V souvislosti s testováním exotické stravy na bázi červů, brouků, plazů nebo obojživelníků se obvykle mluví o testech možné stravy budoucnosti. Úplně vždy to přitom neplatí, a to ani ve střední Evropě. Takové žáby se například na našem území jedly už v pravěku.
Dokládají to archeologické nálezy z období před pěti tisíci lety, z neolitu. Pokud tak někdo hodlá v dnešní době ochutnat třeba žabí stehýnka, vrací se tím svým způsobem a s trochou nadsázky „ke kořenům“. I když k hodně hlubokým kořenům.
Tři miliardy žab ročně
V Evropě se ovšem žabí stehýnka jedí zejména ve Francii, a také proto se Francouzům někdy hanlivě přezdívá „žabožrouti“. Ročně se přitom ve Francii sní osmdesát milionů žab, na celém světě pak více než tři miliardy žab.
Může za to důležité místo žab ve stravování spotřebitelů v Asii a Indonésii, která je největším světovým vývozcem žab spolu s Vietnamem a Čínou – a odtud také pocházejí žáby prodávané na našem trhu. Stejně jako třeba ryby se i žáby chovají na farmách, z nichž se pak distribuují do celého světa, včetně naší země.
Nejčastěji se jí skokan
I když jedlých druhů žab je více, většinou jde o některý druh skokana, nejčastěji skokana hnědého. K tomu snad jen poznámka, že žáby chované na farmách nemají statut volně žijícího organismu, takže i když jsou třeba u nás prakticky všichni obojživelníci chráněni, není prodej, úprava a konzumace žab z farem porušením zákona. Odchyt žab v přírodě pro komerční účely je ale samozřejmě zakázán.
Kdo si chce přitom nejznámější žabí produkt – žabí stehýnka – v praxi ochutnat, může tak učinit buď na některém z exoticky zaměřených food festivalů, nebo v některých specializovaných restauracích, jako jsou třeba restaurace Klub cestovatelů v Brně nebo v Praze, nebo si je může koupit například v řetězci Makro.
Žabí stehýnka nejsou nejlevnější, kilogram vyjde na více než tři sta korun, ale gurmánský zážitek je to ale docela originální. Chuť masa ze žabích stehýnek připomíná zejména kuřecí maso, podle někoho jde o kombinaci chutě kuřecího a rybího masa. Záleží samozřejmě na přípravě a použitých ingrediencích, samotná kulinářská úprava, byť možností je celá řada, není přitom žádná věda.
Žabí „řízky“
Základním receptem jsou podle kuchaře Milana Václavíka z brněnské společnosti hmyzikuchyne.cz žabí stehýnka obalovaná ve strouhance, což je vlastně takový žabí řízek. Omytá žabí stehýnka se obalí v mouce a strouhance a buď se zprudka osmaží v rozpáleném oleji (podobně jako třeba hranolky), nebo na pánvi, přičemž vše je hotovo do deseti minut (na pánvi, kde je třeba po čtyřech až pěti minutách stehýnka obrátit) nebo ještě dříve, pokud použijeme metodu hranolků, kde obracení není potřeba.
Samozřejmě lze použít i složitější postup, například orestovat žabí stehýnka na másle a podlít bílým vínem. Kdo chce, může si k tomu připravit také omáčku, nejjednodušší je použít omáčku sojovou, gurmáni ale mohou využít nebo si sami udělat takzvanou teriaky (teriyaki) omáčku, což je směs tmavé sojové omáčky s medem a trochou mletého chilli. Na půl kilogramu masa se počítá zhruba s jednou deci této omáčky. Ve Francii se do omáčky také přidává smetana, při smažení žabích stehýnek lze i bez ambice udělat si k nim omáčku použít také jako podklad česnek nebo různé bylinky, případně obojí.
Žabí stehýnka lze ale také použít k přípravě vývaru pro polévky nebo je grilovat. Tedy je použít v zásadě úplně stejně, jako chuťově a také vzhledově podobné kuřecí maso.
Raději žáby než brouky
Podobné využití žabího masa jako masa kuřecího spolu s odkazem na někdejší konzumaci žab našimi dávnými předky jsou podle všeho důvody, proč je na rozdíl od hmyzu, jak z praxe pozoruje Milan Václavík, i dnes konzumace žabích stehýnek pro spotřebitele v ČR v porovnání s hmyzem „psychicky přijatelnější“.
Také proto zařadila jeho společnost žabí stehýnka letos do své nabídky, v niž jsou kromě celkem již obecně známého hmyzu také štíři, pavouci tarantule nebo pokrmy z krokodýlů.
Galerie: Hmyz k jídlu
ČLÁNKY DO MAILU