Názor k článku Zabijačka – jak na to, abyste neskončili se žlučníkovým záchvatem od kapitán Nemo - Tak souhlasím s tím, že v každé rodině...

Tak souhlasím s tím, že v každé rodině to bylo jinak.
Třeba u nás se sádlo škvařilo nejdříve druhý, spíše třetí den (uno se i lépe krájelo když pořádně vystydlo a ztuhlo. A i když se "jen ochutnávalo", tak přestože se při zabíjačce nedělal zabíjačkový guláš a bílá polévka, tak večer byla nejžádanější bábovka, na masité se nikdo už "nemohl ani podívat". Ale těžko nám nebylo, neb na rozdíl od některých nezvaných návštěv jsme "věděli" - dlouho se dávala k lepšímu historka jak přišel "ve správnou dobu" (už byly uvařeny jitrnice, jelita a právě se dovářela černá polévka) agent pojišťovny. Když mu bylo nabídnuto, tak si dopřál a s chlebem to asi příliš nepřeháněl. No a potom si značkoval cestu domů ....
Ale to už je moooooc dávno, to ještě bývala tráva zelenější a v zimě mi v nížině bylo sněhu nad kolena ....