňování skloviny a dalších tvrdých zubních tkání, které jsou pod sklovinou. Hlavně tedy dentinu. Sklovina se stává křehčí, krom pevných látek tam zůstávají pouze organické složky, čímž vzniká kaz. Který může být v prvních stádiích patrný pouze zobrazovacími metodami, ve stadiu, když už kaz cítíme jako bolest, je zubní kaz rozvinut.
Je pravdou, že špatné zuby dědíme po svých předcích?
V 99 % je kaz podmíněn přítomností plaku. Geneticky podmíněné vady zubů jsou však velmi vzácné. Na druhou stranu existují další faktory, které stav chrupu mohou zhoršovat. Svou roli zde může hrát anatomie zubů. Když jsou mezihrbolkové rýhy příliš hluboké, mohou velmi znesnadňovat čištění, čímž dochází k usazování plaku a následnému tvoření kazu.
Dále čtěte: Proč máme fleky a kazy? Jaké potraviny a nápoje nejvíc škodí zubům? Záleží na pořadí!
Pokud kaz vzniká téměř výhradně díky zubnímu plaku, jak je možné, že někteří lidé, kteří čistění zubů moc nedají, mají i po třicítce chrup bez kazu?
Je to dané hlavně tím, že máme v ústech nějakou mikroflóru, která je pro nás charakteristická a kterou si s sebou neseme od dětství. Ty bakterie se dají rozdělit na dvě skupiny: ty, které podporují vznik zubního kazu, a druhé, které jsou nešetrné k dásním. Lidé, kteří netrpí zubním kazem, přestože nemají dobrou zubní hygienu, mívají v pozdějším věku často problémy s dásněmi – trpí na paradontitidu. To jsou pacienti, kteří sice mohou mít intaktní chrup bez kazu, ale mají obrovský problém s dásněmi. Nicméně může existovat ještě jedna úzká skupina lidí, kteří čištění chrupu moc nedají, a přesto nemají žádné obtíže ani v pozdějším věku. Tito lidé mají tak dokonale mineralizované sliny, že jim chrup dokonale vyčistí i bez kartáčku. Ale takových lidí je opravdu mizivé procento.
Mohu nějaký způsobem docílit vyšší mineralizace slin, aby se zuby tzv. samočistily i přes den, kdy nemám po ruce kartáček?
Dá se toho docílit lokálními přípravky, čili fluoridačními gely či zubní pastou s fluoridem. Nejen, že vstupují do zubní skloviny, ale navíc se uvolňují do slin, čímž se sliny stávají více mineralizované a více tedy chrání zubní sklovinu.
Pokud je fluorid v zubní pastě tak důležitý, k čemu jsou tedy na trhu zubní pasty bez fluoridu?
Taková pasta by se měla používat pouze v případě prokázané alergie na fluoridy. Pokud se vám kolem úst vytvoří exém, může to být alergie na fluoridy, ale důvod těchto obtíží může spočívat i v alergii na konzervační a pěnicí složky v pastě. Pokud vyměníte fluoridovou pastu, která vám způsobila exém, a vyměníte ji za pastu bez fluoru, obtíže mohou vymizet. Ovšem tato skutečnost bývá často podmíněna tím, že pasty bez fluoru jsou většinou prosté pěnicích složek, které jsou dost alergizující.
Čtěte také: Bělení zubů není pro každého
Podle čeho tedy vybírat zubní pastu, abych předešla zubním kazům?
Pokud nejste vyloženě bio přesvědčení, sáhněte po zubní pastě s fluorem. Na trhu je sice celá řada zubních past, ale ať už byste si koupili pastu sebedražší a špatně zuby kartáčkem čistili, zubnímu kazu nepředejdete. Základem je prostě správné mechanické čištění. U výběru zubní pasty bych doporučila sledovat obsah fluoridů, který je daný zákonnou normou do 2000 jednotek fluoridů (PPM). Já bych doporučila obsah fluoridů 1491 PPM. Pozor je třeba dávat i na procentuální zastoupení abrazivních látek v pastách. Ačkoliv je také dán normou, výrobce ho na obale uvádět nemusí. Vysoce abrazivní pasty (většinou levné bělicí) mohou sklovinu poškodit, a tím zavdat příčinu ke vzniku zubního kazu. U dětí s mléčným chrupem vybírejte zubní pasty do 500 PPM. Zde je snížen obsah fluoridů z důvodu možného polykání a tím možného předávkování fluoridem, což může ovlivnit sklovinu chrupu stálého.
Čili je pravdivá teze, že kvalita mléčného chrupu je předzvěstí chrupu stálého?
Hlavně je to v těch návycích. Pokud dítě není od prvního zoubku vedené k čištění zubů, je pak velmi složité ho kolem toho šestého sedmého roku navyknout na čištění zubů dvakrát denně. Mléčné zuby jsou méně mineralizované, tkáně jsou měkčí, mléčné a nejsou tak transparentní jako u dospělých, tím jsou náchylnější ke kazivosti. A protože se u malých dětí většinou nedělají rentgeny, přijde se na zubní kaz až ve stádiu, kdy už je tam dírka. To, že se kazí mléčný chrup, je hlavně o špatné péči o zoubky, která se většinou přenáší i na chrup stálý, kvůli čemuž vznikají zubní kazy i na stálém chrupu.
Zmínila jste rentgeny, slyšela jsem o prosvěcování zubů, které kaz umí odhalit bez nutnosti použití rentgenového záření…
V dnešní době už není třeba se rentgenů bát, jsou většinou digitální a záření, které vydávají, je srovnatelné se zhruba hodinovým sezením před televizí. Přístroj, který zmiňujete, se jmenuje Diagnodent, tento diodový laser odhalí místa s odvápněnou sklovinou. Přestože zuby mohou vypadat zdravě, nemusí bolet, a to i přesto, že už v zubu dlouho bují kaz. Tento přístroj ale dokáže detekovat kaz i v těžko přístupných mezizubních prostorech a rychleji jeho rozšiřování odhalit. Ovšem já svým pacientům dělám tzv. Bite-wing (malý rentgen) v rámci preventivním prohlídky jednou ročně – snímkování je „na pojišťovnu“.
Čtěte dále: Jaký zákrok je u zubaře nejdražší a na který máte nárok zdarma?
Kde vůbec nejčastěji zubní kaz vzniká?
Jsou tzv. predilekční místa zubního kazu, tedy místa, kde se nejčastěji kazy tvoří. K těm patří několik ploch zubů: mezihrbolkové rýhy na stoličkách, mezizubní prostory a krčkové oblasti – oblast přechodu zubu a dásně. Tedy oblasti, kde není snadná dostupnost a kde povrch zubu není hladký.
Může žvýkačka nahradit pravidelnou péči o chrup?
Žvýkačky bez cukru se obecně zubními lékaři doporučují. Zvyšují totiž produkci slin, které jsou přírodním způsobem, jak zuby čistit od plaku. Je však samozřejmě dobré volit žvýkačky bez cukru. Co se tzv. čisticích žvýkaček s abrazivem týče, je bláhové domnívat se, že budou fungovat lépe než kterákoliv jiná žvýkačka bez cukru.
Traduje se, že osmičky by se ihned po prořezání měly vyndat, protože se stejně brzy zkazí, a že křiví přední zuby…
Kazivé jsou hlavně proto, že jsou tak daleko. Ne každý je tak šikovný, aby i zadní plošku osmičky dokázal precizně vyčistit, tím pádem se zde usazuje plak, který vede ke kazivosti. Navíc bývají „zuby moudrosti“ velmi na těsto namáčklé na sedmičky, tím pádem se mezi ně dost často nedostane ani mezizubní kartáček a vznikají zde mezizubní kazy, které zasahují i do sedmiček. To, že křiví přední zuby, není tak docela pravda, dovedete si představit, jakou by musely mít sílu, aby pokřivily sedm zubů před sebou? Nevylučuji mírný pohyb, zuby celý život „pracují“, ale výrazné pokřivení růst osmiček nezpůsobuje.
Čtěte dále: Zuby moudrosti rostou až do čtyřiceti
ČLÁNKY DO MAILU